Každoroční zpráva Evropské komise srovnává výzkumný a inovační výkon jednotlivých zemí EU a vybraných partnerů mimo EU. Porovnává silné a slabé stránky v jejich výzkumném a inovačním prostředí a z jejího hodnocení by mělo vyplynout, v jakých oblastech by se země měly nadále zlepšovat. Letošní zpráva potvrzuje některé trendy z předchozích let. Zároveň se jedná o první vydání European Innovation Scoreboard (EIS), které do celkových srovnání nezapočítává Velkou Británii.
Evropa dotahuje na Japonsko
Celkově se inovační výkon Evropské unie stabilním tempem zvyšuje, což platí také pro většinu členských států. Ve svém výkonu nyní EU předbíhá Rusko, Čínu, Brazílii a Spojené státy americké a svým výsledkem se začíná přibližovat Japonsku. Stále však významně ztrácí před Austrálií, Kanadou a Jižní Koreou.
Inovační výkon Číny mezi lety 2012 a 2019 rostl pětkrát rychleji než evropský výkon. Lze proto odůvodněně předpokládat, že Čína se brzy dostane před Spojené státy a dožene i náskok EU. V posledních dvou letech také poklesl výkon Japonska a Austrálie, a naopak se zvýšila inovační výkonnost v Kanadě a Spojených státech.
Celkově se inovační výkon EU zvýšil od roku 2012 skoro o 9 % zejména díky dobrým výsledkům v oblastech, jako jsou mezinárodní vědecké publikace nebo výdaje na inovace. Od porovnávaného roku 2012 se inovační výkon zvýšil ve 24 členských zemích a klesl pouze ve třech. Největší pokrok se podařil učinit v Litvě, Lotyšsku, Portugalsku a Řecku. Nejvíce se naopak zhoršilo Slovinsko a Rumunsko. Z výsledků také vyplývá, že i vloni méně výkonné země EU rostly rychleji než ty vysoce výkonné. Zdá se, že mezi jednotlivými zeměmi v oblasti inovační výkonnosti dochází k určitému vyrovnávání.
Jako každý rok zpráva rozděluje členské země do čtyř kategorií podle průměru jejich měřeného inovačního skóre. To se počítá jako průměr z 27 sledovaných indikátorů, mezi které patří například množství nově získaných doktorátů, citovanost vědeckých publikací, veřejné výdaje na výzkum, vývoj a inovace, inovace malých a středních podniků, množství patentů a licencí či zaměstnanost v rychle rostoucích firmách a start-upech.
Mezi evropské „inovační lídry“ patří Dánsko, Finsko, Lucembursko, Nizozemí a Švédsko. Inovační výkon těchto zemí výrazně přesahuje průměr EU. Do kategorie „silných inovátorů“, jejichž výkon je nad průměrem EU nebo se okolo něho pohybuje, se řadí Rakousko, Belgie, Estonsko, Francie, Německo, Irsko a Portugalsko. Česká republika patří do skupiny „mírných inovátorů“, jejichž inovační výkon je podle zprávy pod hranicí evropského průměru. Do této kategorie spadají také Kypr, Chorvatsko, Maďarsko, Itálie, Malta, Litva, Polsko, Slovensko nebo Španělsko. Do nejslabší kategorie „skromných inovátorů“ spadá Bulharsko a Rumunsko. Ty jsou hluboko pod průměrem EU.
Rozdíl oproti minulým letům zaznamenalo Lucembursko, které se posunulo mezi inovační lídry, a Portugalsko, které se dostalo mezi silné inovátory.
Česko stále inovuje jen mírně
Přestože český inovační potenciál i v roce 2019 rostl, stále se jedná pouze o 84,3 % letošního evropského průměru. Pro srovnání – v roce 2012 Česko dosáhlo 83,2 % tehdejšího průměrného výsledku EU.
Nejlepších výsledků dosáhlo Česko zejména v kategoriích, jako jsou inovace produktů nebo organizačních procesů, zaměstnanost v rychle rostoucích inovačních firmách nebo spolupráce malých a středních firem s dalšími subjekty. Dobré výsledky zaznamenala také v oblasti exportu inovativních technologií. Naopak slabého výsledku dosáhla zejména v indikátorech rizikového kapitálu, citovanosti vědeckých publikací a množství patentů.
České výsledky tak kopírují trendy z minulého roku.
Celou zprávu si můžete přečíst zde. Shrnutí pro Českou republiku naleznete zde.
Autor: Vědavýzkum.cz (JT)
Zdroj: Evropská komise
