Jean-Pierre Bourguignon v roce 2017 (foto: Wikimedia)
Matematik Jean-Pierre Bourguignon po rezignaci Maura Ferrariho nastoupí do čela ERC jako její dočasný předseda. Bourguignon přitom organizaci již vedl, a to od roku 2014 do prosince 2019, kdy po něm štafetu převzal právě Ferrari. Ten na svůj post rezignoval po několika měsících působení v dubnu 2020 na základě jednomyslného vyslovení nedůvěry od vědecké rady ERC.
Ferarriho náhlý odchod si vysloužil značnou mediální pozornost. Hlavním důvodem jeho rezignace byly podle Ferarriho vlastních slov rozpory s vedením ERC ohledně reakce organizace na pandemii Covid-19. Podle něj ERC na pandemii nereagovala dostatečně pružně. Vědecká rada ERC však tvrdí, že za vyslovením nedůvěry byly jiné dlouhodobé problémy: „Základní charakteristikou jeho působení byl nesoulad mezi slovy a činy. Na jedné straně mnoho vzletných frází o ERC a o absolutní oddanosti své nové funkci prezidenta a proti tomu zjevná neochota věnovat čas a energii skutečné práci pro ERC,“ popsal pro Vědavýzkum.cz působení Ferarriho v čele organizace Tomáš Jungwirth, člen vědecké rady ERC.
Kritiku si Evropská výzkumná rada vyslechla také kvůli svému postupu v oblasti otevřeného přístupu ve vědě, když stáhla svou podporu takzvanému Plánu S. Podle Roberta-Jana Smitse, zvláštního poradce pro otevřený přístup a bývalého ředitele Generálního ředitelství pro výzkum a inovace v Evropské komisi, se přitom jedná o „facku do tváře“ všem iniciativám na podporu otevřeného přístupu k vědeckým výsledkům.
Hlavním důvodem k náhlému návratu Jeana-Pierra Bourguignona se zdá být nový návrh evropského rozpočtu, v němž jsou finanční prostředky na nový rámcový plán Horizon Europe značně zkráceny. „Mou prioritou je vrhnout se především do debaty o rozpočtu. Ta si žádá skutečně velké množství práce,“ řekl i sám Bourguignon, který okamžitě začal o záležitosti jednat s členy Evropského parlamentu. Podle nového plánu by totiž na Horizon Europe mělo být vyčleněno pouze 80,9 miliard eur. „Časový rámec je extrémně napjatý. Vše je totiž třeba vyjednat v září a v říjnu, aby nový program mohl začít podle plánu od začátku příštího roku,“ vysvětluje staronový předseda ERC. Za jeho působení v organizaci se od roku 2014 podařilo ERC navýšit rozpočet o téměř 60 %. S podobným trendem přitom ERC počítala i v následujících letech. Nad tím se nyní vznášejí zásadní otazníky.
Proti novému návrhu se ohradila také vědecká rada ERC. Ta podle svého prohlášení z minulého týdne sleduje se stále větším rozčarováním, jak se „ambice pro nový program Horizon Europe stále zmenšují – od rozpočtu ve výši 120 miliard eur, který žádala Lamyho zpráva z roku 2017, k návrhu Evropské komise z roku 2018 ve výši 94 miliard eur až k poslednímu návrhu předsedkyně Evropské komise ve výši 86 miliard eur.“
Před náhlými škrty v rozpočtu varuje také Bourguignon: „Když se zabýváme sedmiletým programem, jako je Horizon Europe, je třeba opustit onen pohotovostní způsob fungování, který pandemie oprávněně vyvolala. To znamená rozhodnout se investovat do výzkumu a inovací vyrovnaným a progresivním způsobem.“ Podle něj také aktuální události ukázaly, že Evropa potřebuje vědu víc než kdy jindy a pro její další fungování je zcela klíčové, aby byla vědecká práce dostatečně oceňována.
Návrat Bourguignona do čela ERC uvítali také tři současní místopředsedové – Jane Thornton, Fabio Zwirner a Eveline Crone: „Vzhledem k jeho obdivuhodnému nasazení a porozumění jak vědeckému, tak politickému prostředí je jeho návrat pro nás i pro vědeckou komunitou vynikající zprávou,“ uvedli.
Své působení v čele organizace by Bourguignon rád ukončil na začátku roku 2021. Do té doby by podle něj měl být dostatek času vybrat nového předsedu. Výběrové řízení by se přitom mělo konat již novým způsobem.
Autor: Vědavýzkum.cz (JT)
Zdroj: ERC (1, 2), ERC Magazine, ScienceBusiness
