Několik zemí mimo Evropskou unii, zejména Velká Británie, Kanada a Japonsko, vyjádřily silný zájem účastnit se následujícího výzkumného programu EU. Nicméně všichni možní partneři stále čekají na podrobnosti podmínek členství od komise, přestože má Horizon Europe začít již za pět měsíců.
„Musíme vidět smluvní podmínky. Pokud toto vyjednávání potrvá až do konce roku, myslím si, že některé země nebudou finančně připravené na to se k programu připojit,“ uvedl úředník ze země mimo EU, která má zájem o partnerství v dalším evropském výzkumném programu. Na finální dohodě o připojení k programu bude mít rovněž dopad i ochota zemí investovat potřebné finanční prostředky, které přitom mohou být vzhledem k ekonomickým následkům koronavirové pandemie omezené.
Pobrexitová dohoda s Velkou Británií může zpozdit celé vyjednávání
Detailnější jednání se zeměmi mimo EU o členství v Horizonu pravděpodobně nebudou zahájena do roku 2021, přičemž podepsání dohod se očekává až ve druhé polovině příštího roku. Čekání již trvá dva a půl roku, ale EU nic nechtěla příliš specifikovat, aby neovlivnila probíhající obchodní jednání mezi Velkou Británií a Evropskou unií.
„Ať už rozhovory o brexitu dopadnou jakkoliv, bude to představovat překážku i pro všechny ostatní. Někteří předpovídají, že pokud s tím nic nedokážeme udělat, šance EU, že se jí podaří přimět další velké ekonomiky ke spolupráci na Horizon Europe, výrazně klesají,“ řekl Martin Smith, manažer politiky a advokacie britské nadace Wellcome Trust, která financuje biomedicínský výzkum. „Tato vyjednávání mají dopad na celkovou přitažlivost programu."
Spojené království se v současné době nachází, co se týče rozhovorů s Evropskou Unií o budoucí obchodní dohodě, ve slepé uličce. Britský premiér Boris Johnson v minulosti uvedl, že země neuvažuje o finančních příspěvcích do společného rozpočtu, tudíž vyloučil i zapojení Velké Británie do následujícího výzkumného programu. Od začátku současného rámcového programu Horizont 2020 přitom Spojené království díky grantům Evropské výzkumné rady (ERC), která financuje špičkový badatelský výzkum, obdrželo více než 1,5 miliardy liber.
Neexistuje však žádná záruka, že úspěch Velké Británie ve výzkumných programech EU bude po brexitu pokračovat, řekl Smith. Od té doby, co se země rozhodla odejít z EU, se podle studie britské Royal Society její podíl dotací z Bruselu propadl.
Důležitým faktorem pro získání mimoevropských zemí bude ujasnění poplatků
Návrh programu na roky 2021–2027 otevírá možnost zemím mimo Evropu získat přidružené členství v programu, což je status, který umožňuje zemím účastnit se výzkumu EU za stejných podmínek jako členské státy. V současné době je kromě 27 členů EU k programu Horizont 2020 přidruženo 16 zemí, včetně Švýcarska, Norska, Izraele a Islandu. Do budoucího programu komise uvedla možnost plného partnerství například s Austrálií, Kanadou, Japonskem, Singapurem anebo s Novým Zélandem. Mluvčí komise odmítl průběh rozhovorů mezi zeměmi prozatím komentovat.
V přidružení k programu bude také záviset na peněžním uspořádání, které Brusel stanoví pro země mimo EU. Ta doposud navrhla poplatek na pokrytí správních nákladů a nový „jednosměrný bezpečnostní mechanismus“, který zajistí, aby si země mimo EU nemohly z výzkumného programu brát více než zaplatí. „Musí existovat rovnocenná bezpečnostní opatření, aby byly před ztrátami chráněny i země mimo EU,“ řekl Smith.
Motivací pro komisi, aby urychlila jednání, je přitom právě dodatečné financování, které by země, jež nejsou členy EU, přinesly. „Pokud se vám podaří dostat na palubu významný počet zemí, získáte tím asi 20 procent dodatečného financování. Dostanete se k velmi atraktivní finanční částce," řekl jeden z úředníků EU.
Autor: Vědavýzkum.cz (BK)
