Celkem 1,26 milionu eur získá Ota Pavlíček z Filosofického ústavu AV ČR na výzkum takzvaných kvodlibetů, tedy jakýchsi středověkých předchůdců vědeckých konferencí. Christian Sippl z Geofyzikálního ústavu AV ČR zase obdrží 1,31 milionu eur na analýzu malých zemětřesení v subdukčních zónách, kde může v budoucnu dojít k nejničivějším zemětřesením na Zemi.
Jak se šířila středověká znalost?
Historik filozofie Ota Pavlíček z Filosofického ústavu AV ČR se ve svém projektu Academia zaměří na analýzu dosud neprobádaných rukopisných souborů pořizovaných evropskými univerzitami. Jedná se o záznamy učených debat, tzv. kvodlibetů, probíhajících na fakultách svobodných umění evropských univerzit ve 14. až 16. století.
Ota Pavlíček z Filosofického ústavu AV ČR
„Můj projekt cílí aktuálně na 14 evropských univerzit, na nichž se podařilo dohledat tradici kvodlibetů a vzájemné vztahy,” vysvětluje Ota Pavlíček. “Nejdříve bude třeba nalézt všechny kvodlibetní rukopisy a vytvořit jejich digitální databázi. Tím vznikne nové samostatné pole výzkumu, které bude možné díky mému projektu komplexně uchopit a analyzovat. Půjde o to prozkoumat tradici kvodlibetů jako takovou, její pozadí, fungování, šíření Evropou a vliv na další období pěstování vzdělanosti a vědy,“ dodává.
Komplexní rozbor pramenů podle Oty Pavlíčka umožní zrekonstruovat způsob generování a sdílení znalostí ve středověku, zjistit víc o historii vzniku univerzit a prozkoumat vzájemné vlivy propojující evropský intelektuální prostor.
Tektonické procesy v subdukčních zónách
Druhým oceněným je původem německý výzkumník Christian Sippl, který po dvou výzkumných pobytech v Canberře a Postupimi vloni nastoupil do Geofyzikálního ústavu AV ČR. Jeho projekt Milestone se zaměřuje na malá zemětřesení, která citlivé seismické přístroje zaznamenávají v subdukčních zónách, tedy v oblastech, kde se jedna tektonická deska podsouvá pod druhou a kde dochází k největším zemětřesením na Zemi.
„První výsledky ze subdukční zóny v Chile ukazují, že ohniska malých zemětřesení přímo na rozhraní desek zřejmě vymezují oblasti, kde může dojít v budoucnu k velkým ničivým zemětřesením,“ říká. Výzkum bude pracovat s daty z různých subdukčních zón po celém světě, v tektonicky aktivních regionech Indonésie, Aljašky, Střední Ameriky i podél chilského pobřeží.
Christian Sippl z Geofyzikálního ústavu AV ČR
ERC grantům stále dominují „staré“ členské země
Juniorské ERC Starting granty jsou určeny vědcům do sedmi let od ukončení PhD. Individuální podpora ve výši až 1,5 milionu EUR na pět let jim umožní vytvořit vlastní výzkumný tým a věnovat se originálnímu výzkumu. Celková úspěšnost v letošní výzvě činila 13,3 %, přičemž 163 (37 %) úspěšných grantů získaly ženy. Evropská výzkumná rada uvádí, že díky podpoře vznikne na 2,5 tisíce pracovních pozic pro postdoky, PhD studenty a další personál.
Letos ve výzvě uspěli vědci 40 různých národností, kteří své granty budou řešit v 25 evropských zemích – nejčastěji již tradičně v Německu (88), Velké Británii (62), Nizozemsku (42) a Francii (35). Naopak pouze 9 ze všech 436 grantů získali výzkumníci působící v zemích EU 13, které vstoupily do EU po roce 2004. Vedle dvou českých má tři úspěšné žadatele Polsko a po jednom grantu získaly Maďarsko, Slovinsko, Rumunsko a Kypr.
Letošní český výsledek tedy nijak nevybočuje z řady. V loňské výzvě uspěl jediný Čech, Filip Kolář z Přírodovědecké fakulty UK. O rok dříve zaznamenalo úspěch pět mladých vědců v Česku, což bylo historicky nejvíce. 
Autor: Vědavýzkum.cz (JS)
Zdroj: ERC a Tisková zpráva AV ČR
Foto: Jana Plavec, Divize vnějších vztahů AV ČR a Miroslava Macháčková, Geofyzikální ústav AV ČR
