Česká asociace doktorandek a doktorandů (ČAD) byla založena v roce 2016 jako iniciativa, jejímž účelem bylo reagovat na strukturální problémy českého vysokého školství v oblasti doktorandského studia. Jedním z nejpalčivějších problémů byla přitom výše doktorandského stipendia. V průběhu posledních čtyř let se podařilo prosadit nezanedbatelné zvýšení státního příspěvku na doktorandy i prominutí plateb za zdravotní pojištění u doktorandů nad 26 let. ČAD se v rámci svých činností věnuje také osvětě mezi doktorandy – spolek například vytvořil informační příručku pro zájemce o doktorát. Věnuje se také poradenské činnosti pro doktorandy, včetně té právní. Pomáhá také řešit případy šikany, bossingu či porušování práv.
Nové plány ministerstva pro doktorandy
Nový Strategický záměr ministerstva pro oblast VŠ na období od roku 2021, který na konci června 2020 schválilo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, se přitom situací doktorandů relativně dopodrobna zabývá. Cíl zvýšit kvalitu a efektivitu doktorandského studia představuje dokonce jednu z šesti priorit nového dokumentu. Právě nově připravený strategický záměr byl jedním ze stěžejních témat letošní valné hromady ČAD.
Šimon Stiburek z Odboru vysokých škol na MŠMT, který Strategický záměr ministerstva pro oblast VŠ na období od roku 2021 pro ČAD prezentoval, zdůraznil důležitost tématu v dokumentu. Podle Stiburka je jedním z hlavních cílů do budoucna zvýšit úspěšnost absolventů – v ideálním případě by se úspěšnost v doktorském studiu měla pohybovat mezi 70-80 %. „Jedna z věcí, která pro nás byla velkou bariérou při psaní kapitoly o doktorandech, je to, že situace je na jednotlivých školách a oborech velmi různorodá. Podobně pestré jsou i zvyklosti toho, jaký je systém doktorského studia na jednotlivých školách,“ vysvětluje Stiburek dlouhé vyjednávání a přípravy, které psaní strategického záměru předcházely.
Jedním z nejdůležitějších plánů je stanovit minimální výši stipendia pro jednoho doktoranda. „Minimální výše stipendia znamená jasně dané povinnosti pro doktorandy, například stanoví objem času věnovaného studiu. V tomto směru jsme se inspirovali například systémy severských států,“ dodává Stiburek. Nový strategický záměr zahrnuje i řadu dalších změn – například zrušení povinností škol vyměřovat poplatky za studium v cizím jazyce nebo zavedení oponentur disertačních prací před nezávislou mezinárodní komisí.
Silnou podporu má nový strategický záměr i ze strany České asociace doktorandek a doktorandů. „Kapitolu Strategického záměru MŠMT zaměřenou na zvýšení efektivity a kvality doktorského studia považujeme za velmi zdařilou. Máme radost, že jsou v ní jednotlivé cíle a očekávaná opatření formulovány jasně a do značné míry konkrétně a také že pokrývají komplexní škálu problémů, s nimiž se doktorandi potýkají, od příjmu a sociálního zabezpečení až po odborné vedení," komentovalo nové vedení ČAD scválené plány ministerstva. „Obzvláště oceňujeme odvahu MŠMT změnit systém financování doktorátů, který by měl přispět ke koncepčnějšímu přijímání doktorandů. Již to, že se doktorské studium stalo jednou z hlavních priorit Záměru, vzbuzuje naději, že se skutečně blýská na lepší časy," tvrdí zástupci ČAD.
Řadu zásadních opatření je ale podle Stiburka jen obtížně možné řešit centrálně ze strany MŠMT. Například ošetření vztahu mezi doktorandem a školitelem – jakou by měl mít školitel kvalifikaci, kolik množství práce či času by měl věnovat jednomu studentovi či kolik disertačních prací může vést tak zůstáva na jednotlivých školách. „Toto téma je zejména relevantní pro vnitřní diskuzi na jednotlivých vysokých školách a fakultách.“
Větší propojování i duševní zdraví
Na valné hromadě ČAD se také intenzivně probíraly nejrůznější obtíže a problematické situace, které jednotliví doktorandi a doktorandky na svých školách řeší. Složitý vývoj stipendií na Univerzitě Palackého v Olomouci popisoval Jan Masopust, který na tamější univerzitě studuje geoinformatiku. Eva Hnátková z organizace Eurodoc zase mluvila o tématu duševního zdraví, které pro doktorandy a juniorní vědce po celé Evropě představuje globální problém. „Doktorandi mají třikrát větší problémy s depresemi, úzkostmi a vyhořením než jiné srovnatelné sociální skupiny,“ připomněla Hnátková. Na duševní zdraví se plánuje v budoucnu zaměřit i ČAD.
Setkání se zúčastnili také zástupci Studentské komory Rady vysokých škol, Mariana Hanková a Giancarlo Lamberti. Komora nyní připravuje příklady dobré praxe a Česká asociace doktorandek a doktorandů s nimi plánuje spolupracovat při přípravě diskuzí nového strategického záměru na jednotlivých školách.
Valná hromada ČAD zvolila na další volební období nové předsednictvo. Novou předsedkyní se stala Šárka Lojdová z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy a místopředsedy se stali Jakub Šindelář z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy a Patrik Švančara z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy. K cílům ČAD na další volební období by měla patřit mimo jiné i implementace nového strategického plánu ministerstva. „Chceme v nejbližším období zapojit doktorandky a doktorandy do diskusí o nastavení konkrétní podoby těchto opatření na jednotlivých školách, aby byly skutečně co nejefektivnější. Zároveň chceme pomoci skloubit studium nově přijatých doktorandů (těch, kteří budou studovat podle nových pravidel) s těmi dříve zapsanými, aby nedocházelo ke znevýhodnění těch, kteří již teď odvádí kvalitní práci, ale ve ztížených podmínkách. Sladit tyto dva světy bude pro školy zajisté velká výzva," vysvětluje nové vedení další úkoly, které organizaci čekají. Kromě toho se plánují věnovat intenzivnější podpoře propojování doktorandů mezi jednotlivými školami i obory a začnou spolupracovat na zakládání fakultních doktorandských spolků.
Autor: Vědavýzkum.cz (JT)
