Na jednáních na konci září 2020 se evropští ministři dohodli na konkrétních detailech evropského rozpočtu na výzkum, vývoj a inovace na dalších sedm let. Odsouhlasený plán nyní počítá s 90,9 miliardami eur, z čehož 85,5 miliardy bude pocházet z prostředků vyčleněných na sedmiletý rámcový program. Zbytek bude dofinancován ze zvláštního fondu určeného na řešení následků pandemie.
Ministři odsouhlasili návrh na plošné škrty ve všech kapitolách rozpočtu s výjimkou prostředků na program Marie Skłodowska Curie Action (MSCA). Jeho rozpočet by podle návrhu měl být navýšen o 200 milionů eur, které by měly přijít z prostředků původně vyčleněných pro potřeby Evropské inovační rady (EIC).
Rozpočet nového rámcového programu Horizon Europe nyní bude projednávat Evropský parlament. Členové parlamentu už předem signalizovali, že nepodpoří žádný rozpočet, který alespoň částečně nebude navyšovat rozpočet dohodnutý zástupci všech zemí na summitu v červenci 2020. V Evropském parlamentu dlouhodobě existuje podpora na navýšení evropského vědeckého rozpočtu.
Na červencovém summitu totiž doznal původní finanční plán programu Horizon Europe dramatických škrtů. Z plánovaných 95 miliard, které byly ve hře ještě v květnu 2020, se nakonec i kvůli obavám z ekonomické krize způsobené pandemií COVID-19 povedlo odsouhlasit pouze 80,9 miliardy. To přitom vyvolalo značný odpor evropské vědecké komunity. Kurt Deketelaere, který stojí v čele League of European Research Universities, je dokonce označil za: „velké zklamání a porušení důvěry – vzhledem k tomu, jak evropští politici proklamovali důležitost výzkumu“.
Přitom expertní zpráva, kterou nechala Evropská komise vypracovat v roce 2017 (tzv. Lamyho zpráva), doporučovala navýšit rozpočet až na 120 miliard eur. V září 2020 také vznikla petice, která volala po zachování vyššího rozpočtu na vědu. Otevřený dopis podepsalo celkem 16 tisíc akademiků z 94 zemí, mezi nimiž je i 14 laureátů Nobelovy ceny.
Vítězství německého návrhu
Plošné škrty s výjimkou programu MSCA jsou vítězstvím pro německou ministryni pro vzdělávání a vědu, Anju Karliczek, která tento návrh prosazovala. Ministři měli k projednání v podstatě dvě možnosti: první počítal s plošnými škrty pro všechny rozpočtové kapitoly. Druhý návrh, který prosazovala německá strana, navrhoval škrty navíc pro EIC. Ušetřených 200 milionů eur mělo putovat právě na program MSCA. Tento návrh nakonec podpořila většina evropských ministrů. Podle rakouského ministra Heinze Fassmana je za daných okolností lepší investovat dostupné prostředky do MSCA. Podle něj stále nová Evropský inovační rada teprve „musí ilustrovat efektivitu svých programů“. Navýšení prostředků MSCA umožní vycestovat do zahraničí další tisícovce vědeckých pracovníků.
Za Evropskou inovační radu se naopak postavilo Španělsko, Irsko a Chorvatsko. Proti další škrtům v rozpočtu EIC byla také Mariya Gabriel, evropská komisařka zodpovědná za vědu. Ta preferovala první variantu – podle ní byly univerzální škrty „realistickým a pragmatickým řešením“.
Anja Karliczek po jednání prohlásila, že „všechny členské státy by ocenily vyšší rozpočet pro Horizon Europe. Museli jsme ovšem respektovat limity politické dohody z července.“ Podle ní aktuální dohoda představuje to nejlepší, čeho bylo možné dosáhnout.
Domluvený rozpočet je zklamáním mimo jiné i pro staronového předsedu ERC Jeana-Pierra Bourguignona. Podle něj je plošný přístup příliš zjednodušující. „Lineární krácení všech programů je v pořádku, pokud se jedná o dvou či tříprocentní zmenšení. Jakmile se však jedná o významnějších částkách, jako je červencové zkrácení rozpočtu o 15 %, je třeba znovu promyslet, jak takový rozpočet efektivně zorganizovat.“
Bourguignon se přitom vrátil do čela ERC poté, co jeho nástupce Mauro Ferrari rezignoval jen po třech měsících ve funkci. Hlavním důvodem jeho rychlého návratu byly právě škrty pro ERC v novém sedmiletém programu. Předseda ERC se obává především chvatného rozhodování: „Problémem je určitá nekoherence mezi velkými politickými ambicemi, které volaly po rozvoji v oblasti výzkumu a inovací, a velmi výraznými škrty v evropském rozpočtu.“
Obavy z nedostatku financí jsou podle Bourguignona znatelné v celé evropské vědecké komunitě. Dobrým indikátorem podle něj je to, že v posledním kole uzavírek obdržela ERC o 42 % projektových návrhů víc než normálně. Velké množství přihlášek bylo přitom odevzdáno během posledních třech dní před uzávěrkou. To je přitom krajně neobvyklé – obvykle výzkumníci před odevzdáním spíše návrhy projektů stahují kvůli obavám z nedostatečné připravenosti, než aby tomu bylo obráceně. Podle předsedy ERC to znamená, že výzkumníci se buď obávají nedostatku financí v budoucnu, nebo že finanční podpora z národních rozpočtů již teď vysychá.
Podle Bourguignona se ale možná nějaké další prostředky podaří vyjednat v rámci schvalování navrhovaného rozpočtu v Evropském parlamentu, kde má vyšší rozpočet podporu zejména u německých a nizozemských poslanců. Komisařka Gabriel však vybídla evropské poslance k tomu, aby „čelili realitě“. Podle ní je hlavní prioritou to, aby se nový program podařilo rozeběhnout na začátku ledna 2021. Nejhorším scénářem je podle ní patová situace mezi Evropskou radou a Evropským parlamentem, kdy by se nepodařilo schválit navrhovaný rozpočet. Start nového rámcového programu by se tak mohl zpozdit.
Autor: Vědavýzkum.cz (JT)
Zdroj: ScienceBusiness (1, 2), ERC, Science, Chemistry World
