facebooktwittergoogleinstagram

Věda a výzkum

Portál Vědavýzkum.cz - Nezávislé informace o vědě a výzkumu

IOCB Tech, s.r.o. - hlavní partner portálu Vědavýzkum.cz

Hlavní partner portálu
facebooktwittergoogleinstagram

O akademické svobodě v JAR panují pochybnosti

8. 10. 2020
O akademické svobodě v JAR panují pochybnosti

Jihoafrická republika je vědeckým lídrem v regionu. Svobodu akademického bádání zde zaručuje ústava z roku 1996. V praxi však vyvstávají pochyby o tom, zda jsou jihoafričtí akademici a vědci natolik svobodní, jak ústava hlásá. Během letošního května a června totiž došlo na tamní akademické půdě ke dvěma zdánlivě nesouvisejícím případům, kdy byly dvě uznávané vědkyně za své názory kritizovány úřady.

swiss im  h BYo84ZuJtHM unsplash

Jednou z dotčených je Glenda Gray, významná doktorka, která má na svědomí průkopnický výzkum vedoucí ke snížení přenosu HIV z matky na dítě. Gray je prezidentkou South African Medical Research Council (MRC) a od března navíc působila ve speciálním výboru zřízeném ministerstvem zdravotnictví v reakci na pandemii Covid-19, kde s ostatními předními vědci poskytovala své lékařské znalosti a poradenství. Názory Gray a jiných vědců však nebyly brány příliš v potaz, naopak došlo k několika opatřením, se kterými Gray výrazně nesouhlasila a ohradila se proti nim. Chvíli na to ministr zdravotnictví Zweli Mkhize chování Gray negativně okomentoval. Nelíbilo se mu, že jsou její doporučení v rozporu s vládní politikou. Jeho vyjádření bylo široce interpretováno sice jako tvrdé, ale spravedlivé vůči veřejné angažovanosti a odpovědnosti. Další vysoce postavený úředník, konkrétně ředitel National Department of Health, podle veřejnosti však již překročil mez slušnosti. Ředitel Anban Pillay zaslal předsedovi správní rady MRC dopis, ve kterém Gray napomenul za „falešná obvinění proti vládě“ a doporučil, „aby rada vyšetřovala její chování v této věci vzhledem ke škodě, kterou způsobila.“

Vládní dopisy mají akademiky zastrašit

Vláda se však dočkala opačné reakce, než jakou čekala – akademická obec vědkyni vyjádřila plnou podporu. Odpověď na celou událost zformulovaly tři významné osobnosti na akademické půdě - vicekancléř University of the Witwatersrand Adam Habib, prezident Academy of Science of South Africa Jonathan Jansen, a nakonec i lékařský etik Jerome Amir Singh. Ten znovu připomněl, že by i ve vědeckém prostředí měla převažovat svoboda projevu a veřejný zájem nad oddaností politickým orgánům. Článek, který vyšel v South African Medical Journal, mimo jiné říká, že „Gray měla plné právo odlišit se od politických autorit v otázkách vědy“ a že „vyhrožovat výzkumníkům, stejně jako snažit se umlčet jejich hlasy, může mít neblahý účinek na kreativitu, inovace a experimentování.“

Podle odborníků má takový dopis zastrašovací funkci. Chování vlády JAR může podle autorů článku připomínat například šikanu vědců v USA v rámci Trumpovy administrativy. „Ta představuje nebezpečnou hrozbu pro kritické myšlení, vědeckou autonomii a svobodu projevu v USA,“ stojí v něm. V článku naopak zazněla chvála k prezidentovi Cyrilu Ramaphosovi, který v televizním projevu k národu dne 24. května 2020 uvedl: „Oceňuji různorodé a někdy i odvážné názory vědců a zdravotníků v naší zemi, které podněcují veřejnou debatu a obohacují naši reakci.“

Na spolupráci úřadů s akademiky leží důvěra společnosti

Akademickou obcí nedávno také otřásl dvoustránkový komentář vědkyně Nicoli Nattrassi z University of Cape Town (UCT) s názvem „Why are black South African students less likely to consider studying biological sciences?” Vedení UCT poté vydalo na Twitteru prohlášení, v němž uvedlo, že dokument Nattrass je „urážlivý vůči černošským studentům“ a nastoluje znepokojivé otázky ohledně „standardů a etiky výzkumu“ na univerzitě. Přestože akademici na UCT nesouhlasí s kulturní zaujatostí otázek, které Nattrass v článku položila, tak si podle nich nezasloužila útoky na svou osobu, které následovaly po prohlášení vedení UCT.

V roce 1952 tehdejší rektor této univerzity Thomas B. Davie přednesl projev studentům, ve kterém představil „čtyři základní svobody“, v nichž akademická svoboda spočívá v tom, „určovat bez vnějšího tlaku nebo síly, co učit, koho učit, jak učit a kdo bude učit.“ Tato definice byla následně citována i Nejvyšším soudem USA v roce 1957.

Jihoafrická republika je na africkém kontinentu vědeckým lídrem, zároveň se světově řadí do top 40 v produkci vědeckých výsledků. Poučením pro další vztahy mezi akademickou obcí a vládou můžeme naleznout ve zmíněném dopisu: „Úředníci ministerstva zdravotnictví musí upozadit svou hrdost, a členové poradních orgánů zase musí být citlivější a rozumnější ohledně toho, jak se zapojovat do veřejné debaty. Pokud si toto oba tábory nevezmou k srdci, bude je to stát důvěru veřejnosti.“ 

 

Autor: Vědavýzkum.cz (BK)

Zdroje: Times Higher Education, South African Journal of Science, Sunday Times Daily, The South African Medical Journal