V úvodu přednášky položil Otakar Fojt otázku „Proč je třeba komunikovat vědu?“ Na rozdíl od doby před 100 lety, není možné, aby vědci přečetli všechny publikace vydané ve svém oboru. A pokud to není v lidských silách vědců, není to ani v lidských silách politiků a laické veřejnosti. Na nich přitom záleží stejnou měrou jako na kolezích z oboru. Už jen z toho důvodu, že věda potřebuje financovat, ať už z veřejných či soukromých, národních nebo mezinárodních zdrojů. A bez dobré prezentace to nejde.
Ukazuje se, že vědci, kteří komunikují vědu, získávají větší prostředky, protože ostatní informují o tom, co dělají. Šířit novinky v oboru je důležité i v rozhodovacím procesu politiků. Potřebují ke své práci dostávat faktické podklady, aby nepodléhali mýtům a falešným zprávám. V neposlední řadě popularizace vědy přináší zájem nových studentů a dalších odborníků. Neméně důležité je, aby daňoví poplatníci věděli, na co vlastně posílají své peníze.
Jak to vypadá ve Velké Británii?
V Anglii existuje mnoho organizací, které pomáhají komunikovat vědu. Dobrým příkladem je The Royal Institution. Každý rok na Vánoce pořádají Christmas Lectures, které mají neuvěřitelnou sledovanost 10–35 milionů diváků. Kromě této třešničky na dortu instituce běžně popularizuje vědu pro všechny věkové skupiny.
Výborná organizace spojující vědu s novináři je také Science Media Centre. Funguje jako tisková kancelář britské vědy. Organizace má v databázi vědce, kteří jsou ochotni podávat informace v nejrůznější podobě od psaného textu až po mluvení na kameru. Zpracovávají například otázky nových technologií, biomedicíny či poznání vesmíru. Připraví s vědci prezentace a sezvou žurnalisty na setkání obou stran.
Výborným příkladem je také mezinárodní soutěž Fame Lab, kterou pořádá British Council. Jejím cílem je objevovat nové vědce, kteří dokáží svým entusiasmem ostatním podat vědu ve stravitelné formě. I Česká republika má v soutěži svého zástupce. Podpořit jej ve finále můžete 26. listopadu od 17:00.
David Attenborough: V Anglii vychovávají další následovníky
Popularizátor vědy je v Anglii dobře zavedená profese, která daného člověka dokáže uživit. Je mnoho příruček, kde si o specifikách tohoto psaní pro laiky můžeme přečíst, například: The craft of scientific communication, The Chicago guide communicating science či Communication science to the public. Spisovatelé jsou sdruženi v Association of British Science Writers.
V Británii jdou ale ještě dále, na jednoročním kurzu na Imperial College lze studovat kurzy Science media production nebo Science communication. Účastníci těchto kurzů mají uplatnění na prestižních vědeckých kanálech například v rámci BBC nebo se dostanou až do týmu Davida Attenborougha.
Vědci pomáhají politikům pochopit složité problémy
V britském parlamentu má spojení vědy a politiky tradici a po úderu pandemie koronaviru je ještě intenzivnější. Premiér Boris Johnson se ukazuje v doprovodu Chief Medical Officera Chrise Whittyho a Chief Scientific Advisera Patricka Vallance. Každý den dávají tiskové prohlášení, jaké jsou výsledky a co bude v boji proti koronaviru následovat.
V The Parliamentary Office of Science and Technology (POST) se zase zpracovávají náměty od jednotlivých poslanců. Poté jsou vyzváni vědci, aby k nim vypracovali jasné a stručné materiály, které slouží jako podklad pro legislativu. V složitých oblastech se o ně potom politici mohou opřít.
The Royal Society také organizuje každý rok soutěž o nejlepší knihu o vědě. Kdo by se například chtěl dozvědět více o lidech s poruchou autistického spektra, měl by si napsat Ježíškovi o knihu od Camilly Pang.
Celý příspěvek Otakara Fojta z letošního prvního ročníku konference Science Communication 2020 si pusťte ve videu níže. Podívejte se také na příspěvky ostatních řečníků, třeba odborníka na marketingovou komunikaci Ondřeje Rudolfa.
Autor: Vědavýzkum.cz (ED)
