Trend úbytku studentů humanitních oborů v anglosaských zemích na západ od nás je relativně zřejmý. Podle amerického National Center for Education Statistics bylo v letech 2015-2016 ve Spojených státech amerických uděleno přes 1,9 milionu bakalářských (undergraduate) titulů. O dekádu dříve, v letech 2005-2006, to přitom bylo necelých 1,5 milionu titulů. Za jednu dekádu se tak jedná téměř o 30% nárůst. Výsledky však ukazují, že se počet absolventů nezvyšuje zdaleka ve všech oborech.
Velkou ztrátu zažily podle výsledků analýzy pedagogické obory, které se propadly skoro o 19 %. Podobně také anglistika ztratila 22 %, filozofie a religionistika zažily 15% úbytek. Ubylo také studentů cizích jazyků nebo obecných programů humanitní vzdělanosti. Naopak nárůst o více než 50 % zaregistrovaly obory jako zdravotnictví, veřejná administrativa, biologické a biomedicínské disciplíny, inženýrství, komunikační technologie, matematika a statistika nebo zemědělství. Těsně pod hranici nárustu 50 % se ocitly také vědy o neživé přírodě.
Trendů, které lze na těchto číslech vidět, je hned několik. Zaprvé je zřejmé, že STEM obory (přírodní, technické, inženýrské disciplíny a matematika) zažívají na západ od nás bezprecedentní růst, po kterém mnozí odborníci i u nás tolik volají. V podobné situaci jsou například zdravotnické obory nebo obory, které se týkají veřejné správy. Existuje zde však pro společnost krajně nebezpečná tendence úbytku učitelů. A nakonec je také evidentní, že humanitní obory – alespoň v kontextu anglosaských zemí – ztrácejí na přitažlivosti. Na to už ostatně dlouhodobě upozorňuje řada odborníků.
„Útoky (na liberální vzdělávání) jsou účinné. Idea liberální vzdělanosti dnes ztrácí na přitažlivosti a vypadá to, jako kdyby neměla smysl. Její zastánci jsou, pokud jde o klady, v defenzivě, zatímco její odpůrci jsou přesvědčení, že jde v nejlepším případě o drahý luxus, v nejhorším je pak takové vzdělání přímo kontraproduktivní. Má v éře aplikací skutečně smysl studovat angličtinu?“ ptá se například Fareed Zakaria ve své knize Obrana liberálního vzdělávání. Skutečně je však situace humanitních oborů tak bezvýchodná?
Humanitní obory v době krize
Aktuální situace koronavirové pandemie přitom na otázku smyslu liberálního vzdělávání v současném světě nabízí ještě jiný úhel pohledu. Některé australské univerzity nebo americké, jako je například melbournská Monash University nebo John Caroll University v Ohiu, v reakci na předpokládané škrty v rozpočtu ruší některá svá oddělení humanitních věd. Nově schválené změny v systému poplatků za studium v Austrálii také jednoznačně podporují studenty, aby si vybrali jiné než kreativní a humanitní obory. Australská vláda v tomto smyslu vyjádřila jednoznačný názor: vysoké školy by se měly zaměřit na produkci absolventů, kteří jsou přitažliví pro pracovní trh. Kritické myšlení a obecná vzdělanost takovou politickou prioritu nemají. A to i přesto, že stále víc důkazů naznačuje, že absolventi humanitních oborů problém s uplatněním nemají a že pružnost, kreativita a „soft skills“ jsou žádoucím atributem na pracovním trhu.
Zdaleka ne vše ale vypadá pro humanitní obory chmurně. Pandemie například ukázala, jak nebezpečné je šíření konspiračních teorií a proč je pro společnost klíčová dovednost kriticky prověřovat relevantní informace. Také vzestup populismu ve Spojených státech i v Evropě ukazuje, proč je důležité vzdělávat studenty v otázkách demokracie, historie, politiky a kultury. I stále rychlejší vývoj technologií přináší nutnost reagovat na etická a společenská dilemata a problémy, kterou s sebou přinášejí.
To potvrzuje i nová předsedkyně British Academy, Julia Black: „Dvacátá léta 21. století budou dekádou, ve které humanitní a společenské vědy znovu získají své postavení na národní i globální úrovni. Posledních šest měsíců ukázalo, jak klíčové jsou tyto obory v otázkách zdraví, prosperitu i kvality života celého národa. Podněty z oborů, jako jsou antropologie, psychologie, historie nebo geografie, nám pomáhají efektivně bojovat proti koronaviru, zatímco obory, jako je divadlo, literatura nebo výuka jazyků, nám umožnily tolik zásadní únik i stimulaci,“ řekla u příležitosti svého zvolení do čela organizace. Julia Black mimo jiné působí jako strategická ředitelka pro inovace na London School of Economics and Political Science.
Výzvy humanitních oborů v 21. století
Jakou roli tedy mohou hrát humanitní vědy v době digitální společnosti 21. tisíciletí? Podle Tyruse Millera z University of California, Irvine, se jedná hned o čtyři významné úlohy.
Za prvé se jedná o trénink ve schopnosti hodnotit důvěryhodnost dostupných informací. Se stále se zvětšujícím přístupem k obrovskému množství znalostí a informací je nyní klíčové rozeznávat kvalitní či důvěryhodné zdroje. Rozmach konspiračních teorií, jejich šíření na sociálních sítích i jejich konkrétní dopady na politické dění v různých západních státech ukazuje, o jak klíčovou dovednost jde v současné společnosti. Humanitní obory prostřednictvím tréninku ve čtení, interpretaci textů z různých období, geografických oblastí i názorových proudů, mají mimořádné předpoklady k výuce takových dovedností.
Za druhé se ukazuje, že humanitní a společenské vědy jsou důležitým partnerem STEM oborů. Interdisciplinární typ výzkumu vede k zásadním vědeckým průlomům, a humanitní vědy jsou také důležitým společníkem přírodních věd při interpretaci a vědeckých poznatků ve společnosti. Humanitní vědy hrají zásadní roli i při budování inovačního potenciálu jednotlivých zemí, protože budují kreativitu a rozvíjí lidské přemýšlení. Na to ostatně naráží i zpráva Radical Innovation: Humanities Research Crossing Knowledge Boundaries and Fostering Deep Change, která poukazuje na to, že přestože technologie a technologické dovednosti hrají v otázkách inovací klíčovou úlohu, nemělo by se zapomínat právě na lidský kapitál, v jehož kultivací nejvíce vynikají právě humanitní obory. I proto se některé asijské země jako například Singapur rozhodly posílit výuku humanitních oborů.
Zcela klíčovou úlohu hrají humanitní vědy také v kontextu právních, etických a společenských otázek, které přinášejí nové technologie a postupy v medicíně. Technologie, jako jsou například automatická vozidla či genetické úpravy, si pro své fungování přímo vynucují spolupráci s humanitními obory. Oblasti výzkumu a vývoje, jako je umělá inteligence či pokročilé robotické technologie, zase otevírají velké filozofické otázky po podstatě lidského vědomí nebo smyslu lidské práce. Používání sociálních sítích a přístup k „big data“, tedy obrovským balíkům informací, které produkují o svých uživatelích různé aplikace, zase otevírají klíčovou právní, etickou a společenskou diskusi o otázkách soukromí na internetu.
V měnícím se světě je schopnost přemýšlet o těchto změnách klíčová pro liberální, demokratickou společnost. Nakolik se humanitním vědám povede v následující dekádě využít tuto šanci a vrátit na výsluní společenského a politického zájmu se teprve ukáže. Zdá se však, že příležitostí by pro to měly mít dostatek.
Autor: Vědavýzkum.cz (JT)
Zdroj: Times Higher Education (1, 2, 3, 4), Scientific American, The Conversation, Forbes, The British Academy
