První den konference, v pondělí 21. prosince, zahájila keynote přednáškou na téma migrace Lenka Dražanová, která aktuálně působí na European University Institute v Itálii. Záznam přednášky bude brzy k dispozici na našem YouTube a její výzkum i zahraniční zkušenosti také blíže představíme v samostatném rozhovoru.

Poté následovala první panelová diskuze Lifehacks pro přežití v hypermobilním světě vědy, kterou moderovala Lenka Kučerová z prg.ai. Jedním z probíraných témat byla například ekonomická nákladnost častého stěhování. Panelisté se shodli, že samotné stěhování není to nejdražší – větší náklady souvisí se zabydlováním v novém prostředí. „Hodně záleží, jaké možnosti zahraniční pobyt dále otevírá. Z dlouhodobého hlediska především v počátku kariéry se často vyplatí investovat a nešetřit, nebo dokonce využít úspory,“‎ sdílela politoložka Jana Vargovičová (INALCO, Francie). Eliška Greplová, profesorka kvantových nanotechnologií aktuálně působící na TU Delft v Nizozemí, radila, že některé země pro cizince nabízí speciální daňové slevy a další výhody. Z vlastní zkušenosti ji doplnila biofyzička Adéla Melcrová (Uni Groningen, Nizozemí): „Pozor na řadu podmínek, které pro tyto výhodu musíte splnit; například, že se do země můžete přistěhovat až po získání pracovní pozice.“‎

Podle Karolíny Korvasové – „matematičky nadšené do biologie“‎, která se od ledna vrací na Matematicko-fyzikální fakultu Univerzity Karlovy, se zkušenosti z evropských zemích dají snáze přenést do českého prostředí na rozdíl třeba od těch amerických. „Budujte si osobní kontakty, oslovujte – nikdo to za vás neudělá,“‎ radil evoluční biolog Jan Janouškovec, který se po více než 12 letech vrátil na Mikrobiologický ústav AV ČR.

Zdeněk Strakoš a Tomáš Mozga v další části radili Jak na granty. Zdeněk Strakoš mluvil především o ERC grantech – po mnoho let působil v hodnotících panelech ERC grantů a dnes pro vědce spolupořádá workshopy a informační dny a dlouhodobě usiluje o větší úspěšnost českých žadatelů. Tomáš Mozga hovořil o projektovém řízení vědeckých a projektů. Jako cenný zdroj informací doporučil seriál Financování life sciences v ČR, který byl publikován na webu vědavýzkum.cz. I když je seriál primárně určen pro life sciences, mnoho rad platí univerzálně i pro další obory.

Diskuze o grantech pokračovala i na networkingové platformě gather.town, kde se v menších skupinkách diskutovalo i o návratu do ČR, alternativních kariérách, mobilitě a rodině a o mnoho dalších tématech. Hlavní výstupy z diskuzí brzy sepíšeme do samostatného článku.

I když se online prostředí živému networkingu nikdy nevyrovná, nechyběla terasa s výhledem na Hradčany či Czexpats bar, kde se po oba večery diskutovalo až do pozdních nočních hodin.

Druhý den konference zahájila přednáška Josefa Prchala z University of Utah na téma Hypoxie ve zdraví a nemoci. Josef Prchal se zapojil i do následující panelové debaty o možnostech propojení a spolupráce czexpats s ČR, kterou moderoval Pavel Tomančák, vedoucí skupiny na Max Planck Institut pro Molekulární Buněčnou Biologii a Genetiku v Drážďanech. „‎Hodně se teď věnuji mentoringu,“‎ uvedl jako konkrétní příklad spolupráce s ČR.

Za Janem Peychlem, vedoucím pracoviště světelné mikroskopie na Institutu Maxe Plancka pro buněčnou a molekulární biologii a genetiku v Drážďanech, zase jezdí české „návštěvy“‎ na krátké stáže, kdy řeší nějaké technické nebo krátké experimentální projekty. „Přesně na takové krátké výjezdy, od dvou dnů do dvou měsíců, existují Erasmus stáže pro zaměstnance,“‎ uvedl Jakub Tesař, vedoucí odboru vysokoškolského vzdělávání v Domě zahraniční spolupráce, která plní roli české národní agentury pro mezinárodní vzdělávání. „Na krátké stáže, kdy se například potřebujete naučit nějakou techniku, můžete vyjet i v rámci řešení TA ČR projektů,“‎ doplnila Táňa Perglová, která se v Technologické agentuře věnuje především mezinárodní spolupráci, synergiím s unijním programem Horizont 2020 a spolupráci se zahraničními inovačními agenturami.

Své dojmy z české vědy sdílel i Josef Prchal, u kterého se na postdoc pozicích vystřídalo již jedenáct Čechů: „Mám pocit, že situace v české vědě výrazně zlepšuje.“‎ To potvrdil i Julius Lukeš z Parazitologickém ústavu AV ČR a dodal, že spolupráce se zahraničím se „nabalují“‎, když je na zahraniční instituci první Čech.

Jako další témata debaty se například řešilo, že lidé z východní Evropy chybí v redakčních radách časopisů a zda by pomohlo, kdyby czexpati byli v hodnotících panelech českých grantů. Výrazný dopad na českou vědu mají také vědci a vědkyně, kteří se po mnoha letech v zahraničí vrací do českého prostředí a tím mění své okolí. Panelisté se také shodli, že je potřeba českou vědu více komunikovat, a to jak doma, tak i v zahraničí.

Další část programu se věnovala alternativním kariérám Od vědy k vlastní firmě, kde své zkušenosti sdílel Jaromír Zahrádka (i&i Prague, ČR), Jaromír Hanzal (AQE Legal, ČR), Johana Kuncová-Kallio (UPM Biomedicals, Finsko), Ondřej Antoš (Klarity, USA) a Petr Strnad (Viventis Microscopy, Švýcarsko).

A i jak opakovaně během konference zaznívalo: „Czexpats in Science je především o komunitě.“‎ Na letošní konferenci se registrovalo přes 190 vědců a vědkyň především na pozici Postdoc a Ph. D. student z 26 zemí světa. Někteří i díky časovým posunům přicházeli a odcházeli, ale v průměru bylo po oba dva dny připojeno vždy 90–110 účastníků. Mezi vědeckými obory dominovala biologie, chemie, fyzika, ale početné bylo i zastoupení sociálních věd. Pro řadu účastníků byl online formát jediná možnost, jak se konference zúčastnit, proto již teď víme, že v pořádání online akcí budeme pokračovat.

Z anket, které účastníci vyplňovaly v průběhu konference, například vyplývá, že 60 procent účastníků konference aktuálně působí v zahraničí a 40 procent v ČR. Většina z nich strávila v zahraničí více jak 6 let a 54 procent účastníků hodnotilo zahraniční zkušenosti jako „výborné“‎, 25 procent svůj pobyt ohodnotilo dvojkou (na škále 1 = výborné až 5 = strašné). Nejčastější důvody pro návrat do ČR jsou podle výsledků ankety rodina a další osobní důvody.

Na konferenci jsme také zhodnotili uplynulý rok a sdíleli naše plány a vizi do dalších let. Chceme pokračovat především v budovaní komunity a propojování czexpats s ČR. Zaměřit se chceme i na udržitelnost a finanční stabilitu. Jedním z našich dalších cílů je zjistit, kdo czexpati vlastně jsou, zda se vědečtí czexpati liší od nevědců a co czexpati od kontaktu s ČR očekávají. Tento průzkum budeme dělat v rámci projektu TA ČR Nové přístupy ke koordinaci krajanské problematiky, který na konferenci představila Eva Jánská z týmu Geomigrace na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy. Projekt si klade za cíl analýzu potřeb krajanů a Čechů žijících v zahraničí k vytvoření systematičtější návratové politiky státu a udržení vazeb těchto osob na ČR. Do projektu je dále zapojen Etnologický ústav AV a NUVIT, z.ú.

Po celou dobu dvoudenní konference byl také přítomen Jiří Krátký, zvláštní zmocněnec pro krajanské záležitosti působící na Ministerstvu zahraničních věcí ČR. O potřeby czexpatů se dlouhodobě zajímá a udržování kontaktů Čechů žijících v zahraničí s domovem vnímá jako prioritu a aktivně se snaží, aby Česká republika o potenciál lidí žijících v zahraničí nepřicházela. Pozval také do nově vznikající sítě czech.global, která propojuje Čechy po celém světě a ve které je iniciativa Czexpats in Science klíčovým partnerem. S Ministerstvem zahraničních věcí ČR plánujeme i další spolupráce.

Na závěr patří poděkování našim partnerům, protože ani letošní konference by bez nich nevznikla: i&i Prague, AQE legal, Thermo Fisher Scientific, Nadace Experientia a Nadační fond Neuron. Děkujeme i všem individuálním dárcům, kteří přispěli přes platformu Darujme.cz.

Autorka: Pavla Hubálková

Zdroj: Czexpats in Science