NKC – gender a věda Sociologického ústavu AV ČR si za letošní téma zvolilo úspěchy vědkyň v roce 2020. Cílem kampaně je od 3. do 11. února sdílet příběhy více než dvou desítek žen a dívek, které loni přispěly k rozvoji české i světové vědy. „Naše kampaň Úspěchy vědkyň v roce 2020 však nepřipomene jen bojovnice proti koronaviru, jako je Kathrin Jansen či Li Lanjuan,“ říká organizátorka Kristýna Veitová. „Chceme upozornit i na ty ženy a dívky, které úspěchu dosáhly v jiné oblasti,“ dodává.
Součástí kampaně je proto výzva vědkyním sdílet pod hashtagem #ZenyVeVede #WomenInScience úspěch, který v loňském roce považují za největší. Nemusí jít přitom pouze o výhry ve vědeckých soutěžích či schválené granty. „Úspěchem loňského roku je bezpochyby také zvládnutí práce a starosti o příbuzné či samotné pokračování vědecké činnosti,“ říká vedoucí NKC – gender a věda, Marcela Linková. Podle ní pandemie COVID-19 upozornila také na důležitost analýz zohledňujících pohlaví a gender, neboť onemocnění dopadá na ženy a muže jinak. „Ve všech těchto diskusích a nových výzkumech bylo ženy v zahraničí výrazně slyšet. Naše kampaň si nyní klade za cíl dát prostor úspěchům a důležitým novým zjištěním i výzkumnic z Česka,“ uzavírá Linková.
Mezinárodní den žen a dívek ve vědě byl vyhlášen Valným shromážděním OSN v roce 2015 a poprvé slaven následující rok. NKC – gender a věda byla mezi prvními českými organizacemi, jež se k MDŽD ve vědě připojila. V roce 2017 organizace například vzpomínala na oblíbené vědkyně, vysokoškolské pedagožky a myslitelky, na ženy, které nás inspirovaly, v roce 2018 zajímaly zase vynálezy a inovace. Letošní ročník tak pro NKC představuje již šesté zapojení.
Ke svátku se každoročně připojuje i řada českých institucí, jako je například Ústav chemie a biochemie Mendelovy univerzity v Brně, který je příkladem boření genderových mýtu ve vědecké sféře. Více než polovinu (56) ze všech zaměstnanců ústavu (110) tvoří ženy. Což mimo jiné souvisí i se vstřícným přístupem k jejich zaměstnávání například během mateřských a rodičovských dovolených. Členka tamější výzkumné skupiny bioanalýzy a genového inženýrství, dvojnásobná maminka Pavlína Pelcová si vstřícnost ústavu pochvaluje a dává jej jako skvělý příklad. „Nikdy jsem nemusela volit mezi rodinou a vědou, a to díky skvělým lidem v ústavu i v rodině. Vedení ústavu se mi vždy snažilo maximálně vyjít vstříc ať již částečnými úvazky, tak i umožněním práce z domu."
Zvýšit počet dívek a žen ve vědě se snaží i Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská ČVUT v Praze (FJFI) mimo jiné i prostřednictvím akce Staň se na den vědkyní. Ta se koná vždy právě 11. února. Fakulta připravuje přednášky českých vědkyň z různých oborů: částicové fyziky, matematiky, chemie, fyziky laserů či kvantových technologií. „Jsme vnímáni jako technická univerzita a historicky zde počet mužů vždy převládal, nicméně nás těší, že se to postupně mění a v roce 2019 bylo na ČVUT v Praze 31,3 procenta žen,“ říká Vojtěch Petráček, rektor ČVUT v Praze. Čísla se liší fakulta od fakulty. Nejvyšší podíl studentek má na ČVUT Fakulta biomedicínského inženýrství – 61,3 procenta a Fakulta architektury – 61 procent.
Mezinárodní den žen a dívek ve vědě si připomíná také Univerzita Karlova. Ve svém magazínu Forum uveřejnila článek věnovaný vědkyním, které působí na její půdě. Řada z nich musela vlivem aktuální pandemie své hlavní výzkumné působení značně multioborově rozšířit – kromě vědkyň se z nich staly i učitelky, kuchařky či družinářky. Jiné zase opustily svá hlavní výzkumná témata a vrhly se na řešení koronavirové pandemie. Jednou z nich je například viroložka Ruth Tachezy z Přírodovědecké fakulty UK, která se novému viru SARS-CoV-2 věnuje již od samého počátku pandemie. „Viry jsou mojí celoživotní vášní,“ říká a dodává, že viry tady s námi byly, jsou a budou.
Na to, že minulý rok byl pro všechny ženy a dívky ve vědě mimořádně obtížný, pamatují také na CEITECu. Pusťte si video, v němž o důležitosti podpory žen ve vědě mluví Karel Kubíček, vědec z institutu CEITEC Masarykovy univerzity, a přečtěte si o úspěších žen a dívek z CEITECu.
Počet studentek na univerzitách a ve výzkumných ústavech stále roste. Zatímco v roce 2001 bylo podle údajů Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy studentek vysokých škol 48,3 procenta, v roce 2018 to bylo 55,9 procenta. Hranici 50 procent ženy překročily v roce 2004 (to jich bylo 50,9 procenta).
Genderové stereotypy bohužel přetrvávají i v naší moderní společnosti. „Nemůžeme si dovolit plýtvat potenciálem poloviny lidstva" je věta, kterou nedávno vyslovil šéf OSN António Guterres. „Věda není jenom mužský svět – hlavně o to jde. Je třeba pomoci tedy i ženám, které mají nakročeno k úspěšné vědecké kariéře."
Autor: Vědavýzkum.cz (BK)
Zdroj: NKC - gender a věda, FJFI ČVUT, ÚCHB MENDELU, Forum, CEITEC
Foto: NKC - gender a věda
