Bez výzkumu a inovací není možno zajistit zásadní pokrok v našich ekonomikách a našem každodenním životě, řešit nepředvídané krize ani budovat odolné společnosti. Výzkum byl jednou z vůbec prvních oblastí politiky EU, které komplexně zareagovaly na koronavirovou krizi.

Z programu Horizont 2020 byla uvolněna jedna miliarda eur na nové testovací metody, léčbu a očkovací látky. Nelze pochybovat o tom, že věda zůstane v nadcházejících měsících a letech více než kdy jindy v popředí naší společné reakce na zdravotní, sociální a hospodářské výzvy.

Díky rozpočtu ve výši 95,5 miliardy eur a souboru moderních nástrojů se Horizont Evropa stává nejúčinnějším programem pro výzkum a inovace na světě. Na jeho vytvoření se společně podíleli i evropští občané, přičemž cílem bylo naplnit jejich očekávání a potřeby. Odhaduje se, že díky tomu program Horizont Evropa přinese navýšení HDP ve výši až 11 eur za každé investované euro a že do konce roku 2027 vznikne v oblasti výzkumu a vývoje až 100 000 pracovních míst.

Program bude i nadále výrazně podporovat pokročilý výzkum prostřednictvím Evropské rady pro výzkum (ERV). Díky akci „Marie Curie-Skłodowska“ (MSCA) přiláká více mladých lidí k profesní dráze ve výzkumu a postará se o investice do výzkumných infrastruktur světové úrovně. ERC i MSCA přispějí k tomu, aby do Evropy přicházelo více talentovaných výzkumných pracovníků z celého světa.

Program Horizont Evropa se prostřednictvím šesti klastrů zaměřených na celé spektrum globálních výzev postará o posílení nových znalostí a průlomových inovací v oblastech, jako je zdravotnictví, klima, digitální oblast, energetika a mobilita, potraviny, zemědělství a biologická rozmanitost, kultura a tvořivost, civilní bezpečnost, průmysl a vesmír. Klastr „Zdraví“ se například bude zabývat problémy, jako je koronavirová pandemie, rozšíření klinických hodnocení, očkovací látky, léčba a diagnostika a uvádění výsledků výzkumu do praxe v podobě opatření politiky veřejného zdraví.

Program Horizont Evropa se poprvé důkladně zaměří na využití plného potenciálu výzkumu a inovací v kulturních a kreativních odvětvích, jakož i na jejich přínos pro evropské inovace. V zájmu zachování a podpory kulturního bohatství Evropy se v něm počítá s vytvořením digitalizovaného prostoru pro spolupráci v oblasti kulturního dědictví.

Program rovněž podporuje strukturální inovace potřebné v klíčových hodnotových řetězcích, čímž přispívá k dosažení evropské technologické suverenity v kritických oblastech. Investice do výzkumu, inovací a technologií jsou předpokladem pro zajištění udržitelného hospodářského růstu a konkurenceschopnosti našeho hospodářství. Program Horizont Evropa bude věnovat pozornost dopadům výzkumu, přičemž se zaměří na jednotlivé obory pomocí zvláštních nástrojů, jako jsou evropské mise a evropská partnerství.

Misemi se budou sledovat tyto ambiciózní, časově vymezené a dosažitelné cíle ve společném evropském zájmu: záchrana (do roku 2030) tří milionů životů ohrožených rakovinovými onemocněními, 100 klimaticky neutrálních měst, dále zdravé oceány, moře, vnitrozemské vody, zdravá půda a potraviny, jakož i regiony odolné vůči změně klimatu. Strategický přístup k evropským partnerstvím se soukromým a veřejným sektorem navíc zlepší jejich soulad s investicemi členských států a průmyslových odvětví, přičemž bude zahrnovat strategické oblasti, mezi něž patří energetika, doprava, biologická rozmanitost, zdraví, potraviny a oběhovost.

Program poprvé zahrnuje nový samostatný pilíř opatření na podporu přelomových inovací. Evropská rada pro inovace (ERI) poskytne podporu inovacím, které jsou nejvíce pokročilé a průlomové, s cílem uvést je na trh. Pomůže rozvíjet celkové evropské inovační prostředí v součinnosti s Evropským inovačním a technologickým institutem (EIT), který podporuje integraci znalostního trojúhelníku vzdělávání, výzkumu a inovací.

Vzhledem k tomu, že rozvoj znalostí a technologií probíhá v přeshraničním kontextu, členským státům EU se díky rozšíření účasti v Evropském výzkumném prostoru, jakož i díky jeho posílení dostane větší podpory v okamžiku, kdy usilují o maximální využití svého vnitrostátního výzkumného a inovačního potenciálu. Ve srovnání s programem Horizont 2020 se pro tento cíl navrhuje navýšení prostředků, takže z celkového rozpočtu nyní získá 3,3 %.

Věda pozitivně ovlivňuje všechny aspekty našeho života. Program Horizont Evropa bude klíčovým nástrojem k nastartování inovací, které Evropě pomohou, aby z krize COVID-19 vyšla ještě silnější než kdykoli předtím a byla připravena podpořit souběžnou ekologickou a digitální transformaci. Program Horizont Evropa přispěje ve spolupráci s výzkumnými pracovníky a inovátory k tomu, aby se pro evropské občany připravila taková budoucnost, která bude odpovídat jejich představám.

Autorky: Mariya Gabriel a Martina Dlabajová

Zdroj: EURACTIV

Martina Dlabajová

Od roku 2014 je poslankyní Evropského parlamentu. Zasedá ve Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku, je místopředsedkyní Výboru pro rozpočtovou kontrolu a spoluzakladatelkou Parlamentní skupiny pro malé a střední podniky. Ve své práci se dlouhodobě soustředí na podporu vědy a výzkumu. Je autorkou vlastního projektu motivačních stáží pro mladé lidi “PročByNe?“. Před zvolením do Evropského parlamentu vedla v letech 2012-2014 Krajskou hospodářskou komoru Zlínského kraje a několik let působila jako koordinátorka Zastoupení Zlínského a Olomouckého kraje v Bruselu. V minulosti založila a řídila několik firem v České republice, na Slovensku nebo v Itálii.

Mariya Gabriel

Od roku 2019 působí jako evropská komisařka pro inovace, výzkum, kulturu, vzdělávání a mládež. V letech 2009 až 2017 působila jako poslankyně Evropského parlamentu. V Evropském parlamentu plnila také funkci místopředsedkyně skupiny Evropské lidové strany (EPP), místopředsedkyně EPP Women a vedoucí bulharské delegace EPP. Poprvé byla do Evropské komise jmenována v roce 2017 jako evropská komisařka pro digitální ekonomiku a společnost.