Na začátku dubna 2020 organizace UK Research and Innovation (UKRI), která zastřešuje britské poskytovatele veřejných prostředků na výzkum, vývoj a inovace, oznámila, že letošní rozpočet na mezinárodní rozvojové projekty bude téměř o polovinu nižší, než se předpokládalo. Z předpokládaných 245 milionů liber na tyto projekty letos poputuje pouze 125 milionů.
Britští vědci se nyní obávají, že důsledkem pravděpodobně bude zrušení řady velkých výzkumných projektů. Podle profesorky Anne Ferguson-Smith, prorektorky pro výzkum na Cambridge University, nová opatření tvrdě dopadnou na výzkum ve specifických oblastech: „Vědci z Cambridge a jejich partneři ze zahraničních pracovišť budou muset kvůli tomu ukončit programy, které si například kladou za cíl předpovídat další možné pandemie, pracují na posílení potravinové dostupnosti nebo vyvíjejí nové ekologické zdroje energie. Tyto projekty přitom neobohacují jenom rozvojové země ale nás všechny.“
Nové informace vyplavaly na povrch poté, co unikly vládní dokumenty s navrhovanými škrty zahraniční pomoci. Ty totiž ukazují, jakou konkrétní formu by mohla mít opatření, která britská vláda navrhla už na podzim 2020. Podle nich Velká Británie na zahraniční pomoc nepošle 0,7 % hrubého domácí produktu (k čemuž se zavázala v předchozích dokumentech) ale pouze 0,5 %. Řádově jde tak o snížení výdajů z 15 miliard liber na 10 miliard. Tyto škrty zároveň znamenají i zkrácení peněz na projekty, které financuje UKRI.
S návrhem snížit výdaje na zahraniční pomoc a rozvoj přišel na podzim britský ministr financí Rishi Sunak. Cílem bylo vzhledem k hrozící ekonomické krizi co nejvíce snížit rozpočtové výdaje. „Je velmi obtížné britským občanům zdůvodnit, proč se držíme závazku utratit 0,7 % HDP,“ prohlásil Sunak na podzim v dolní komoře parlamentu. Dodal, že doufá, že návrat k 0,7 % bude možný co nejdříve.
Navrhované opatření se ale setkalo s velmi tvrdou kritikou – proti němu se postavilo přes 180 významných nevládních organizací, dva předchozí premiéři, Tony Blair a David Cameron, a také arcibiskup canterburský. I řada poslanců před tímto krokem varuje – podle nich tento krok omezí diplomatické ambice Velké Británie v klíčovém období. Narážejí tak například i na to, že Velká Británie letos hostí konferenci o klimatické změně OSN.
Ministerstvo zahraničí zatím nově uniklé dokumenty odmítlo komentovat, ale prohlásilo: „Masivní dopad pandemie na britskou ekonomiku nás nutí přistoupit k obtížným rozhodnutím, jejichž součástí je také snižování prostředků na zahraniční pomoc. Na konkrétní podobě toho, co to bude znamenat pro jednotlivé programy, stále ještě pracujeme.“
Plánovaný postup tvrdě kritizují také nejrůznější britské vědecké organizace i zájmové skupiny. Na protest vzniknul otevřený dopis, který již podepsalo na tři tisíce akademiků a lékařů, kteří varují, že plánované škrty zasáhnou řešení některých z největších a nejkomplikovanějších současných globálních zdravotních problémů.
Podle vědců tato úsporná opatření povedou k tomu, že Velká Británie ztratí možnost podílet se na klíčových projektech, které řeší aktuální globální rizika, jako jsou otázky zdraví nebo klimatické krize. Jeremy Farrar, ředitel nadace Wellcome Trust, prohlásil, že tato opatření jsou velmi znepokojující. Podle Alana McNallyho z Institute of Microbiology and Infection na University of Birmingham jsou škrty dokonce devastující. Také zástupci předních britských univerzit pro nedělní Observer uvedli, že škrty ovlivní i projekty, které se zabývají přenosem virů ze zvířat na lidi a antimikrobiální rezistencí.
Mezi těmi, kteří podepsali protestní otevřený dopis, jsou také současní i minulí členové skupiny Scientific Advisory Group for Emergencies. Jeden z nich, Graham Medley, který působí jako profesor modelování infekčních onemocnění na prestižní London School of Hygiene and Tropical Medicine, vysvětlil: „Lidé si často myslí, že vědecké výsledky, které jsme viděli za uplynulý rok, jsou výsledkem jednoleté práce vědců. Předcházelo tomu ale obrovské množství práce a aktivity. Nestalo se to náhodou. Věda potřebuje prostředky na to, aby se mohla dále rozvíjet. Abychom byli připravení na další podobnou hrozbu – ať už se jedná o další pandemie nebo rozmach antimikrobiální rezistence – potřebuje mít připravené základy, a to zejména v oblastech, kde se tyto hrozby pravděpodobně objeví nejdříve.“
Nejde však jen o výzkum infekčních onemocnění nebo rezistenci vůči antibiotikům. Bob Ward, náměstek ředitele na Grantham Research Institute, varuje, že úsporná opatření negativně ovlivní i výzkum životního prostředí: „Tento lehkomyslný a krátkozraký návrh může uštědřit tvrdou ránu britskému klimatickému výzkumu a to v době, kdy se letos chystáme hostit klíčový summit Spojených národů o klimatické změně,“ tvrdí Ward. Podle něj škrty podkopávají plány britské vlády na to, aby se Velká Británie stala další vědeckou supervelmocí i bez členství v EU.
Jak se zdá, agentura UKRI má jasno v tom, že obavy vědců jsou oprávněné. Je však v obtížné pozici – na jedné straně musí následovat vládní opatření a zároveň najít cestu, jak vyjít vstříc hlasům z vědecké obce. Předsedkyně UKRI, Ottoline Leyser, proto řekla: „Rozumíme obavám vědců a výzkumníků, které způsobily plánové škrty na příští rok. Vzhledem k situaci, ve které se nachází, je naším cílem zachovat maximum z extenzivního portfolia projektů zahraniční pomoci, které UKRI financuje.“ Další zástupce UKRI, Christopher Smith, ale ve svém dopise britským univerzitám otevřeně přiznal, že škrty budou mít systémový dopad na britskou vědu a je podle něj nevyhnutelné, že řada výzkumných projektů bude muset být zrušena.
Autor: Vědavýzkum.cz (JT)
Zdroj: Guardian (1, 2, 3, 4, 5)
