Vysoká škola ekonomická v Praze (VŠE), založená v roce 1953, se primárně zaměřuje na ekonomii, manažerské obory a informatiku. Zvláště v ekonomii dosahuje velmi dobrého hodnocení i v mezinárodním srovnání. V aktuálním žebříčku QS World University Rankings za rok 2021, který školy hodnotí v jednapadesáti oborech, se VŠE umístila v kategorii sociálních věd jako druhá z českých škol, konkrétně na 351. místě. Zvlášť se jí dařilo v oboru účetnictví a financí, ve kterém získala dokonce 201—250. příčku. Škola je také velmi aktivní při uzavírání strategických zahraničních partnerství. Podle Domu zahraniční spolupráce patří Vysoká škola ekonomická v Praze mezi pět nejúspěšnějších českých vysokých škol v oblasti projektů strategických partnerství.

Nový Strategický záměr VŠE pro roky 2021–2025 vytyčuje hlavni vizí školy - získat vedoucí postavení na trhu manažerského, ekonomického a informatického vzdělávání v zemích střední Evropy. VŠE má být institucí, která poskytuje kvalitní vzdělání, a to včetně doktorských programů. Nabídnout chce ale také programy celoživotního vzdělávání pro špičkové manažery. Dokument klade mimo jiné zvláštní důraz na to, aby studium na VŠE u jejích absolventů posilovalo širší společenskou a enviromentální odpovědnost.

Podle nového dokumentu bude škola v příštích pěti letech usilovat o zlepšení své konkurenceschopnosti prostřednictvím rozvoje ve třech hlavních strategických pilířích. Má se jednat o digitalizaci, internacionalizaci a důraz na celoživotní vzdělávání. Nejzásadnější proměna podle nové strategie čeká na takové oblasti, jako je digitalizace výuky, řízení lidských zdrojů i prohloubení spolupráce s dalšími tuzemskými i zahraničními institucemi.

Nový Strategický záměr je proto rozdělen na šest hlavních kapitol vytyčujících cíle, kterých chce škola dosáhnout. První kapitola „Rozvoj kompetencí přímo relevantních pro život a praxi v 21. století“, se zaměřuje primárně na otázku kvality studia, pedagogické rozvoje akademických pracovníků a celoživotního vzdělávání. S výukou má co dočinění i druhá kapitola, „Dostupnost a relevance flexibilních forem vzdělávání“. Ta je zaměřena především na inovace ve studijních programech. Třetí kapitola s názvem „Efektivita a kvalita doktorského studia“ se zabývá programy PhD. studia a mimo jiné také zajištěním dostatečných finančních podmínek pro doktorandy. Na vědu a výzkum se primárně zaměřuje čtvrtá kapitola. Pátá kapitola, „Budování kapacit pro strategické řízení VŠE“, se zase týká hlavně rozvoje infrastruktur a strategického řízení lidských zdrojů. Šestá a poslední kapitola se primárně zaměřuje na snížení administrativního zatížení akademických pracovníků.

Zcela samostatnou součástí nového Strategického záměru je oblast internacionalizace, které se věnuje dalších pět kapitol dokumentu – ty se zabývají tématy, jako jsou jazykové kompetence studentů a pracovníků, zjednodušení procesu uznávání zahraničního vzdělávání, vytváření mezinárodního prostředí na VŠE i otázkami strategického řízení v oblasti internacionalizace.

Aplikovaný výzkum a veřejná debata

Na otázky výzkumu, vývoje a obecně tvůrčí činnosti se zaměřuje čtvrtá priorita v nové strategii, kterou pokrývá kapitola s názvem „Strategické řízení a efektivní využívání kapacit v oblasti výzkumu a vývoje“. Mezi hlavní cíle v této oblasti patří posílení produkce vědeckých článků, které budou hodnoceny jako excelentní, rozvoj aplikovaného a smluvního výzkumu a také posílení role VŠE ve vztahu k veřejné debatě o klíčových socioekonomických problémech naší doby. Jedním z cílů je také posílení internacionalizace tamější vědecko-výzkumné činnosti.

První prioritou v oblasti řízení výzkumu a vývoje na VŠE je podle dokumentu podpora excelence vědecko-výzkumné činnosti. Toho chce škola dosáhnout důslednou implementací základních principů Metodiky 2017+, systémem pravidelného vnitřního hodnocení i spojením vědecko-výzkumné činnosti s alokací vyčleněných finančních prostředků. Škola chce také podporovat mezifakultní spolupráci v excelentním výzkumu, zejména při přípravě rozsáhlých mezinárodních projektů. Všechny tyto nástroje by tak měly přispět ke zlepšení publikačního a citačního profilu VŠE jako celku.

Druhou prioritou je rozvoj infrastrukturních služeb. To v sobě zahrnuje budování kvalitní výzkumné infrastruktury, která umožní požadovanou excelentní výzkumnou činnost. Dále chce VŠE modernizovat interní databázi publikační činnosti, zprovoznit otevřený repozitář, který umožní zveřejňovat výzkumná data. Podle nového Strategického záměru tak chce škola implementovat i některé principy otevřené vědy.

Třetí priorita se zaměřuje na společenskou relevanci výzkumu. VŠE chce v následujících pěti letech intenzivně pracovat na rozvoji aplikovaného smluvního výzkumu – například tím, že bude podporovat výzkumné týmy při podávání projektů aplikovaného výzkumu, ale i pořádáním informačních workshopů a výzkumných konferencí. Dalším bodem v této oblasti je popularizace výsledků tamější vědecké činnosti. Škola chce zejména zvyšovat povědomí o existenci vědeckých časopisů, které vydává sama VŠE.

Čtvrtá a poslední priorita se primárně zaměřuje na již zmíněnou internacionalizace vědy na VŠE. Škola tak chce systematicky podporovat zahraniční spolupráci, ať už prostřednictvím mobility akademických i neakademických pracovníků, náborem zahraničních vědců, získáváním grantů z nového rámcového programu Horizon Europe nebo získáváním členství v edičních radách významných vědeckých časopisů či vědeckých grémií. Těmto cílům by měly odpovídat náležité administrativní a poradenské kapacity.

Autor: Vědavýzkum.cz (JT)

Další díly seriálu o nových strategických záměrech českých vysokých škol čtěte na portále Vědavýzkum.cz. Na podporu vybraných výzkumných oblastí se chce zaměřit například i Západočeská univerzita v Plzni. Česká zemědělská univerzita v Praze se zase plánuje více zaměřit na principy udržitelnosti. VUT v Brně cílí na podporu aplikovaného výzkumu, naproti tomu Univerzita Palackého v Olomouci zase chce dosáhnout excelentních výsledků systematizací nástrojů řízení vědy. Univerzita Hradec Králové zase plánuje pracovat na zkvalitnění výuky i podpoře transferu výzkumných výsledků.

Vysoká škola ekonomická v Praze

byla založena v roce 1953 a je největší veřejnou vysokou školou ekonomickou v České republice. VŠE se člení na 6 fakult, které zájemcům nabízejí široké spektrum bakalářských, navazujících magisterských, doktorských i MBA studijních programů. Pět fakult – Fakulta financí a účetnictví, Fakulta mezinárodních vztahů, Fakulta podnikohospodářská, Fakulta informatiky a statistiky a Národohospodářská fakulta – sídlí v centru Prahy. Fakulta managementu působí v Jindřichově Hradci. Studium probíhá podle zásad Evropského systému převodu a akumulace kreditů (ECTS). Na VŠE studuje v současné době více než 13 tisíc studentů.