Pandemie covid-19 ukázala, jak moc důležité je mít okamžitý přístup k nejnovějším výsledkům výzkumu. Nicméně myšlenka „otevřené vědy“ tu je s námi mnohem déle. A právě tomuto tématu se věnovala konference Czech Open Science Day.
Úvodního slova se ujal Pavel Doleček, náměstek pro řízení sekce vysokého školství, vědy a výzkumu MŠMT. „Získání znalostí o aktuálních oficiálních postojích Evropské unie nebo příkladech dobré praxe napříč evropskými zeměmi považuji za naprosto nezbytné pro sjednocení postojů MŠMT i dalších aktérů v oblasti výzkumu, vývoje a inovací vůči klíčovým tématům, jakými jsou například otevřený přístup k publikacím nebo European Open Science Cloud, jejichž implementace je v současné době velice intenzivně diskutována a postupně nastavována.“
Strategie EU
Kostas Glinos, vedoucí Open Science v Evropské komisi, ve své přednášce uvedl, že „open science není módní hnutí za lepší vědu. Je to způsob, jak zajistit kvalitu, kreativitu a věrohodnost vědy.“
Otevřený publikační model znamená okamžitý, bezplatný a časově neomezený přístup k vědeckým výsledkům. Dodržováním těchto zásad se zvýší věrohodnost vědy. V současné chvíli je mnoho publikovaných věcí nereprodukovatelných a potom pochopitelně důvěra ve vědecké výsledky klesá. Open science chce snížit publikační tlak a zpřístupnit třeba i výsledky, které jsou negativní. Avšak ke každé publikaci se budou zároveň sdílet i další informace - například podpůrná data nebo programy. Bude tak jasné, jak výzkumníci pracovali. Tím se zvýší opakovatelnost, s čímž by měla jít ruku v ruce zvýšená důvěra ve vědu.
Evropská komise zahájila nový komunikační program new European Research Area (ERA), který zahrnuje myšlenku open science. Dokument se snaží spojit fragmentovanou evropskou vědu a zajistit, aby věda měla celkově větší dopad na společnost.
Podle Kostase Glinose open science umožní, aby se slovní spojení excelentní věda začalo vnímat jinak. Často je totiž excelence definovaná tím, kde se publikuje, a je kladen důraz na kvantitu článků. Naproti tomu publikováním pomocí open science platformy budou autoři odměnění za obsah, a ne za impakt faktor časopisu. Tato politika chrání autory, ale zároveň podporuje diseminaci. Copyright je integrální součást modelu open science. Text je tedy uchováván a autorská práva jsou řešena licencemi CC BY, eventuálně CC BY-NC. „Tvoříme systém odměn za sdílení dat otevřeně, a ne za kvantitu publikací. Otevřenost bude vést k intenzivnější spolupráci mezi vědci,“ tvrdí Glinos.
Plan S
Johan Rooryck, výkonný ředitel cOAlition S, hovořil o globální dimenzi akce Plan S. Jedná se o iniciativu evropských poskytovatelů prostředků na vědu a výzkum, která má za cíl uspíšit přechod evropské vědy na systém otevřeného publikování. Publikace, které jsou financovány granty, jenž podporují Plan S, budou dostupné ihned. Zintenzivní se tím spolupráce a komunikace mezi vědci. „Požadavek procesního poplatku od autora publikace vytváří nerovnost, protože částka může často být velmi vysoká. Motivujeme proto vědce k publikování v systému open science,“ říká Rooryck.
Nastavení procesu publikace umožnuje poplatek za procesní řízení spojené s open science zaplatit až zpětně. Publikování na platformě je volitelné, ale umožní výzkumným pracovníkům splnit požadavek okamžitého otevřeného přístupu bez jakýchkoli nákladů. Program Horizon Europe vyžaduje, aby všichni příjemci zveřejňovali své výsledky v časopisech s otevřeným přístupem. Držitelé grantu mají více možností, jak publikovat. Avšak open access časopisy jsou plně podporovány. Další cestou je publikovat v placeném časopise s podmínkou uvolnění publikace v depozitáři. Ovšem poplatky s tím spojené proplaceny nebudou. Časopisy open access, lze jednoduše zjistit pomocí Journal Checker Tool.
Open Research Europe
O programu Open Research Europe (ORE) hovořila Rebecca Lawrence, výkonná ředitelka, F1000 Research. Program ORE byl založen F1000 Research, systémem otevřeného přístupu k life sciences vědám, který provozuje vydavatel vědy Taylor & Francis. Publikace budou zpřístupněné zdarma všem vědcům i občanům. Článek vyjde rychle, otevřeně, bez omezení a projde recenzním řízením. „Otevřená věda představuje vysoké nároky na vědu. Vše je transparentní a neobjevují se poplatky pro autory. Platforma pomůže vědcům překonat zpoždění ve vydávání nebo překážky opětovného použití výsledků,“ říká Lawrence.
Lawrence zmínila platformy, které fungují v souladu s open science. Jedná se například o Young Academies and Partners (GYA), Ligue des Bibliothèques Européennes de Recherche (LIBER), OpenAIRE partners nebo The European Council of Doctoral Candidates and Junior Researchers (eurodoc). Na těchto platformách je otevřená snaha o zlepšení kvality, transparentnosti a reprodukovatelnosti výzkumu pomocí myšlenek open science.
ORE kombinuje benefit preprintů. Článek je dostupný a zároveň probíhá recenzní řízení. Vše začíná odevzdáním publikace. Ve chvíli přednášky je na platformě přijato necelých 150 publikací. Ty jsou ze všech odvětví vědy. Zajímavostí je, že společenskovědní komunita je v open access bohatě zastoupená.
O recenzní řízení Lawrence říká, že „proces publikování je velmi striktní. Máme koherentní hodnocení, jak evaluovat publikaci. Proces je transparentní, posudky nebo statusy jsou volně přístupné k nahlédnutí.“ Text je viditelně označen ihned po přijetí tím, že prochází recenzním řízením, aby nedošlo k záměně. K publikaci je nutné dodat data nebo software. Celý proces je přitom transparentní, je vidět, kdo je recenzent. Ti spolu dokonce mohou otevřeně komunikovat. Celý proces dělá z publikace živoucí dokument, kde jsou vidět změny a další přidaná data.
ORE zároveň pracuje na transformaci systému hodnocení vědy. Protože například impakt faktor v open science ztrácí smysl. Nicméně jsou k dispozici nástroje metriky, například citace, počet stažení, a dokonce je možné prozkoumat i dopad na tisk a další média.
European Open Science Cloud
Karel Luyben, předseda rady European Open Science Cloud (EOSC), hovořil o jeho funkci. „Věda by měla být férová. Financování je z veřejných zdrojů, proto je důležité umožnit otevřený přístup, jak jen je možné.“ EOSC není cloudové úložiště. Je přímo propojen s ORE a zastřešuje celou řadu aktivit. Jedná se o službu, která propojuje komunikaci a sdílení dat. Zahrnuje správu publikací nebo dat a jejich servis. Jedná se spíše o celou administrativu a přístup k informacím. Platforma ukazuje informace o projektech, možnostech financování a o použití EOSC v praxi. „Pomocí portálu je propojená nejenom vědecká komunita, ale i další strany,“ zdůrazňuje Luyben.
Záznam akce si můžete přehrát zde.
Autor: Vědavýzkum.cz (ED)
Přečtěte si blog Evy Hnátkové, který se problematice otevřené vědy věnoval, a také článek věnující se tomu, jak pandemie umocnila potřebu otevřeného publikování.
