Kvůli koronavirové pandemii musela Akademie věd většinu svých popularizačních aktivit přesunout do online prostředí. Podle Markéty Pravdové z Akademické rady AV ČR jsme se s nečekanou situací skvěle vyrovnali. Vedle již existujících projektů vznikly totiž i další, které byly novým podmínkám šité přímo na míru a publikum oslovily.
Úvodem možná vágní otázka, ale proč potřebujeme vědu u žáků a středoškoláků popularizovat? Proč má popularizace v práci vědců a vědkyň své pevné místo?
Protože příklady táhnou, děti jsou naše budoucnost a my chceme, aby byly zvídavé, chytré a šikovné. Akademie věd neprodává žádné výrobky nebo služby, v očích veřejnosti „dělá jen vědu“. Veřejnost je vědě v průzkumech sice nakloněna, ale ne vždy jí rozumí. Proto je třeba neustále vysvětlovat důležitost vědy pro běžný život. A kde jinde začít než už u dětí. Samozřejmě nejde o žádnou propagaci abstraktní a odtažité vědy, ale o prezentaci konkrétních výsledků, pracovišť a významných objevů a vědeckých osobností z různých oborů, a to formou adekvátní věku dítěte, žáka či studenta. Na názorných příkladech vysvětlovat, že rozvoj moderní společnosti by nebyl možný bez vědy, výzkumu a vývoje… a že věda je nejen užitečná, ale přitom i dobrodružná a zábavná. Všem popularizátorům proto patří můj velký obdiv a dík za to, s jakou obětavostí a entuziasmem předávají své poznatky a zkušenosti mládeži dál – jsou jí vzorem a inspirací.
Co si od toho slibujete?
Třeba některé děti a studenty věda nadchne tak, že se jí budou chtít věnovat celý život. A tahle nová vědecká generace bude zase posouvat hranice současného vědění dál. Dodejme, že Akademie věd pořádá popularizačně-vzdělávací kurzy i pro pedagogy základních a středních škol. Není nad motivovaného učitele.
Zlepšila se v Akademii věd komunikace vědy? Přestávají ji vědci a vědkyně vnímat jako „přítěž“ badatelské práce?
Věřím, že se zlepšila. Počet mediálních výstupů rok od roku roste nejen v tisku a tradičních masmédiích, ale i na sociálních sítích. Jejich vyznění je vesměs kladné. Samozřejmě, ne každý vědec je skvělý popularizátor a ne každý popularizátor je špičkový vědec. K popularizaci má každý vědec jiný vztah a vlohy, je to poměrně náročná disciplína, ale je potřebná. Ani sebelepší vědecký výsledek by nebyl úspěšný, kdyby nebyl popsán, vysvětlen, zveřejněn… a kdyby se mu nedostalo vhodné prezentace. Proto nevnímám popularizaci a komunikaci vědy jako přítěž, ale jako její přirozenou součást. Popularizace je zároveň i oslavou vědy.
V Akademické radě máte popularizaci vědy v gesci druhé funkční období. Jakým vývojem naše aktivity v této oblasti prošly?
Působení v Akademické radě mě neustále utvrzuje, že je třeba táhnout za jeden provaz. Síla, důležitost a prestiž značky Akademie věd pramení z její jednoty, sounáležitosti jejích ústavů a společně sdílených hodnot a priorit. Úspěchy pracovišť jsou úspěchy Akademie věd, ale i obráceně – z úspěchů této značky mohou profitovat i ústavy. Chceme, aby česká společnost a její politická reprezentace vnímaly a uznávaly Akademii věd jako užitečnou, moderní a perspektivní instituci, která je hodná respektu i finanční podpory. Proto dlouhodobě klademe důraz na to, že Akademie věd je potřebná instituce a – v duchu motta Strategie AV21 – provádí špičkový výzkum ve veřejném zájmu.
Jak konkrétně?
V souladu s novou Koncepcí komunikační strategie AV ČR se snažíme propojit PR pracovníky ústavů a pomáhat jim v jejich práci. Oproti předchozím letům jsme významně posílili komunikaci prostřednictvím sociálních sítí a online médií. Rovněž bylo zřízeno nové tiskové oddělení ve Středisku společných činností, takže se veškeré centrální komunikační aktivity sbíhají a propojují pod jednou střechou.
Jak popularizátory podporuje Akademická rada?
Při nástupu do Akademické rady jsem se snažila posílit a provázat komunikační aktivity Akademie věd a všech jejích pracovišť. Vznikla proto platforma Kolegia popularizátorů a pracovníků PR, jejímiž členy jsou pracovníci, kteří mají ve svých ústavech na starost mediální a propagační agendu. Důvodů pro založení takové platformy bylo několik. Jednak, aby se popularizátoři akademických ústavů mohli scházet, poznávat, sdílet informace, podněty a postřehy, vzájemně se motivovat a navazovat mezioborové spolupráce. Jednak proto, aby dostávali maximum informací o plánovaných projektech Akademie věd a komunikačních záměrech jejího vedení. Jednak také proto, abychom jim umožnili dál se v oblasti PR vzdělávat a rozvíjet.
Jak Kolegium funguje?
Schází se dvakrát ročně a v průběhu roku spolu komunikuje prostřednictvím sociálních sítí. Členové příležitostně využívají PR poradenství z centrály Akademie věd, respektive Střediska společných činností, a zdokonalují své PR dovednosti ve vzdělávacích kurzech, pořádaných pod hlavičkou Otevřené vědy, na témata jako například psaní tiskových zpráv, tvorba facebookových příspěvků, mediální vystoupení, fotografické a grafické práce, práce s videem, animace, analýza webu a sociálních sítí, mediální monitoring, autorské právo na sociálních sítích
a mnoho dalších. Tyto vzdělávací aktivity by měly napomoci PR pracovníkům vyhledávat příležitosti a umět je vhodně propagovat.
Funguje to tak na všech pracovištích?
Je celkem pochopitelné, že mezi 54 ústavy najdeme i v přístupu k popularizaci velké rozdíly – existují velká pracoviště s vlastním PR oddělením a profesionálním zázemím, ale máme i velmi malé ústavy, kde na mediální a popularizační aktivity specialistu nemají. Přesto se domnívám, že celkově se akademická pracoviště v popularizaci svých aktivit zlepšují a tuto stránku vědeckých aktivit nijak nepodceňují. Velký potenciál nyní vidíme například v projektech občanské vědy.
Pandemie koronaviru přinesla spoustu problematických situací, ale také příležitostí – popularizaci vědy nevyjímaje. Jak hodnotíte reakci Akademie věd?
Obstála na výbornou. Ihned po vypuknutí pandemie nabídla přístrojové vybavení a vědecký personál k testování osob na koronavirus. Vyvíjely se nové metody testování a nové materiály na výrobu ochranných pomůcek, k tématu pandemie se vyjadřovali významní vědci z II. vědní oblasti, ale také informatici, ekonomové, právníci a psychologové. Jejich neúnavná vysvětlující činnost a jejich schopnost poskytovat médiím expertní stanoviska srozumitelným způsobem pomáhaly politikům i celé společnosti, aby se ve složité situaci dokázali lépe zorientovat.
A v případě popularizace?
Z podnětu popularizátorů z ústavů vznikl úžasný online projekt Věda na doma, jehož cílem bylo představit dětem vědu zábavnou formou, a pomoci tak i rodičům a pedagogům při distanční výuce. Popularizátoři nabízeli na sociálních sítích online přednášky, sdíleli vlastnoručně vyrobená videa, dávali tipy na jednoduché domácí pokusy, poskytli hromadu kvízů. Později i popularizátoři z ústavů přišli s nabídkou takzvaných vpádů do hodin a začali se na pozvání škol zapojovat do online výuky. Tuto možnost dodnes využily stovky škol.
Kvůli covidu-19 se popularizační projekty přesunuly do online prostředí. Vidíte v popularizaci vědy „online“ smysl, je lepší si vědu „osahat“ přímo?
Loňský ročník Týdne vědy a techniky AV ČR – nově přejmenovaný na Týden Akademie věd ČR – byl dvacátý a je škoda, že jsme si to jubileum nemohli užít víc společně. Živá atmosféra festivalu „na místě činu“ je podle mne nepřenositelná. Přesto jsme ale byli moc rádi, že se jej podařilo přesunout alespoň do online prostoru a nabídnout program kvalitních přednášek. Stejně tak jsem ráda, že se Středisku společných činností podařilo do virtuálního prostoru přenést i závěrečnou konferenci studentů Otevřené vědy nebo prohlídku výstavy Věda fotogenická. Popularizace online a na sociálních sítích má ohromnou budoucnost.
Jak může Akademie věd pomoci vědcům a vědkyním při realizaci jejich aktivit?
Jednotlivá pracoviště se samozřejmě mohou zapojovat do všech popularizačních akcí pro veřejnost, které organizuje Divize vnějších vztahů Střediska společných činností. Nyní je to například nový projekt Vědě na stopě, který vznikl jako alternativa k Veletrhu vědy v době koronavirové pandemie, na podzim to bude Týden vědy a techniky pod novým názvem Týden Akademie věd (pozn. red. – více také na str. 14–17). Bez ohledu na opatření způsobená koronavirovou situací i nadále probíhá úspěšný projekt studentských stáží Otevřené vědy, pokračují vzdělávací pořady NEZkreslená věda a Zvěd, natáčení podcastů Věda na dosah nebo fotosoutěž pro zaměstnance Věda fotogenická. Středisko připravuje také školení pro popularizátory, od loňského roku rovněž mediální tréninky pro nositele a nositelky Prémie Otto Wichterleho.
Jak se mohou popularizátoři z pracovišť zapojit do již existujících projektů?
Při organizaci vlastních popularizačních akcí nebo tiskových konferencí mohou využít metodickou, marketingovou a produkční podporu Střediska společných činností. Pomoci jim může s vydáním a šířením tiskových zpráv médiím, se zprostředkováním kontaktu mezi novináři a badateli, se sdílením informací na webu, sociálních sítích a v akademických časopisech nebo pomoci při pořizování audiovizuálních záznamů přednášek a internetových přenosů. Nejsnazší cestou, jak se do projektů zapojit nebo se na něco zeptat, je oslovit přímo naše kolegy a kolegyně – seznam potřebných kontaktů najdou na webových stránkách Akademie věd, konkrétně v sekci Média, nebo také mohou napsat na e-mailovou adresu Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript..
Rozhovor vyšel v květnovém vydání Akademického bulletinu.
Foto: Jana Plavec, Pavlína Jáchimová
Markéta Pravdová
Je členka Akademické rady AV ČR. Jejím domovským pracovištěm je Ústav pro jazyk český AV ČR, kde do roku 2017 vedla oddělení jazykové kultury, jazykovou poradnu a redakci časopisu Naše řeč. Od roku 2011 působí jako zástupkyně ředitele. Dlouhodobě se zabývá výzkumem současného českého jazyka a jeho popularizací. Je autorkou, vedoucí autorkou a editorkou několika knih o češtině a také Internetové jazykové příručky. Od roku 2017 je členkou Akademické rady, v níž je pověřena koncepčními otázkami prezentace výsledků AV ČR, popularizace vědy, komunikace s médii a veřejností, dále agendou podpory vydavatelské činnosti a agendou podpory vědeckých společností.
