V tuzemsku se prestižní konference koná poprvé, dosud ji nehostila ani žádná z veřejných vysokých škol ve střední Evropě.
„Možnost uspořádat tuto významnou konferenci, jíž se zúčastní přes 230 odborníků z celého světa, je pro nás velkou ctí. Je jakýmsi symbolickým vyvrcholením našeho několikaletého úsilí v této oblasti, které jsme zúročili i v letos končícím projektu Technologické agentury ČR TL01000274 Publish and Flourish: Podpora publikační činnosti doktorandů a školitelů. V jeho rámci jsme vyvinuli a v pilotním režimu vyzkoušeli kurzy akademického psaní pro doktorandy a mladé výzkumníky. I o tuto zkušenost bychom se chtěli podělit s ostatními kolegy. Je potřeba otevřít debatu na toto téma a podpořit systémovou podporu mladých vědců,“ uvedla organizátorka odborného setkání a členka Vědecké rady EATAW Alena Kašpárková z Katedry environmentálního inženýrství VŠB-TUO.
Vzhledem k pandemii covid-19 se konference uskuteční online. Program je rozdělen do čtyř sekcí a kromě představení výsledků výzkumu v dané oblasti se účastníci mohou těšit i na prezentace z praktické výuky. K nejvýznamnějším hostům konference patří například Dylan Dryer z University of Maine, který nabídne pohled z amerického vědeckého prostředí, v němž má akademické psaní v porovnání s evropskými zeměmi větší tradici. Diskuzi o tom, zda existuje nebo by měl existovat evropský model podpory psaní a jak ho může ovlivnit pandemie covid-19, hodlá svým plenárním vystoupení podnítit John Harbord z University v Maastrichtu, který patří k nejvýznamnějším osobnostem EATAW. O digitálním psaní a digitálních humanitních vědách budou hovořit Madalina Chites z Rumunska a Otto Kruse ze Švýcarska. Přestože se výzkumníci, lektoři akademického psaní i další účastníci budou moci potkat jen „na dálku“, významnou součástí konference je i networking. Podrobnosti o konferenci jsou dostupné na https://www.eataw2021.org/.
„Jsme velmi rádi, že se v tuzemsku první konference EATAW koná právě na naší univerzitě. Její téma je v naprostém souladu s naší snahou podporovat vědce v publikační činnosti. Aby se v konkurenci uplatnili, musí mít nejen výborné výsledky, ale také je musí umět dobře prezentovat,“ uvedla prorektorka pro vědu a výzkum Jana Kukutschová.
Problematika akademického psaní má v různých zemích Evropy svá specifika. V řadě z nich existují centra akademického psaní, jejichž cílem je podpořit psané dovednosti studentů, což podle odborníků pomáhá také prohloubit a zefektivnit proces učení. „Nejen v tuzemsku, ale i jinde v Evropě považují mladí vědci při psaní odborných článků za prioritu správnou angličtinu. Problém je však hlubší, velkou pozornost je potřeba věnovat i struktuře textu a přesvědčivé argumentaci. Na akademické psaní je potřeba se dívat jako na proces. Výzkumník se k němu má opakovaně vracet, dostávat a zohledňovat různé připomínky. Recenzní řízení je pak dobré vnímat jako společnou snahu o zkvalitnění textu,“ doplnila Kašpárková.
Evropská asociace pro výuku akademického psaní je celoevropské sdružení, které vzniklo v roce 1999. Kromě pořádání pravidelných konferencí, z nichž poslední se uskutečnila v roce 2019 ve Švédsku, spravuje rovněž internetové fórum a vydává časopis Journal of Academic Writting.
Zdroj: VŠB-TUO
