V pátek 30. 6. 2021 oznámila Evropská výzkumná rada (ERC), že na pozici nové ředitelky byla doporučena uznávaná německá vědkyně Maria Leptin. Novou předsedkyni nyní jmenovala Evropská komisařka pro inovace, výzkum, kulturu, vzdělávání a mládež Mariya Gabriel.
Leptin se po celou svou kariéru věnuje primárně základnímu výzkumu, hlavně oblasti vývojové biologie a imunologie. Post-doktorskou stáž absolvovala v MRC Laboratory of Molecular Biology na Cambridge University. Poté působila na University of California, San Francisco. V roce 1989 se následně stala vedoucí vědecké skupiny na Max Planck Institute v Tübingenu a v roce 1994 pak na University of Cologne získala profesuru. Zde a v Evropské laboratoři pro molekulární biologii (EMBL) také vede výzkumné skupiny. Od ledna 2010 pak Maria Leptin stojí v čele prestižní vědecké společnosti European Molecular Biology Organization (EMBO) jako její ředitelka.
Leptin nastoupí do čela nejprestižnější evropské grantové agentury od 1. října 2021. Ve funkci nahradí staronového předsedu Jeana-Pierra Bourguignona. Ten jako předseda ERC už působil v letech 2014 až 2019. Do funkce se na krátký čas vrátil po odchodu svého nástupce, Maura Ferrariho, v dubnu minulého roku. Bourguignon se do čela organizace vrátil kvůli citlivým vyjednáváním před schválením finální podoby nového víceletého rámcového programu Horizon Europe.
Ferrariho rezignace po pouhých třech měsících od nástupu do funkce vyvolala vlnu mediálního zájmu. Italsko-americký odborník na oblast nanotechnologií odstoupil poté, co mu vědecká rada ERC jednomyslně vyslovila nedůvěru. Důvodem bylo podle oficiálního stanoviska vědecké rady nepochopení role ERC, nedostatečná angažovanost v prosazování excelentní vědy a upřednostňování osobních zájmů.
Sám Ferrari to okomentoval v dopise zaslaném deníku Financial Times. Podle něj bylo hlavním důvodem jeho odstoupení to, že se snažil v rámci ERC prosadit zvláštní program, který by podpořil boj proti pandemii COVID-19. Vědecká rada ovšem jeho návrh razantně odmítla s tím, že ERC striktně financuje pouze „bottom-up“ výzkum, přičemž žádným způsobem nespecifikuje jeho zaměření, a pozitivní společenský dopad neuvažuje jako kritérium hodnocení. Možná ne náhodou tak ERC vydala podobné prohlášení i při příležitostí jmenování nové předsedkyně: „Přísné dodržování ´bottom-up´ principu, který nechává veškerou iniciativu na výzkumnících, stejně jako zásada vědecké kvality a excelence jako hlavního kritéria při výběru projektů, zůstávají i nadále základními kameny poslání ERC.“
Tento závazek potvrdila i sama Leptin. Jakožto pátá předsedkyně v čele ERC bude podle vlastních slov ctít étos ERC, tedy podporovat jen tu nejkvalitnější vědu. Také by ráda spolupracovala s vědeckými komunitami v zemích, které nejsou v programech ERC tolik úspěšné. „ERC potřebuje stabilitu. Zároveň si však nemůže dovolit zůstat stát na místě,“ komentuje Leptin. „Stabilita přitom neznamená jenom finanční stabilitu, ale také neochvějnou podporu základních principů excelence a na vědeckém zájmu založeném výzkumu, a to ze všech oblastí lidského poznání.“
Robert-Jan Smits, bývalý generální ředitel výzkumu a inovací EU a jeden z hlavních architektů současné podoby ERC, okomentoval jmenování Leptin jako „zajímavou volbu“. Podle Smitse má za sebou Leptin sice vynikající vědeckou kariéru, bude ale čelit řadě nelehkých výzev. Jedná se zejména o otázku stále klesající úspěšnosti přihlášených projektů v jednotlivých programech ERC, stejně jako o tlak ze strany Evropské komise na větší účast zemí ze střední a východní Evropy. Leptin by na druhé straně mohlo pomoci, že má zkušenosti ze Švýcarska, kde na Basel Institute of Immunology absolvovala doktorské studium. Švýcarsko je jedním z klíčových partnerů v ERC projektech. Aktuálně však zažívá ochlazení ve vztazích s EU.
Autor: Vědavýzkum.cz (JT)
Zdroj: ERC (1, 2), ScienceBusiness
