Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích (JU) je stále relativně mladou univerzitou. Letos totiž oslaví třicetileté výročí svého fungování. Škola má dnes osm fakult zaměřených na v pedagogické, přírodovědné i humanitní obory. Poměrně intenzivně spolupracuje s Akademií věd ČR. Tamější Přírodovědecká fakulta je úzce provázaná s Biologickým centrem AV ČR (nepřehlédněte rozhovor s ředitelem centra Liborem Grubhofferem), ale i s Botanickým ústavem. A není sama, Filozofická fakulta zase spolupracuje s Historickým ústavem AV ČR a Fakulta rybářství a ochrany vod kooperuje s Biotechnologickým ústavem AV ČR. Přestože se Jihočeská univerzita v mezinárodních žebříčcích vysokých škol příliš vysoko neumisťuje, v porovnání s jinými mladými univerzitami se jí daří poměrně dobře. Podle nového žebříčku THE Young University Rankings 2021 je Jihočeská univerzita nejlepší českou univerzitou, která ještě neoslavila padesát let své existence. Celosvětově pak získala 251. - 300. místo.
Univerzita se může pochlubit také úspěchy v oblasti transferu znalostí a technologií. Ty si pochvaluje i Luděk Berec, tamější prorektor pro vědu a výzkum: „Na univerzitní úrovni velmi dobře funguje Kancelář transferu technologií, která řídí veškerý transfer. Na fakultách operují technologičtí skauti, kteří vyhledávají možnosti transferu, sledují vědecké výsledky, radí se samotným procesem transferu, zprostředkovávají kontakt na Kancelář transferu technologií,“ říká Berec v rozhovoru pro Vědavýzkum.cz. Přesto je však pořád co zlepšovat: „Nemyslím si, že máme slabiny v samotném procesu, ale celkově bychom v transferu mohli být lepší, aplikovaný výzkum dále podporovat a získávat více partnerů z komerční sféry. Je to pro nás výzva do budoucna. Výsledky našeho aplikovaného výzkumu mají nyní spíše lokální dopad, a asi jako všichni bychom si přáli mít jednou něco velkého.“
O tom, že Jihočeská univerzita aktivně podporuje transfer technologií a znalostí, svědčí také první ročník soutěže JU Innovations. Výsledky soutěže pro studenty i akademické pracovníky byly vyhlášeny v květnu 2021 a letošní ročník vyhráli Ladislav Ptáček a Milan Novák s projektem na dálkovou regulaci elektronických přístrojů s využitím servomotoru. Od července 2019 je navíc Jihočeská univerzita nositelkou ocenění HR Award, které zavazuje výzkumné instituce k vytváření otevřených a inkluzivních přátelských pracovních podmínek.
Nový Strategický záměr Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích 2021–2030 se primárně soustředí na pět oblastí. První z nich je vzdělávání – v něm JU například plánuje prohloubit vazbu studijních programů na praxi, modernizovat vzdělávací infrastrukturu, dále rozvíjet programy celoživotního vzdělávaní a zefektivnit a zkvalitnit doktorské studium. Druhá kapitola nového Strategického záměru se soustředí primárně na výzkum. Třetí část je orientována na oblast internacionalizace univerzity. Škola chce v tomto kontextu posílit své strategické řízení, zjednodušit proces uznávání zahraničního vzdělání, internacionalizovat studijní programy i propagovat JU v zahraničí.
Na téma propagace a marketingu navazuje i čtvrtá kapitola Strategického záměru s názvem „Otevřenost“. Pod tím se skrývají plány univerzity na šíření dobrého jména, rozvoj komunikace s veřejností, systémovou podporu otevřené vědy, fundraising, ale i plán na to stát se ekologicky šetrnou a udržitelnou univerzitou.
Poslední kapitola se zaměřuje primárně na otázky řízení instituce. V této oblasti chce JU dosáhnout zejména proměny prostředí a nastavení procesů ve vazbě na strategické řízení instituce, rozvíjet, a případně obnovit klíčovou infrastrukturu a v oblasti personální politiky například nastavit motivační systém hodnocení pracovníků.
Excelence, společenská relevance i podpora mladých vědců
Jako výzkumná univerzita se JU orientuje primárně na oblast přírodních, sociálních a humanitních věd. V oblasti výzkumu, vývoje a inovací se škola chce zaměřit na rozvoj motivačních nástrojů celouniverzitního charakteru, ať už finančních, procesních či administrativních. Kvalitu výzkumu chce univerzita podpořit také rozvojem výzkumných infrastruktur a zkvalitněním doktorského studia. Konkrétně lze plány rozdělit do čtyř oblastí.
Prvním cílem univerzity je nejen udržet dosavadní kvalitu prováděného výzkumu, ale ještě ho posunout dále. Univerzita za tímto účelem plánuje připravit systém finančních motivačních nástrojů na základě dosažených úspěchů (úspěšné téma, grant, zapojení se do etablovaných konsorcií apod.), zlepšit vnitřní systémy hodnocení jednotlivých pracovníků a připravit pro své výzkumníky centrální grantovou podporu. Také vnitřní přerozdělování finančních prostředků by se mělo řídit podle vnitřního hodnocení výzkumu. Vzniknout by také měly jasné kariérní řády na podporu a rozvoj vědeckých a akademických pracovníků.
Druhým cílem je posílit společenskou relevanci výzkumu na JU. Toto téma chce univerzita rozvíjet systematicky, a proto plánuje připravit strategický plán společenské relevance, který zahrne počáteční podporu vědeckých nápadů, přes parametry financování, až po monitoring dopadů uskutečněných projektů. Kromě toho chce škola v této oblasti podporovat otevřenou vědu – zejména zajistit vznik projektové databáze a úložiště sdílených dat. V rámci relevance výzkumu chce také podporovat ty výzkumné projekty, které se orientují na socioekonomické potřeby regionu.
Třetím cílem v nové strategii je podpora a rozvoj výzkumných infrastruktur. Jihočeská univerzita chce nejen udržovat stále fungující infrastruktury (například Centrum polární ekologie), ale také podpořit vznik nových. Škola proto plánuje vybrat specifické klíčové výzkumné oblasti, které podpoří formou zakládání nových pracovišť nebo výzkumných týmů. Mělo by jít primárně o obory, které budou cílit na řešení zásadních problémů současného světa, jako je krize demokracie, růst populismu, klimatická změna či pokles biodiverzity v krajině.
S tím souvisí také čtvrtý cíl Jihočeské univerzity v oblasti výzkumu. Tím je systémová podpora mladých výzkumných pracovníků včetně studentů. K hlavním cílům patří podpora vzniku a udržení pracovních míst pro mladé výzkumníky a vznik nové Školy doktorských studií JU, která by měla systematizovat celé doktorské studium. Škola chce připravit také nový systém podpory studentských projektů a vytvořit novou cenu pro excelentní mladé vědecké pracovníky.
Posledním cílem je podpora transferu znalostí a technologií. Od dalšího rozvoje v této oblasti si škola nejen slibuje větší zapojení akademických pracovníků i studentů, ale i to že se stane vyhledávaným partnerem pro spolupráci s firmami v regionu. Dosáhnout toho chce především nastavením srozumitelných a motivačních podmínek pro projekty aplikovaného výzkumu. Univerzita chce dále provést revizi vnitřních procesů, které vedou ke komercializaci vědeckých výsledků akademických pracovníků JU, a chce připravit plán, jak do aplikovaného výzkumu zapojit studenty.
Celý nový Strategický záměr Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích 2021–2030 si můžete přečíst zde.
Autor: Vědavýzkum.cz (JT)
Další díly seriálu o nových strategických záměrech českých vysokých škol čtěte na portále Vědavýzkum.cz. Na podporu vybraných výzkumných oblastí se chce zaměřit například i Západočeská univerzita v Plzni. Česká zemědělská univerzita v Praze se zase plánuje více soustředit na principy udržitelnosti. VUT v Brně cílí na podporu aplikovaného výzkumu, naproti tomu Univerzita Palackého v Olomouci chce dosáhnout excelentních výsledků systematizací nástrojů řízení vědy. Univerzita Hradec Králové plánuje pracovat na zkvalitnění výuky i podpoře transferu výzkumných výsledků a hlavní vizí pražské Vysoké školy ekonomické je získání vedoucího postavení na trhu manažerského, ekonomického a informatického vzdělávání v zemích střední Evropy. Technická univerzita v Liberci do budoucna plánuje určit prioritní směry výzkumu, do kterých bude efektivní investovat. Věnovali jsme se i tomu, co ve svém strategickém záměru nabízí Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně , Ostravská univerzita, České vysoké učení technické v Praze, Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem, Masarykovy univerzity, Vysoké školy chemicko-technologické v Praze a v neposlední řadě Slezské univerzity v Opavě.
Jihočeská univerzita vznikla v roce 1991. Navázala zejména na tradice vzdělávání učitelů, vysokoškolských odborníků pro různá odvětví zemědělské výroby, teologická studia, tradici rybníkářství a rybářství.
Na univerzitě studuje téměř 9 000 studentů ve více než 220 oborech bakalářských, magisterských a doktorských programů na 8 fakultách – Ekonomické fakultě, Fakultě rybářství a ochrany vod, Filozofické fakultě, Pedagogické fakultě, Přírodovědecké fakultě, Teologické fakultě, Zdravotně sociální fakultě, Zemědělské fakultě.
