Univerzita Karlova je nejstarší a největší českou univerzitou. Její dlouhá historie začíná už v roce 1348 a škola je tak 10. nejstarší stále fungující univerzitou na celém světě. Dnes má Univerzita Karlova 17 fakult, na kterých studuje téměř 50 tisíc studentů.

Karlova univerzita je také podle většiny mezinárodních žebříčků nejlepší univerzitou v Česku. Například v letošním žebříčku QS World University Rankings 2022 se umístila jako nejlepší z českých škol na 266. místě na světě. O rok předtím se jí dokonce podařilo poskočit z 291. na 260 místo.

V žebříčku THE Emerging Economies University Rankings 2021, který srovnává univerzity ze zemí rozvíjejících se ekonomik, škola dokonce získala 64. pozici. Velmi dobrého výsledku škola dosáhla také v žebříčku, který porovnává úroveň internacionalizace. Zde, jako jediná z České republiky, obsadila 79. místo z hodnocených škol. Hůře už se jí dařilo v žebříčku THE Impact Ranking 2021, který hodnotí dodržování cílů udržitelného rozvoje. V něm se umístila spolu s Českou zemědělskou univerzitou v Praze, Masarykovou univerzitou a Univerzitou Palackého v Olomouci na kolektivní 401. – 600. pozici.

V roce 2021 Mezinárodní Rada pro hodnocení tvůrčí činnosti Univerzity Karlovy dokončila rozsáhlé vnitřní hodnocení vědecké činnosti na univerzitě. „Je to poprvé, co se kterákoli česká univerzita pokusila z vlastní iniciativy o takto komplexní, kritické a maximálně nezávislé hodnocení své vědecké činnosti za pomoci mezinárodního panelu,“ říká prorektor UK pro vědeckou činnost Jan Konvalinka. Z výsledků hodnocení jednotlivých fakult vyplývá, že Univerzita Karlova dosahuje v některých oborech úrovně srovnatelné se špičkovými univerzitami v Evropě (jako například ekonomie, archeologie, informatika, geografie nebo kardiologie), ale v řadě dalších má prostor pro zlepšení.

Nový Strategický záměr Univerzity Karlovy na období 2021-2025 je strukturován do pěti hlavních okruhů. První bod, s podtitulem „Nejlepší lidé dělají nejlepší univerzitu“, se zaměří primárně na personální politiku školy, a to jak v kontextu studujících, doktorandů, tak akademických pracovníků. V této oblasti se chce škola více otevřít přijímání pracovníků a studentů ze zahraničí, či připravit rámcová pravidla kariérního postupu, jehož cílem je nabídnout systematický a motivující profesní rozvoj. Druhý cíl se zaměřuje primárně na výzkum.

Třetí prioritou je podle Strategického záměru vzdělání s podtitulem „Vzdělávání pro budoucnost a vzdělávání k budoucnosti“. Součástí plánů v této oblasti je například příprava kvalitních a mezinárodně atraktivních studijních programů, včetně joint a double degree programů. Univerzita chce také připravit moderní formy vzdělání a k nim potřebnou infrastrukturu, jako jsou knihovny, elektronické zdroje či podpora celoživotního vzdělávání. V plánu je také rozvinout systém hodnocení kvality studijních programů.

Přírodovědecká fakulta UK

Čtvrtý cíl nese název „Internacionalizace je kritickou podmínkou kvality a konkurenceschopnosti“. Právě prostřednictvím intenzivní internacionalizace se chce Univerzita Karlova stát významnou destinací i pro zahraniční studenty a akademiky, zvýšit svou atraktivitu jako partnera do mezinárodních projektů a nakonec posílit kosmopolitní prostředí uvnitř univerzity. V tom má například pomoci spolupráce v rámci evropské univerzitní aliance 4EU+. Pátý cíl míří na dlouhodobý problém univerzity, kterým je roztříštěnost školy mezi fakulty, vysokoškolské ústavy a další součásti, které mají svou vlastní, často letitou, ale izolovanou institucionální tradici. Pátá priorita s názvem „Jednota v rozmanitosti“ tak v sobě obsahuje plány na posílení vnitřní koheze celé univerzity a zároveň lepší koordinaci s vnějšími institucemi, ať už se jedná o městské samosprávy Prahy, Plzně nebo Hradce Králové, či subjekty ze soukromého sektoru.

Profilové obory a podpora excelentních publikací

Konkrétně na oblast výzkumu se zaměřuje druhý prioritní cíl Strategického záměru Univerzity Karlovy na období 2021-2025. V této oblasti, jak škola deklaruje, se bude poměřovat pouze s těmi nejlepšími evropskými univerzitami. Klíčovým cílem je proto především výrazné posílení v oblasti produkce excelentních vědeckých výsledků. Kromě publikací v předních oborových časopisech ale k ukazatelům úspěchu v této oblasti patří také různá národní a mezinárodní ocenění vědecké práce studentů a zaměstnanců, počet udělených ERC (a dalších podobně prestižních) grantů, počet publikací autorů Univerzity Karlovy vydaných v režimu otevřené vědy, ale i výše finančních prostředků, které byly získány prostřednictvím aktivit transferu poznatků a technologií a smluvního výzkumu.

Jedním ze způsobů, jak toho chce Karlova univerzita dosáhnout, je definovat profilové obory. Ty pak mají být – vzhledem ke svému potenciálu produkovat vynikající vědecké výsledky – podporovány přednostně. Které obory to nakonec budou, by mělo vyplynout ze závěru mezinárodně garantovaného hodnocení tvůrčí činnosti. Cílem je, aby definování těchto oborů vedlo k větší efektivitě finančního zabezpečení vědeckých témat a k vyšší exkluzivitě vědeckých výsledků. V plánu je ale podporovat nejen ty nejvýkonnější vědecké obory na univerzitě, ale také disciplíny, které jsou v českém prostoru unikátní, nebo významné ze společenských, historických, bezpečnostních nebo hospodářských důvodů.

Právnická fakulta UK

Jedním z dalších plánů je i rozvoj interního financování vědecké činnosti na univerzitě. Institucionální programy podpory, jako jsou PROGRES, UNCE nebo PRIMUS, se mají dále posilovat takovým způsobem, aby univerzita stala atraktivním pracovištěm pro lákání nejlepších talentů z tuzemska i ze zahraničí. Také Grantová agentura UK má zažít nezanedbatelné inovace. Karlova univerzita plánuje prostřednictvím těchto aktivit dosáhnout lepšího sepětí vědy a studia, zejména za účelem osvojení dovedností nutných k přípravě a vedení vědeckého projektu. Agentura má také sloužit k dlouhodobější podpoře perspektivních studentů.

Podpořit chce Univerzita Karlova také své akademiky, kteří plánují podávat projekty do soutěží Evropské výzkumné rady. Pro tyto účely chce škola připravit specifické interní finanční nástroje, které budou navrhovatelé dlouhodobě a stabilně podporovat. Rozšíření by mělo zažít i Evropské centrum, kde by mělo být v budoucnu víc expertů, kteří pomohou s přípravou významných zahraničních grantů.

V plánu je dále účinněji propagovat výsledky tvůrčí činnosti ve společnosti a posilovat tak společenské povědomí o přínosu vědy. S třetí společenskou rolí univerzit souvisí také podpora transferu znalostí a technologií. V této oblasti má Univerzita Karlova v plánu intenzivně spolupracovat se svou dceřinou společnosti. Zaměřit se chce zejména na podporu transferových projektů spolufinancovaných z vnitřních zdrojů univerzity, na registraci průmyslového vlastnictví pod značkou Univerzity Karlovy a na zakládání spin-off společností s účastí univerzity.

Větší podpory by se měla dočkat také problematika otevřené vědy. Univerzita Karlova chce podporovat širší využívání režimu Open Access. Pro tyto účely chce dále rozvíjet Centrum pro podporu open science a následně vybudovat komplexní řešení archivace vědeckých dat včetně k tomu potřebné infrastruktury.

Celý dokument s názvem Strategický záměr Univerzity Karlovy na období 2021-2025 je dostupný zde.

Autor: Vědavýzkum.cz (JT)

Další díly seriálu o nových strategických záměrech českých vysokých škol čtěte na portále Vědavýzkum.cz. Na podporu vybraných výzkumných oblastí se chce zaměřit například i Západočeská univerzita v Plzni. Česká zemědělská univerzita v Praze se zase plánuje více soustředit na principy udržitelnosti. VUT v Brně cílí na podporu aplikovaného výzkumu, naproti tomu Univerzita Palackého v Olomouci chce dosáhnout excelentních výsledků systematizací nástrojů řízení vědy. Univerzita Hradec Králové plánuje pracovat na zkvalitnění výuky i podpoře transferu výzkumných výsledků a hlavní vizí pražské Vysoké školy ekonomické je získání vedoucího postavení na trhu manažerského, ekonomického a informatického vzdělávání v zemích střední Evropy. Technická univerzita v Liberci do budoucna plánuje určit prioritní směry výzkumu, do kterých bude efektivní investovat. Věnovali jsme se i tomu, co ve svém strategickém záměru nabízí Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně , Ostravská univerzita, České vysoké učení technické v Praze, Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem, Masarykova univerzita, Vysoká škola chemicko-technologická v Praze, Slezská univerzita v Opavě, Veterinární univerzita v Brně a  v neposlední řadě Mendelova univerzita v Brně. 

Univerzita Karlova

je přední výzkumnou univerzitou, která propojuje vysokou kvalitu vědy, výzkumu a vzdělávání v mezinárodním i českém měřítku. Jejím cílem není být jen vědeckou a pedagogickou institucí, ale klade důraz také na pozitivní vztah k široké evropské veřejnosti, jejíž je integrální součástí. Univerzita Karlova je nejstarší a největší univerzitou v České republice. Dnes zahrnuje 17 fakult, z nichž 14 se nachází v našem hlavním městě, dvě v Hradci Králové a jedna v Plzni. Univerzita Karlova je aktivní i na mezinárodní scéně – je členskou univerzitou Evropské univerzitní aliance 4EU +, která spojuje šest veřejných vysokých škol ze čtyř regionů Evropy, aby posílily evropskou vizi prohloubené spolupráce a vzájemného obohacování.