„Každoroční brunch pro začínající vědkyně v doktorské a postdoktorské fázi vědecké dráhy NKC organizuje jako příležitost setkat se s význačnými výzkumnicemi a akademičkami, probrat témata, která jsou pro začínající vědkyně důležitá, ale na pracovištích se o nich běžně nediskutuje, a vyměnit si zkušenosti. Je to jediná akce, kterou pořádáme čistě pro ženy, protože chceme, aby v bezpečném prostředí mohly svobodně diskutovat o svých zkušenostech, mohly se ptát zkušenějších, mohly se svobodně vyjádřit k tématům diskriminace a stereotypů, se kterými se v některých případech setkávají. A pochopitelně je zde i silný motivační prvek,“‎ popisuje Marcela Linková, vedoucí Národního kontaktního centra – gender a věda (NKC).

Letošní pozvání přijala ekonomka a rektorka Mendelovy univerzity v Brně Danuše Nerudová. V minulých letech vědkyně diskutovaly například s předsedkyní Akademie věd ČR Evou Zažímalovou, poradkyní vlády pro vědu, bývalou ministryní a předsedkyní TAČRu Rut Bízkovou nebo jadernou fyzičkou a bývalou předsedkyní Grantové agentury ČR Alicí Valkárovou.

„Rektorka Nerudová dnes mimo jiné hovořila i o tom, proč je důležité mluvit o neúspěších a jak důležité neúspěchy mohou být, když se z nich člověk poučí a vyjde silnější. Vidět pozitivní příklady, slyšet, že se člověk nemá dát, že má vytrvat, má určitě pro mnoho začínajících vědkyň posilující efekt,“‎ shrnuje letošní setkání Linková.

Danuše Nerudová se ve své kariéře opakovaně stala nejmladší, a navíc ženou, na dané pozici – například ve stoleté historii Mendelovy univerzity stala první rektorkou. Navíc na tento post byla zvolena v pouhých 38 letech. Jako ekonomka a vědkyně se dlouhodobě věnuje otázkám rovného postavení žen a mužů a Mendelova univerzita pod jejím vedením jako první česká univerzita získala HR Award, certifikát Evropské komise, který se uděluje za dodržování rovnosti příležitostí.

„Chcete-li kariérně růst, nenechte na sebe tvořit tlak společenských stereotypů, jak by to ‚mělo být‘. Nenechte se vmanévrovat do představ jiných lidí, jaká máte být matka nebo vědkyně, jak máte vypadat či jaká máte být hospodyně. Je to váš život, vaše rozhodnutí. Nejhorší je, když nejste spokojená matka ani vědkyně,“‎ radila během setkání mladým vědkyním.

„Z každého neúspěchu je důležité se poučit a jít dál – vše v životě má nějaký smysl a za každým úspěchem bývá neúspěch. Jako ženy bychom si měly více věřit, mít větší sebevědomí a umět se lépe prodat,” sdílela své zkušenosti Nerudová a zdůraznila, že každý neúspěch je příležitost k růstu. Sama byla například odvolána z pozice prorektorky pro strategii. „Ve výsledku, když si uvědomíte, že jste schopni zvládnout i takový neúspěch, vás to velmi posune. Byla to pro mě důležitá zkušenost na manažerské i osobní úrovni. Dalo mi to svobodu a motivaci k další práci.“‎

Mimo jiné ji to naučilo, že někdy nemá smysl snažit se o příliš radikální změny najednou, protože společnost vnímá změny už předem negativně. „Pochopila jsem, že někdy je lepší jít trochu oklikou – nesnažit se hlavou prorazit zeď. Udělat deset menších kroků než jeden obrovský skok, i tak lze dojít k cíli. A pokud chceme něco měnit, měly bychom jako ženy držet při sobě a snažte se být inspirací pro ostatní, když si budeme dodávat odvahu a naději, že věci lze změnit, tak ty věci změníme, je to řetězová reakce.“‎

Během setkání Nerudová zdůraznila například i roli vědců a vědkyň ve veřejném prostoru. „Krom popularizace vědy, což už umíme, bychom se měli více zaměřit i na komunikaci vědy směrem k policymakers, v tom jako vědecká komunita zatím selháváme. Není to ale jen chyba vědců, ale i politické kultury – není zvyklá vědcům naslouchat. Třetí role vědců je ve veřejném prostoru. Inspirací mi je například nositel Nobelovy ceny Sir Paul Nurse, který z pozice respektovaného vědce veřejně vystupoval proti odchodu Velké Británie z Evropské unie – vysvětloval danou problematiku politikům i široké veřejnosti.“ ‎Přiznala ale, že je to někdy nevděčné a je třeba obrnit se proti nenávistným útokům a dezinformacím. Pro vědce a vědkyně, kteří jsou z podstaty své práce zvyklí diskutovat fakta a své názory opírat o data, může být svět médií nemilým překvapením, proto pro ně na MENDELU pořádají například mediální tréninky. „Vědci se musí naučit, že žádné téma není nekonfliktní a že je důležité říkat i nepopulární věci, které mohou společnosti přinést prospěch.“

Autorka: Pavla Hubálková

Foto: Marie Rydlová, NKC – gender a věda