facebooktwittergoogleinstagram

Věda a výzkum

Portál Vědavýzkum.cz - Nezávislé informace o vědě a výzkumu

IOCB Tech, s.r.o. - hlavní partner portálu Vědavýzkum.cz

Hlavní partner portálu
facebooktwittergoogleinstagram

Kolik stojí české veřejné vysoké školy

16. 2. 2017
Kolik stojí české veřejné vysoké školy

Kvalita vysokého školství bývá posuzována počtem institucí terciárního vzdělávání, především univerzit, jejich umístěním v kvalitativních žebříčcích nebo úrovní výdajů na činnost vysokých škol. Tyto ukazatele svědčí o vyspělosti státu a jsou jedním ze základních předpokladů pro konkurenceschopnost jeho ekonomiky. Jaké jsou současné zdroje financování českých veřejných vysokých škol, jaká je pozice Česka v mezinárodním srovnání a jak financovat vysoké školy po skončení evropských dotací?

V uplynulých zhruba pěti letech jsme se z médií dozvídali, že české veřejné vysoké školy jsou podfinancované a že se české univerzity ve světových žebříčcích nikdy nedostaly do první stovky, nejčastěji byly od 400. místa. Současně jsme byli seznamováni s masivními investicemi do výzkumných infrastruktur univerzit i s rostoucí podporou vzdělávací, výzkumné a vývojové činnosti českých vysokých škol a to s výrazným přispěním evropských strukturálních fondů (SF), především z operačních programů (OP) Vzdělávání pro konkurenceschopnost a Výzkum a vývoj pro inovace. V sektoru vysokých škol činily za roky 2008 až 2015 výdaje z prvního OP zhruba 32 mld. Kč a z druhého kolem 18 mld. Kč.

V analýze příjmů a výdajů českých veřejných vysokých škol (VVŠ) v letech 2011 až 2015 jsme vycházeli z veřejně dostupných dat, především z výročních zpráv o hospodaření jednotlivých vysokých škol a dále ze šetření Českého statistického úřadu. Pro mezinárodní srovnání jsme použili statistiky Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (OECD) a Evropského statistického úřadu (Eurostat).

 

Analýza příjmů a výdajů českých veřejných vysokých škol:

analýza VRVM


VR3

Vlastimil Růžička je profesor v oboru fyzikální chemie a emeritní rektor VŠCHT Praha. V současné době pracuje v Technologickém centru Akademie věd, v Oddělení strategických studií. Je členem České společnosti chemického inženýrství a České společnosti chemické. Před příchodem do TC působil od roku 2010 ve Fyzikálním ústavu AV ČR jako zástupce ředitele a jako výkonný ředitel projektu ELI Beamlines – stavby největšího uživatelského výzkumného laserového centra na světě v Dolních Břežanech. Před tím pracoval na MŠMT ve funkci náměstka pro vědu a vysoké školy (2008-2010), kde se podílel mj. na přípravě reformy vysokého školství v ČR.


Majer  V port

Vladimír Majer je absolvent VŠCHT, specialista v oboru chemické termodynamiky fluidních systémů. Po odchodu z Československa působil v letech 1986 - 2013 na univerzitách v USA a ve Francii. Od roku 2000 vedle vědecké práce zastával řídící funkce v Národním centru pro vědecký výzkum Francie (CNRS), a působil také pět let ve francouzské vědecké diplomacii v postsovětském prostoru. Zabývá se také otázkami vědní politiky, organizace veřejného výzkumu a mezinárodní spolupráce. Udržoval vždy těsné kontakty s vědeckou komunitou v ČR a v roce 2006 byl jmenován profesorem fyzikální chemie na návrh Vědecké rady VŠCHT Praha. Od roku 2014 působí na Technické univerzitě v Liberci a jako expert pro české vládní organizace a Evropskou komisi.