Mezi nejúspěšnějšími dvaceti žadateli podle počtu projektů, je nejvíce organizací ze Spojeného království, dále z Německa a Francie. Na první příčce je francouzské Národní centrum pro vědecký výzkum s 496 realizovanými projekty. Z celkových 15 742 hodnocených subjektů je téměř 200 z České republiky. Nejúspěšnější je České vysoké učení technické v Praze, a to na celkové 196 příčce. Celkem na ČVUT realizovali 32 projektů. Další je pak Masarykova univerzita, která se umístila na 211 příčce s 30 realizovanými projekty. Třetí nejúspěšnější organizací z ČR je Univerzita Karlova na 264 příčce s 25 projekty. Za ní se pak na 357 příčce umístil podnik Řízení letového provozu České republiky s 19 projekty. Na 445 příčce je Technologické centrum AV ČR s 15 projekty. Vysoké učení technické v Brně se pak umístilo na 526 příčce se 13 realizovanými projekty a těsně za ním, na 530 příčce, se umístil CESNET, rovněž se 13 projekty. Na 628 příčce se nachází Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava s 11 projekty.
V první tisícovce se ještě umístil Fyzikální ústav Akademie věd ČR na 631 příčce s 11 projekty. Dále Centrum výzkumu Řež s 10 projekty na 707 příčce a s 9 realizovanými projekty se pak na 747 místě umístila Vysoká škola chemicko-technologická v Praze. Společnost ÚJV Řež obsadila 902 pozici s 8 projekty a 906 pozice připadá Fenix TNT s.r.o. také s 8 projekty. Poslední v první tisícovce organizací je SEVEn, Středisko pro efektivní využívání energie na 915 příčce s 8 projekty. Mezi první tisícovku hodnocených organizací se tedy dostalo 14 organizací z České republiky. Z toho je celkem šest vysokých škol, které rovněž drží první tři pozice v rámci ČR.
Podle výše uděleného grantu jsou opět nejúspěšnější subjekty z Francie, Německa a Spojeného království společně s Belgií. Na první příčce je německá výzkumná organizace Max-Planck-Gesellschaft s více než 443 miliony přidělených EUR. Z České republiky první tři příčky obsadily opět vysoké školy. Na 252 příčce z 15 622 organizací se umístila Masarykova univerzita s celkem získanými 12,6 miliony EUR. České vysoké učení technické v Praze je na 273 pozici s více jak 11,8 miliony přidělených EUR. A třetí je Univerzita Karlova na 353 pozici s celkem získanými 8,8 miliony EUR. Na čtvrtém místě za Českou republiku, celkově na 742 pozici je Biologické centrum AV ČR s šesti realizovanými projekty za více než 4 miliony EUR. Do první tisícovky se pak ještě umístila Vysoká škola chemicko-technologická v Praze na 904 příčce se získanými 3,3 miliony EUR, dále Vysoké učení technické v Brně na 907 pozici s 3,2 miliony EUR a 954 příčku obsadil Ústav fyziky plazmatu AV ČR s jedním projektem za celkových 3,1 milionu EUR.
Autor v publikacích také shrnuje doporučení, jak být v rámci programu úspěšný. Potenciálním žadatelům o grant doporučuje projít v průběhu psaní žádosti patnácti kroky, jejichž absolvování a splnění by mělo vést k úspěšnému podání návrhu a schválení projektu. Z doporučení autora vyplývá, že:
- Kvalitní projekt by měl mít za sebou kvalitní tým, včetně partnerů a všech, kteří budou do projektu zapojeni.
- Cíle projektu musí být relevantní s prioritami výzvy programu, projekt by měl být inovativní, něčím unikátní a měl by mít transevropský přesah.
- Důležitý je také celkový dopad projektu a jeho plánovaná propagace.
- Žadatelé by na svůj projekt měli před podáním žádosti také získat zpětnou vazbu od odborníků z Evropské komise, kteří se zvoleným tématem zabývají.
- Potenciální žadatel si musí rovněž prostudovat veškeré dostupné materiály, které jsou k dané výzvě k dispozici.
- A samozřejmě je nutné mít na plánovaný projekt, ale i sestavení jeho návrhu, dostatek času a prostředků.
Publikace jsou k dispozici po úvodní registraci na webové stránce autora.
