Táňa je ředitelkou sekce průřezových a mezinárodních agend a má na starosti mimo jiné i nastavování synergií v TA ČR. Ondřej stál u zrodu centra CEITEC a v různých pozicích v něm působil více než 10 let. Nyní pracuje v odboru výzkumu rektorátu Masarykovy univerzity a má na starosti koordinaci výzkumných infrastruktur na univerzitní, národní i evropské úrovni.
Otázka synergií je v posledních letech velice skloňovaným tématem. Očekává se, že synergie napříč programy přinesou více investic do oblasti výzkumu a přispějí k maximalizaci vědeckého, ekonomického i společenského dopadu. Můžete čtenářům ECHO, především těm, kteří se v této problematice teprve začínají orientovat, stručně vysvětlit, co se pojmem „synergie“ rozumí?
Hálová Perglová: Synergie znamenají vhodné a efektivní kombinování finančních zdrojů. V EU hantýrce se jedná o navazující projekty – jeden skončí a navazující začne, projekty kombinující různé zdroje financování, např. finance na lidi z jednoho programu a na infrastrukturu z druhého. Jsou to ale i vyhodnocené projekty na úrovni EU, které ve finále zafinacuje národní rozpočet, či domluva národních poskytovatelů, že dají prostředky dohromady a vyberou ty nejlepší projekty, čímž ušetří a nefinancují duplicitní projekty.
Hradil: Než odpovím, dovolím si reagovat na to, že synergie přinesou více investic do oblasti výzkumu. Tak to není, byť v dnešní pocovidové době se centrální banky naučily peníze skutečně do ekonomiky pumpovat ve velkém. Jak na evropské, tak i na české úrovni je výše investic do výzkumu, vývoje a inovací dána schválenými rozpočtovými rámci, které přidělují finance do jednotlivých fondů a instrumentů, ať již jde o Horizont Evropa, nebo strukturální fondy. Cílem synergií je využití těchto disponibilních finančních zdrojů v oblasti výzkumu takovým způsobem, aby byly maximalizovány dopady těchto investic, snížena administrativní zátěž s nimi spojená a podobně.
Na synergie se můžeme dívat z různých úhlů pohledu. Já nejdříve zmíním pohled konečných příjemců, tj. vědců, kteří z těchto financí mohou realizovat svoje výzkumné a inovační projekty. Vědcům je ve finále jedno, kdo jejich výzkum financuje, jestli česká grantová agentura nebo rámcové programy EU. Naopak jsou často již unaveni neustálým psaním grantů. Jedním z příkladu synergií jsou Seal of Excellence (SoE), které jsou například udělovány projektům Marie Skłodowska-Curie (MSCA), které sice uspěly v hodnocení, ale již na ně nezbyly finanční prostředky z výzvy Horizon 2020. Projekty s těmito pečeťmi excelence mohou oslovit národní grantové agentury a žádat je o financování. V českých podmínkách se financování takovýchto projektů ujalo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) a detailněji o nich pojednává série článků na portále vedavyzkum.cz a samostatný článek v tomto vydání ECHO.
Kdy jste slyšeli o synergiích poprvé?
Hálová Perglová: Tenkrát to ještě nebyly úplně synergie, jak je známe nyní, ale poprvé jsem o nich slyšela na konferenci WIRE v Granadě, která se konala v rámci španělského předsednictví Radě EU v roce 2010. Několikrát tam zazněla potřeba větší provázanosti rámcového programu se strukturálními fondy, a to hlavně v kontextu nedostatečných finančních prostředků a naopak možnosti hrazení těchto projektů ze strukturálních fondů. V té době mi to ale přišlo velmi vzdálené realitě.
Hradil: Kdy to bylo poprvé, tak to si skutečně nepamatuji. Muselo to být někdy v době, kdy jsme psali a začínali realizovat projekt založení výzkumného centra CEITEC. Tehdy mi to ale přišlo vše jako politické proklamace a hezká slova bez věcného obsahu.
Jaký byl následující vývoj? A jak ho vnímáte ze své pozice?
Hálová Perglová: Zpětně vnímám v oblasti synergií konferenci v Granadě jako předvoj faktu, že EK se hodlala vysokým převisem návrhů projektů vůči alokaci zabývat a snažila se hledat cesty pro financování kvalitních projektů odjinud a současně i větším propojováním nejen EU zdrojů. V roce 2013, při přípravě programového období 2014–2020 už se ze synergií stalo velké téma. Bohužel bylo ale z mého pohledu v danou dobu uchopeno více politicky a proklamačně než prakticky. EK vypracovala průvodce synergiemi, který sice dával směr, ale implementace vázla. Oproti tomu přípravu programového období 2021–2027 v oblasti synergií vnímám jako velmi konkrétní, s jasným cílem pomoci k jejich efektivní implementaci. Za poskytovatele mám radost, že se řeší reálné překážky a že EK naslouchá národním/ regionálním úrovním a snaží se nastavit podmínky co nejlépe.
Hradil: Další (a zatím nekončící) vývoj bych označil s určitou dávkou optimismu heslem „od politiky k realitě“. V období 2007–2013 bych řekl, že synergie byly spíše určitou akademickou hříčkou, kdy se zpětně dokazovalo, že investované peníze dávají smysl z různých úhlů pohledu. A podtrhuji slovo zpětně. Postupem času se synergie začaly více zdůrazňovat, ale vše končilo v rovině politických proklamací. Přece jen, když mluvíme o synergiích, tak jde o střetávání se různých „kultur“, tj. různých finančních instrumentů a fondů na evropské i národní úrovni. Je naprosto přirozené, že tyto různé „kultury“ si hned nerozumí. Tím mám na mysli lidi pohybující se v oblasti strukturálních fondů a rámcových programů. Vztáhnout se to dá samozřejmě i na jiné oblasti. Já měl výhodu v tom, že projekt CEITEC jako takový byl přesně na pomezí dvou kultur – té „strukturálněfondové“ a „výzkumné“, ať již jde o národní programy (GA ČR, TA ČR, …), nebo evropská schémata (v té době 7. RP, H2020). To mi dalo praktický vhled a zkušenosti z obou těchto světů. Různé kultury mají různé jazyky nebo se různě organizují. To se pak projevuje různou terminologií, administrativními zvyklostmi apod. A to už dobře z financování výzkumu známe.
I přes vámi zmíněné obtíže v programovém období 2014–2020 se v ČR podařilo synergie od r. 2015 implementovat. Co jste vnímali jako klíčové?
Hálová Perglová: Osobně jsem vnímala chuť některých poskytovatelů se do tématu synergií vrhnout, řešit reálné problémy a snažit se nastavit systém i pro ostatní. Nesmírně nám také pomohlo si mezi sebou zkušenosti vyměňovat a společně věci diskutovat. Zatímco MŠMT nastavovalo podporu projektů se SoE pro H2020 MSCA, TA ČR dělala totéž pro H2020 SME Instrument fáze 1. Společně jsme se pak účastnili jednání Community of Practice, kterou založila EK a kde jsme se snažili upozorňovat na objevující se překážky v implementaci. TA ČR se zároveň zapojila i do H2020 ERA NET Cofundů, což jsou projekty vytvářející synergie mezi EU zdroji a národními. I zde pro nás byla velmi důležitá spolupráce, tentokráte s poskytovateli ze zahraničí a učení se od nich. Pro představu, TA ČR již podpořila 16 projektů SME Instrument fáze 1 v celkové výši 15,8 mil. Kč a dále je nyní TA ČR zapojena do 13 ERA NET Cofund projektů, ve kterých získalo podporu 34 českých subjektů a 50 projektů.
Hradil: Klíčové mi přijdou dvě věci. Na evropské úrovni šlo o umožnění praktické realizace synergií např. formou SoE. To nastavilo rámcově podmínky. Druhým klíčovým faktorem, tentokrát na české úrovni, byl entuziasmus a odvaha řídicího orgánu, konkrétně MŠMT a jeho sekce strukturálních fondů, se do financování těchto synergických projektů pustit. Samozřejmě nic není bez porodních bolestí, ale myslím, že stály za to. V rámci 4 výzev OP VVV bylo financováno 166 mobilit (126 příchozích a 40 odchozích), původně podávaných do H2020. To mi přijde jako hezký výsledek, který je v českém prostředí vidět. A jde o výchovu mladé vědecké generace, která může českou vědu dále pozvednout. O to je myslím tento výsledek cennější. V rámci dvou výzev na tzv. Teaming projekty OP VVV podpořil 3 projekty, které uspěly v konkurenci na evropské úrovni. Konkrétními výsledky se může pyšnit i TA ČR. Neměli bychom také zapomenout na program ERC-CZ spravovaný MŠMT, ve kterém jsou financovány kvalitní projekty ERC, které nedostaly financování z H2020. Program je financován z národních zdrojů, a pokud se nemýlím, MŠMT s ním přišlo již někdy v roce 2012. To je také hezký příklad synergií.
V čem vidíte největší přínosy synergií?
Hálová Perglová: Pro TA ČR jako poskytovatele přinesly synergie mnoho nových zkušeností. Naším prvotním zájmem bylo přispět ke zvýšení účasti českých subjektů v rámcovém programu, a to pomocí dvou nástrojů – financováním projektů se SoE a zapojením se do ERA NET Cofundů, což umožnilo zapojení českých subjektů do těchto mezinárodních výzev. V obou případech dochází k soutěži na mezinárodní úrovni, vybrány jsou ty nejlepší projekty, a to s minimálními náklady TA ČR na hodnocení. Českým subjektům přinesla účast TA ČR v ERA NET Cofundech možnost zapojení se do těchto schémat a současně i určitou atraktivitu v momentě, kdy alokace na výzvu na straně ČR byla mezi těmi nejvyššími (protože někteří partneři dají malou alokaci, která vystačí jen na jeden projekt; ostatní, i když by uspěly, nejsou financované). U SoE jsme zase přinesli žadatelům naději, že pokud je jejich projekt opravdu kvalitní, pak bude financován z národních zdrojů.
Hradil: Kromě poněkud obecného a těžko měřitelného většího dopadu realizovaných projektů z jednotlivých fondů a programů na evropské a národní úrovni bych uvedl to, že synergie přináší řadu pozitivních elementů do českého výzkumného prostředí. Jedním z českých problémů je kvalita hodnocení vědeckých projektů. V případě SoE pro projekty MSCA nebo Teaming dochází fakticky k outsourcingu hodnocení a výběru projektů do Bruselu, kde probíhá dle nejlepší mezinárodní praxe za využití zahraničních hodnotitelů. Dalším přínosem je fakt, že dochází k podpoře účasti českých subjektů v rámcových programech EU (opět příklad MSCA nebo projektů EIC). I když vědec nedostane finance z H2020, může být financován na národní úrovni. Počet financovaných projektů se bez jejich podávání do Bruselu nezvýší.
Objevily se při implementaci synergií také nějaké nedostatky a problémové oblasti? Mohli byste je popsat?
Hálová Perglová: Vždy, když děláte něco poprvé, tak zjistíte, že jste při nastavování na něco zapomněli či se objeví témata k řešení. To bylo i při implementaci synergií. Nejednalo se však o nic, co by se nedalo vyřešit. My jsme např. těžko vysvětlovali příjemcům, že zatímco SME Instrument fáze 1 byl financován paušálem 50 tis. €, my nejsme schopni jim poskytnout paušál a musíme jít formou rozdělení nákladů do nákladových kategorií. Paušál neumožňuje zákon č. 130/2002 Sb.
Hradil: Ano, problémy k řešení jsou vždy. Neměly by nás ale odradit. Zjednodušení není nikdy dost. Např. proč by v případě MSCA projektů měly být projekty na národní úrovni podávány (v češtině!) a hodnoceny ještě jednou? Podobně je možné zvýšit rychlost a zlepšit návaznost výzev OP VVV na výzvy MSCA. Jak vím z vlastní zkušenosti, někteří vědci ještě před vypsáním výzvy OP VVV dostali jiné nabídky a mobility se nezrealizovaly. Věda je velmi konkurenční a o dobré kandidáty je vždy zájem. Proto jsem rád, že MŠMT počítá s využitím synergií v rámci realizace OP JAK. Byť v některých oblastech si myslím, že by mohlo být více pokrokové a dynamické.
Jaké klíčové změny udělala EK pro usnadnění synergií v programovém období 2021–2027?
Hálová Perglová: EK ukotvila synergie v legislativě – jak pro fondy kohezní politiky, tak pro rámcový program a další unijní programy. To už je významný posun, velký důraz na využívání synergií. Trochu jsme bojovali, aby se EK nedívala na synergie pouze prizmatem unijních programů a strukturálních fondů, což se, myslím, povedlo. I národní či regionální zdroje se významně na synergiích podílí. Zároveň EK vedla dvě veřejné konzultace v oblasti veřejné podpory, které vedly k modifikaci Obecného nařízení o blokových výjimkách (GBER, novelu nařízení přijala EK dne 23. 7. 2021), což osobně vidím jako velmi dobrý krok. Také vnímám posun EK k otázkám implementace a vůli tyto otázky řešit, byť je těžké je uchopit unifikovaně tak, aby všechny členské státy mohly postupovat stejně. Legislativy jsou příliš odlišné a i uvnitř EK se pohledy liší mezi jednotlivými generálními ředitelstvími (GŘ). Z jednání jsou patrné rozlišnosti mezi GŘ pro výzkum a inovace a GŘ pro regionální politiku, do toho následně vstupují ještě další GŘ EK. V neposlední řadě je důležité, že EK zachová platformu Community of practice, kde se debatují právě praktické problémy a že bude nadále s poskytovateli komunikovat.
Hradil: Nad rámec věcí, které již zmínila Táňa, bych doplnil ještě velkou novinku. Jde o možnost převodu zdrojů mezi fondy EU, kterou nově umožňuje legislativa. Šlo by tak namísto financování projektů formou SoE převést část financí operačního programu např. do programu Horizont Evropa, kde by byly určeny na financování daných projektů z ČR napřímo, tj. bez nutnosti, aby žadatelé podávali ještě projekt na národní úrovni. To by se mohlo týkat např. projektů EIC nebo MSCA. Samozřejmě jde o novinku, která ještě není vyzkoušená a podle našich neformálních konzultací s EK ani ta nemá jasno ve všech technických záležitostech takovýchto převodů. Snad budou mít i nyní příslušné řídicí orgány a čeští poskytovatelé dostatečnou odvahu nové možnosti využít.
Aby bylo pozitivních výsledků synergií v dalších letech ještě více, inicioval jsem založení neformální pracovní skupiny k tématu synergií v oblasti výzkumu. Je nás v ní nyní 7 a aktivně si vyměňujeme zkušenosti s implementací synergií, snažíme se pozitivně působit na příslušné orgány na české (MŠMT, MMR) i evropské úrovni (GŘ pro výzkum a inovace a GŘ pro regionální politiku Evropské komise). Do našich aktivit se zapojili zástupci TA ČR, MŠMT, MMR, Akademie věd nebo TC AV ČR. Snad se nám to daří. Koncem září jsme pořádali již druhé „Synergies open“ s cílem rozšířit výměnu zkušeností na širší okruh osob, které organizačně zaštítilo TC AV ČR.
Jak se připravují poskytovatelé a příjemci v ČR na využití synergií v Horizontu Evropa? Prosím o stručný souhrn. (Podrobnějšá informace o některých plánech přináší další články tohoto čísla ECHO).
Hálová Perglová: V rámci Operačního programu Jan Amos Komenský bude MŠMT pokračovat v podpoře projektů se SoE z Horizontu Evropa, nástroje MSCA, a dále také v kumulativním financování projektů Teaming. Technologická agentura bude pokračovat v implementaci ERA NET Cofundů a současně se zapojuje do nastupujícího nástroje tzv. Cofunded partnerství. V rámci partnerství je kladen zase o něco větší důraz na společný postup, společnou agendu poskytovatelů a např. i síťování projektů, které již podpořeny jsou a mohly by se vzájemnou informovaností a propojením více obohatit. Současně také připravujeme podporu projektů se SoE z EIC Accelerator. Tyto projekty by měly být podpořeny z Národního plánu obnovy čili vlastně také z EU zdrojů. Nicméně nám zde situaci trochu komplikuje to, že EIC Accelerator je novým nástrojem, stejně tak způsob hodnocení je nový, a tudíž vlastně budeme začínat z nemalé části znovu. Ještě bych ráda zmínila, že do synergií je možné zahrnout i tzv. plug in, kterého má TA ČR zájem se účastnit. To jsou takové synergie obráceně, které teprve bude EK pilotně ověřovat. Princip je ale ten, že členský stát bude moci doporučit projekt do EIC Accelerator. Daný projekt pak nebude již procházet fází pre-proposal, ale rovnou se dostane do fáze proposal. Pilotní ověření bude probíhat v roce 2022, nese s sebou nastavení celého systému, tak uvidíme, jestli se ujme.
Již jste zmínili plán TA ČR zapojit se do Cofund partnerství. Existuje však celá řada partnerství, některým vybraným se věnují i další články tohoto vydání ECHO. Jakou vy vidíte perspektivu v oblasti partnerství v ČR?
Hálová Perglová: V Horizontu Evropa jsou tři druhy partnerství a všechny mají nějaké předchůdce v nástrojích H2020. Myslím, že ČR se těmto možnostem otevírá čím dál tím více a vidí v tom smysl, což vnímám jako důležité pro naše větší začlenění do mezinárodní spolupráce.
Hradil: Partnerství vnímám jako podstatný instrument financování mezinárodní spolupráce ve vědě. Dávají řadu možností spolupracovat se zahraničními výzkumnými týmy. Oborově je jich celá řada. Do některých je ČR zapojena velmi intenzivně. Tady mám na mysli partnerství pro High Performance Computing, European Open Science Cloud nebo také partnerství zaštítěná TA ČR. Velké rezervy vnímám v oblasti biomedicínského výzkumu a především zdraví. Nemluvě pak o oblasti veřejného zdraví a pandemické připravenosti, která je nyní velmi relevantní. Větší aktivita příslušného poskytovatele, v tomto případě Ministerstva zdravotnictví, by byla určitě ku prospěchu.
Hodně zde mluvíme o vašich zkušenostech s implementací synergií v ČR. Máte i přehled o tom, jak jsou synergie využívány v zahraničí? Je v tomto ohledu ČR spíše průkopníkem, nebo máme naopak co dohánět v porovnání s našimi sousedy v EU?
Hálová Perglová: Rozhodně bych neřekla, že jsme na tom špatně v porovnání s našimi sousedy a partnery v EU. ČR se zapojuje, je aktivní, schémata aktivně vymýšlí. Ne vždy se vše podaří, protože i synergie jsou součástí politicko-implementačního rozhodování a je namístě si vyhodnotit, zda má cenu, abychom určitou synergii implementovali, či ne.
Hradil: Z diskusí naší neformální skupiny se zahraničními partnery je vidět, že synergiím se daří i jinde, např. v Estonsku nebo také v Itálii. V ČR se nemáme za co stydět. Jak MŠMT, tak TA ČR jsou velmi aktivní. Věřím, že jim tento elán vydrží i nadále.
Téma synergií rámcových programů s fondy EU a národními programy je velice širokou a náročnou problematikou. Máte nějaká doporučení, kde najít více informací?
Hálová Perglová: Pro ucelenější vhled do této problematiky, ale pouze v oblasti výzkumu a vývoje, je vhodný již zmiňovaný průvodce EK synergiemi. Příklady v něm popsané jsou stále platné. Osobně vnímám synergie jako vyvíjející se téma, které neustále přináší inovace. To se mi na něm líbí. Např. nové možnosti v rámci Horizontu Evropa – pilíře 3, tzv. Fast Track a Plug in, jsou v podstatě také synergie. Jedná se o šanci pro dobré projekty z jiných části Horizontu Evropa či z národních/regionálních programů přeskočit krok 1 EIC Accelerator a rovnou se tak dostat do stadia přípravy kroku 2.
Hradil: Souhlasím, že dobrým zdrojem je průvodce synergiemi. Velice pěkné je ale také Italské vademecum synergií. Více informací přinese jistě také připravovaná konference českého předsednictví Radě EU na téma synergií, která se uskuteční v červenci 2022.
Rozhovor vyšel v aktuálním vydání časopisu ECHO. Za redakci se ptala Lenka Chvojková.
