Winnie Byanyima: Zastánkyně spravedlivé distribuce vakcín
Než vakcíny proti nemoci covid-19 vůbec existovaly, ugandská politička a vědkyně Winnie Byanyima věděla, že jejich spravedlivá distribuce bude opravdovou výzvou. Na začátku roku 2020 byla jednou z mála, když varovala, že země s nízkými příjmy se při očkování svých občanů nemohou spoléhat pouze na darované vakcíny. Ve světě se nyní již distribuují posilovací dávky vakcín, zatímco pouze asi šest procent lidí v zemích s nízkými příjmy prozatím dostalo jednu dávku.
„Tato myšlenka, že můžete prodávat život zachraňující zdravotnické technologie způsobem, jakým prodáváte luxusní kabelku, není normální,“ kritizuje Byanyima, která stojí v čele UNAIDS, což je agentura OSN usilující o ukončení nemoci AIDS po celém světě. Byanyima proto spoluzaložila advokátní skupinu People’s Vaccine Alliance, aby mohla změnit uvažování o distribuci vakcín.
Letos v květnu pak Byanyima a její kolegové oslavili neočekávané vítězství, když Spojené státy, historicky zarputilý ochránce patentů vakcín, podpořily návrh Jihoafrické republiky a Indie, aby se vzdaly ochrany duševního vlastnictví na vakcíny v naději na posílení výrobní kapacity. Byanyima se svou prací snaží zajistit, aby věda změnila životy tím správným způsobem. „Bez politických rozhodnutí o snížení nerovnosti se nikam nedostaneme,“ zní její heslo.
Friederike Otto: Specialistka na počasí
Klimatoložka Friederike Otto strávila posledních sedm let studiem extrémních povětrnostních jevů. Kdykoli v současné době udeří nezvyklé počasí, většina lidí si klade otázku, zda za to může změna klimatu. Přesně na tuto otázku se Otto a její spolupracovníci ve skupině World Weather Attribution (WWA) snaží odpovědět.
Kromě letošní vlny veder na americkém severozápadě klimatoložka analyzovala roli změny klimatu při ničivých záplavách v červenci v Německu a Belgii nebo u přetrvávajícího sucha na Madagaskaru.
Se svým týmem vyvinula strategii, která využívá simulace klimatu až z 50 modelů. Dříve výzkumníci pracovali například se dvěma modely a práce WWA byla kritizována. Nový přístup a vytvořené studie jsou nyní považovány za velmi přesné, jelikož vystupují i na předním místě ve zprávě vydané v srpnu Mezivládním panelem pro změnu klimatu. Nyní je prokázaným faktem, uvedl panel, že rostoucí emise skleníkových plynů způsobily, že některé extrémy počasí, zejména extrémní horko, jsou častější a intenzivnější.
Zhang Rongqiao: Průzkumník Marsu
Kosmický inženýr Zhang Rongqiao vede první úspěšnou čínskou misi na Mars, která letos dorazila k planetě a přistála s roverem na jejím povrchu. Přistání znamenalo pro Zhanga a Čínský národní vesmírný úřad (CNSA) uzavření 475 milionů kilometrů dlouhé cesty plné nebezpečí, jelikož žádná z jeho předchozích misí na Mars nebyla úspěšná. Jako hlavní konstruktér je Zhang zodpovědný za koordinaci desetitisícového týmu, se kterým dotáhl úspěšnou misi na Mars s názvem Tianwen-1. Lu Pan, planetární vědec z University of Copenhagen, říká, že Zhang pravděpodobně sehrál klíčovou roli v rozhodnutí CNSA poslat orbiter, lander a rover na Mars v jedné misi – čímž se Čína stala první zemí, která tak učinila. „S touto misí se vytváří úplně nová generace vědců,“ myslí si David Flannery, astrobiolog z Queensland University of Technology v Brisbane.
Skutečný boom ve výzkumu vesmíru zřejmě pro Čínu ale přijde později – s dalším kolem planetárních misí. Čína plánuje v roce 2024 zahájit mise s návratem vzorků k asteroidu Kamoʻoalewa, zaměřuje se také na Jupiter.
Timnit Gebru: Vůdkyně etiky umělé inteligence
Poté, co přišla o práci ve společnosti Google, založila průkopnice umělé inteligence Timnit Gebru nezávislý institut, který má vznášet otázky ohledně etiky v technologiích. Události uplynulého roku podle ní totiž odrážejí rostoucí poznání, že chyby umělé inteligence by neměly být chápány jako technické problémy: jsou příznakem chybného prostředí, ve kterém se technologie vyvíjí.
Téměř sedm tisíc výzkumníků a inženýrů, včetně více než 2 600 z Googlu, podepsalo v prosinci 2020 petici požadující přepracování výzkumné integrity společnosti. Sama Gebru říká, že to, co se jí stalo, byl projev neúcty k ní a její práci, když musela čelit protičernošskému sexismu. „Nikdy by neudělali to, co udělali mně, někomu jinému,“ říká a dodává, že Google měl velký problém mluvit o diskriminaci zaměstnanců.
Gebru se však nevzdala a po odchodu z Googlu získala finanční prostředky ve výši 3,7 milionu dolarů od několika filantropických organizací. Nové interdisciplinární centrum Distributed Artificial Intelligence Research Institute tak bude vyvíjet modely a aplikace umělé inteligence, které nebudou závislé na velkých souborech dat a výpočetním výkonu velkých technologických společností.
Tulio de Oliveira: Objevitel omikronu
Rychlá identifikace mutací covidu-19 beta a omikron v Jižní Africe posiluje důležitost rovnoměrného šíření dohledu nad nemocemi po celém světě, myslí si Jeremy Farrar, ředitel biomedicínské výzkumné charity Wellcome se sídlem v Londýně. Právě na tom nese zásluhu jihoafrický vědec Tulio de Oliviera.
Pandemie covidu-19 není prvním případem, kdy bylo sekvenování genomu použito ke sledování ohnisek v Africe; vědci jej použili už při vypuknutí eboly v západní Africe v letech 2014 až 2016. KRISP (Kwazulu-Natal Research Innovation and Sequencing Platform), vytvořený v roce 2017 s de Oliveirou v čele, sledoval patogeny za nemocemi, včetně horečky dengue a Zika nebo tuberkulózou, ale nikdy předtím nesekvenoval tolik různých vzorků stejného viru v tak krátkém časovém období, a to jak v Africe, tak na celém světě.
De Oliveirova práce navíc ovlivnila tvorbu politiky, protože způsob práce společnosti KRISP kombinuje špičkovou molekulární technologii s úzkými vazbami na lékaře a sestry v první linii, aby poskytoval informace v reálném čase. Například jejich včasné mapování viru v nemocnicích vyústilo v pokyny pro uspořádání oddělení, aby se zabránilo šíření viru. Vědec je však zklamaný, že jeho země za sekvenaci nebyla odměněna, ba naopak. „Bohaté země totiž zakázaly cestování do Jižní Afriky jednoduše proto, že země měla vědecké schopnosti objevit nové varianty,“ kritizuje vědec.
John Jumper: Proteinový mistr
John Jumper a jeho kolegové ze společnosti DeepMind v Londýně začátkem roku vydali program AlphaFold, který využívá umělou inteligenci k předpovídání proteinových struktur s ohromující přesností. „Změní to tvář moderní biologie,“ říká Tobin Sosnick, biofyzik na University of Chicago v Illinois a současně jeden z Jumperových bývalých doktorandských poradců. „Nastane období před a po roce 2021, kdy lidé budou vnímat úplně jinak, co je to strukturální biologie,“ dodává.
První verze AlphaFold byla založena na neuronové síti, která předpovídala vzdálenost mezi částmi cílového proteinu, což je přístup, který uplatňovaly i jiné týmy. Jumper ale chtěl, aby AlphaFold poskytl předpovědi, kterým by vědci mohli důvěřovat, proto kompletně přepracoval základní neuronové sítě.
Pro Jumpera začala největší kapitola v příběhu AlphaFold v červenci, kdy se svým týmem zveřejnil základní kód sítě a také předpokládané struktury pro téměř všechny proteiny u lidí a dvacet dalších modelových organismů, celkem 250 tisíc struktur. V příštím roce pak plánuje uvolnit struktury téměř poloviny všech známých proteinů, jde o neuvěřitelných 130 milionů struktur.
Victoria Tauli-Corpuz: Obránkyně domorodců
Bývalá revolucionářka v roce 2021 významně pomohla domorodým národům získat mezinárodní uznání za ochranu biologické rozmanitosti a klimatu. Victorie Tauli-Corpuz z Filipín, která šest let sloužila jako zvláštní zpravodajka OSN pro práva domorodých obyvatel, strávila roky křižováním zeměkoule, aby přesvědčila vlády, ochránce životního prostředí a filantropické nadace, že domorodí obyvatelé jsou nejlepšími správci lesů a dalších ohnisek biologické rozmanitosti. To se jí podařilo zejména na letošním summitu OSN COP26, kdy se několik bohatých zemí a více než tucet filantropických organizací zavázalo poskytnout 1,7 miliardy dolarů na pomoc původním obyvatelům po celém světě
„Myšlení související s ochranou přírody se musí změnit,“ říká Tauli-Corpuz a dodává, že lesy ne jenomže obsahují velkou část biologické rozmanitosti a uhlíku na Zemi, ale jsou také domovem původních světových populací. „V těchto lesích žijí lidé a měli bychom s nimi pracovat,“ říká aktivistka a konzultantka. V posledních letech naštěstí vědci s pomocí satelitních snímků došli ke stejnému závěru. Tím je, že stejně jako národní parky a další chráněné oblasti, jsou domorodá území méně náchylná k odlesňování, těžbě a přehradám než sousední země.
Guillaume Cabanac: Bojovník proti podvodným článkům
Guillaume Cabanac, počítačový vědec na University of Toulouse ve Francii, ve svém zaměstnání objevuje bizarní fráze v akademických pracích, které se snaží odstraňovat. Vědec se specializuje na analýzu odborné literatury a v současné době věnuje asi dvě hodiny denně hledání tzv. mučivých frází (tortured phrases). Cabanac říká, že jeho práce někomu možná připadá legrační, ale on sám bere tento problém velmi vážně.
Cabanac proto vytvořil Problematic Paper Screener, webovou stránku pro označování a hlášení pochybných rukopisů. „Je frustrovaný kvůli podvodným článkům,“ říká jeho kolega Cyril Labbé a dodává, že Cabanac je opravdu ochotný udělat cokoliv, aby zabránil tomu, aby vědci falšovali své práce.
Cabanac a jeho kolegové, spolu s dobrovolníky z komunity PubPeer, dosud určili téměř 400 mučivých frází ve více než dvou tisících článcích, včetně těch v časopisech od známých vydavatelů, jako je Elsevier a Springer Nature. Francouzský vědec se chce nyní zaměřit na vývoj programu, který by dokázal tyto nechtěné fráze automaticky identifikovat.
Meaghan Kall: Komunikátorka covidu
Epidemioložka Meaghan Kall byla svědkem rostoucího neklidu a zmatku ohledně variant koronaviru, a chtěla proto veřejně vysvětlit, co vládní data ukazují. Kall však nepožádala o povolení něco veřejně publikovat své šéfy z Public Health England (PHE), což je agentura s úkolem reagovat na zdravotní hrozby, kterou se rozhodla obejít.
Její tweet byl první ze série dostupných a rychlých vysvětlení od Kall z desítek brífinků PHE ohledně koronaviru. Prostřednictvím svých tweetů se ihned stala tváří vládního týmu, který v roce 2021 poskytl mnoho nutných odpovědí na palčivé otázky ohledně covidu-19.
Díky dostatečnému počtu vakcín, dobře vybaveným genomickým laboratořím a sjednocené národní zdravotní službě poskytlo Spojené království rychle vysoce kvalitní data o koronaviru, od šíření nových variant až po účinnost vakcín. Sama Kall si myslí, že její veřejná komunikace napomohla důvěře ve vládní data. „Nejradši čtu zprávy, ve kterých mi lidé píší, že PHE moc nevěřili, dokud nezačali sledovat můj Twitter‘,“ říká britská epidemioložka.
Janet Woodcock: Šéfka amerického úřadu s léčivy
Janet Woodcock, bývalá lékařka, strávila většinu své pětatřicetileté kariéry u Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) vedením Střediska pro hodnocení a výzkum léčiv, které je zodpovědné za zajištění bezpečnosti a účinnosti léků předtím, než budou schváleny pro americký trh. Woodcock během své kariéry pomohla modernizovat proces hodnocení léků, zavedla také pokročilé návrhy klinických studií a cesty ke schválení léků, které jsou spojeny se sofistikovanými diagnostickými testy. Dohlížela také na větší roli pacientů a jejich obhájců ve schvalovacím procesu.
Agentura v létě čelila kontroverzi, kdy Bílý dům oznámil, že země brzy podá posilovací vakcíny proti covidu-19. FDA přitom ještě nevydala rozhodnutí o boosterech a Bidenovo oznámení bylo vnímáno nejen jako předčasné, ale také v rozporu s jeho slibem postavit vědu do čela rozhodování o pandemii. Woodcock, spolu s několika dalšími americkými úředníky veřejného zdraví, jeho plán podpořili, ale řekli, že podléhá schválení regulačními orgány. Tato epizoda způsobila v FDA velký rozruch, přičemž dva klíčoví hodnotitelé vakcín na protest rezignovali.
Navzdory značné kritice je pro Woodcock pro mnohé vzorem. „Myslím, že FDA dělala většinu času správná rozhodnutí a nadále slouží jako zlatý standard pro regulaci léčiv po celém světě. Woodcock si rozhodně zaslouží uznání,“ říká o její práci Aaron Kesselheim, jeden z hodnotitelů, který rezignoval.
Autor: Vědavýzkum.cz (BK)
Zdroj: Nature
