Regionální technologický institut (RTI) je výzkumné a vývojové strojírenské centrum vybavené moderní infrastrukturou a přístrojovým vybavením pro konstrukci, modelování, výpočty, simulace, měření, analýzy a prototypovou výrobu. Zabývá se jak základním, tak především aplikovaným a experimentálním výzkumem.

Budování centra započalo v první polovině roku 2011 a 1. července 2015 pak projekt Regionální technologický institut – RTI přešel do své provozní fáze. Ve vybudovaných laboratořích a zkušebnách je v současnosti zaměstnáno 100 výzkumných pracovníků, kteří zde mají k dispozici nejmodernější experimentální, softwarovou a výpočetní techniku. „Jsme stále se rozvíjejícím výzkumným centrem, kde již našla uplatnění řada kreativních, vzdělaných a převážně mladých lidí se zájmem o práci na zajímavých výzkumných projektech, většinou ve spolupráci s průmyslovými podniky,“  říká ředitel institutu Miloslav Kepka.

Devět laboratoří a několik průmyslových oborů

Výzkum a vývoj na Regionálním technologickém institutu probíhá v současnosti v devíti úzce spolupracujících laboratořích:

• Laboratoř pro virtuální prototyping
• Laboratoř kovové aditivní výroby
• Metalografická laboratoř
• Mechanická zkušebna
• Zkušebna provozní pevnosti a únavové životnosti
• Laboratoř strojírenských experimentálních metod
• Laboratoř technologie obrábění
• Laboratoř experimentálního tváření
• Laboratoř dílenské metrologie

Výzkumné centrum RTI se angažuje v několika průmyslových oblastech. Jednou z nich je výzkum a vývoj konstrukcí vozidel. RTI spolupracuje při navrhování a testování moderních konstrukcí silničních a kolejových vozidel nebo jejich komponent ve spolupráci s jejich výrobci, jako jsou například ŠKODA TRANSPORTATION nebo SOR Libchavy a ŠKODA AUTO. Výzkum a vývoj nové generace zámkových systémů probíhá ve spolupráci s firmou WITTE Nejdek. Nedílnou součástí mnoha projektů s podniky je výzkum, vývoj a zkoušení materiálů. Materiáloví odborníci RTI spolupracují například na vývoji tvarových forem s jihočeskými podniky MOTOR JIKOV Fostron a GoodPRO.

Prakticky zaměřené materiálové inženýrství nezahrnuje jen moderní kovové materiály, ale i kompozity a plasty. Se sušickou firmou Compo Tech PLUS spolupracují inženýři z RTI na vývoji a testování kompozitového hydraulického jeřábu. „Věnujeme se také aplikacím vysokofrekvenčního mechanického zpevňování svarových spojů. K výzkumu, který již probíhá ve spolupráci s plzeňskou Škodovkou v oboru kolejových vozidel, nám od letošního roku přibude spolupráce s Fakultou stavební ČVUT se zaměřením na zvyšování únavové odolnosti exponovaných svařovaných detailů z vysokopevnostních ocelí pro nové mosty, opravy a mostní provizoria“, netají se radostí Miloslav Kepka, protože k tomuto výzkumu se mu podařilo přizvat nejuznávanější experty působící v rámci International Institute of Welding.

Hlavní náplní klasického strojírenství pak jsou aplikace moderních obráběcích technologií včetně vývoje nových nástrojů. Větší i menší ad hoc zakázky i systematičtější smluvní výzkum se realizuje pro celou řadu strojírenských firem z Plzeňského kraje. Dlouholetá spolupráce probíhá především s plzeňskou firmou HOFMEISTER. „Nemůžeme ignorovat poslední trendy ‚Chytré výroby‘, ‚Průmyslu 4.0‘ a ‚Digitálního inženýringu,‘“ říká Miloslav Kepka a upozorňuje na to, že pracovníci RTI se pustili do vývoje systémů pro on-line měření a analýzy provozního zatížení konstrukcí, které do budoucna plánují propojit s digitálními dvojčaty monitorovaných konstrukcí, strojů a jejich komponent. „Až bude všechno fungovat, jak má, prosadí se tyto měřící systémy v praxi,“ předpokládá ředitel Kepka a věří, že najdou časem uplatnění i při výzkumu a vývoji kolem autonomní tramvaje, který byl i za účasti ZČU v Plzni nedávno spuštěn.

Aditivní technologie jako vlajková loď

Největším projektem výzkumného centra RTI je projekt s názvem „Výzkum aditivních technologií pro budoucí uplatnění ve strojírenské praxi – RTI plus“. Projekt se řeší v rámci Operačního programu Výzkum, vývoj, vzdělávání. Cílem předaplikačního výzkumu je poznání a popis vztahů mezi procesními parametry, výslednou mikrostrukturou a vlastnostmi kovových i kompozitních materiálů zpracovaných 3D tiskem. Tak se postupně vytváří předpoklady pro budoucí komerční aplikace na topologicky optimalizované, tvarově složité konstrukce z kovových i kompozitních materiálů odolávajících působícímu provoznímu zatížení silovému, teplotnímu atp. Dynamický rozvoj aditivních technologií je v poslední době jedním z velkých technických a společenských témat, jelikož má velký potenciál nahradit některé zavedené výrobní postupy. „Jsem rád, že se mým mladším spolupracovníkům tento trend podařilo zachytit a že jsme pro výzkum včetně investic do vybavení získali finanční dotaci i s podporou města Plzeň,“ konstatuje a současně i děkuje Miloslav Kepka, neboť projekt RTI plus je součástí Integrované územní investice Plzeňské metropolitní oblasti. První zajímavé aplikace již byly nalezeny nebo se intenzivně hledají ve spolupráci s podniky v energetice, pro dopravní prostředky, při výrobě obráběcích nástrojů, licích forem atd. ZČU v Plzni je díky výzkumnému centru RTI držitelem celé řady perspektivních patentů z oblasti aditivních technologií, byla navázána spolupráce s odborníky z Evropy i z Ameriky a obor je atraktivní pro studenty. Uvažuje se již také o jeho dalším rozvoji.

Čilá spolupráce s podniky

Regionální technologický institut si vzhledem ke struktuře svého financování, ve kterém institucionální podpora představuje jen velmi malou část, musí drtivou většinu finančních prostředků na své fungování a rozvoj shánět sám. Z toho důvodu se centrum zaměřuje na výzkumné projekty a také na smluvní výzkum. Právě spolupráce s podniky je jednou z hlavních činností RTI. Pracovníci RTI se snaží aktivně vyhledávat spolupráci s průmyslovou sférou a nabízet jí taková řešení, která podniku opravdu pomohou. „Pro úspěšný transfer znalostí je potřeba se o zákazníky zajímat, jít do podniků, zjistit, co vlastně potřebují. Je třeba mluvit s top managementem, ale i technickými zaměstnanci podniků. Tak se dozvíte, jaké problémy ta fabrika doopravdy má. Důležité je také nikdy nenabízet to, co podnik sám dobře umí,“ vysvětluje Miloslav Kepka, co je důležité při spolupráci s průmyslem.

RTI je podle jeho ředitele velmi samostatné centrum, které je ale zároveň otevřené spolupráci s dalšími součástmi Západočeské univerzity v Plzni. Nejblíže má RTI k výzkumnému centru NTC. Odborně i mentálně si jsou tato centra nejblíže.

Mezinárodní projekty

RTI se snaží prosadit také na poli mezinárodních projektů. Příležitost aktuálně vidí zejména v novém rámcovém programu Horizon Europe. „Mezinárodní projekty nám postupně přibývají. Samozřejmě jsme si museli nejprve vybudovat nějakou historii našeho pracoviště. Potřebovali jsme domácí reference. Začali jsme jednoduššími mezinárodními projekty, a to zejména cofundy. Teď už se ale vážně zajímáme o program Horizont Evropa,“ říká ředitel RTI a doplňuje radu: „Je důležité pamatovat na to, že pokud chcete, aby s vámi někdo z vyspělého zahraničí spolupracoval, tak nejprve musíte investovat. Nikdo nepřijde za námi do Česka sám od sebe. Nejdřív musím já někam vyrazit a já mít tu iniciativu.“

Tým, který s RTI roste

Operační program, v rámci kterého centrum vznikalo, měl mezi hlavními závazky vytvoření nových pracovních míst ve vědě a výzkumu, což se na RTI opravdu povedlo. „Podařilo se nám totiž tehdy zaměstnat spoustu mladých lidí pod třicet let. Od té doby máme poměrně stabilní tým, který práce u nás baví. A ještě toho má hodně před sebou. Myslím, že si váží možnosti pracovat s moderním vybavením a v mladém kolektivu. Někdy to v Česku neumíme docenit, ale když k nám někdo přijede z ciziny, tak kouká, jak kvalitní výzkumné zázemí tu máme. Obrat výzkumného centra RTI představuje cca 60 % obratu Fakulty strojní, proto nikdo nemůže zpochybnit, že Fakulta strojní je skutečně fakultou výzkumnou,“ konstatuje ředitel RTI Miloslav Kepka.

Autor: Vědavýzkum.cz (SA)

Pokud se chcete o RTI dozvědět ještě více, stáhněte si brožuru, kterou najdete v příloze.