Od hospodářské krize v roce 2008 výdaje na výzkum a vývoj ve Finsku téměř každoročně klesají. Od roku 2018 sice můžeme sledovat mírné zlepšení, ale i přesto země ještě nedosáhla úrovně investic do výzkumu a vývoje z roku 2009. Roky politických sporů a krátké volební cykly situaci nijak neusnadňovaly. Podnikům navíc v zemi chybí daňové pobídky, které by vedly k větším investicím do inovací.
Složitá vyjednávání konečně nesou plody
V dubnu loňského roku zřídila finská premiérka Sanna Marin parlamentní pracovní skupinu, která měla dosáhnout shody na okamžitých opatřeních potřebných k dosažení finských cílů v oblasti výzkumu, vývoje a inovací. „Ačkoli tento postup není běžným způsobem, jak ve Finsku řešit navýšení rozpočtu, bylo nutné vytvořit kompromis napříč všemi politickými stranami,“ uvedl pro Science Business Antti Pelkonen, poradce pro vědu v kabinetu premiérky.
Po měsících vyjednávání se tak konečně ve finské vědě blýská na lepší časy. Všechny parlamentní skupiny v zemi se dohodly na podpoře společného výdajového cíle a v prosinci minulého roku zveřejnily zprávu, která připravuje půdu pro legislativu, jež by mohla mít šanci přežít i střídající se vlády. Ve zprávě se tamní parlamentní skupiny shodují na tom, že Finsko bude do roku 2030 na výzkum a vývoj vynakládat 4 % svého HDP. Dohoda čeká na konečné schválení, které se očekává na začátku roku 2023.
Dohodou o navýšení veřejných prostředků na výzkum a vývoj z úrovně 0,83 % HDP v roce 2020 na 1,33 % v roce 2030 ukončily politické strany deset let trvající neschopnost dosáhnout konsenzu o dlouhodobém navýšení rozpočtu. Dodatečné finanční prostředky mají také Finsku pomoci posílit výzkumné vazby s ostatními evropskými zeměmi. Další finance, aby se dosáhlo uvedených 4 %, mají do tamějšího výzkumu přivézt podniky.
Evropská komise: Zvyšte investice na úroveň 3 % HDP
Krok k navýšení finančních prostředků ve Finsku tak přichází v době, kdy se Evropská komise snaží přesvědčit členské státy, aby v rámci širší reformy Evropského výzkumného prostoru (ERA) zvýšily veřejné a soukromé investice do výzkumu a vývoje na 3 % HDP.
Pro srovnání Evropský statistický úřad Eurostat zveřejnil v prosinci minulého roku statistiku výdajů na výzkum a vývoj v EU za rok 2020. Tehdy investovaly členské země EU do výzkumu a vývoje přibližně 311 miliard eur, což představuje v porovnání s rokem 2019 pokles o jednu miliardu eur. Celkově se tak jednalo o výdaje na úrovni 2,3 % HDP.
Největší celkové výdaje na VaVaI poměřované k HDP byly zaznamenány v Belgii a Švédsku (3,5 % HDP), dále v Rakousku (3,2 %) a Německu (3,1 %). Na opačném konci žebříčku šest členských států zaznamenalo intenzitu výzkumu a vývoje pod 1 % HDP: Rumunsko (0,5 %), Malta a Lotyšsko (obě země 0,7 %), Kypr, Bulharsko a Slovensko (všechny 0,9 %). Česká republika je za uvedené období na hodnotě 2 % HDP.
Bez podniků to nepůjde
Pracovní skupina ve Finsku rovněž navrhuje zavedení trvalých a rozsáhlejších daňových pobídek pro výzkum a vývoj, které by přiměly soukromý sektor ke zvýšení investic. Parlamentní skupina očekává, že toto rozhodnutí do konce desetiletí zvýší výdaje na výzkum a vývoj ve Finsku na avizovanou celkovou úroveň 4 % HDP. Dvě třetiny výdajů na výzkum a vývoj ve Finsku v současné době pochází ze soukromého sektoru. Čtyřprocentního cíle přitom nelze dosáhnout bez dalších závazků ze strany podniků.
Autor: Vědavýzkum.cz (SA)
Zdroje: Science Business, Eurostat
