Česko nastínilo priority svého předsednictví v Radě EU

14. 4. 2022

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy oficiálně představilo tematické priority pro nadcházející předsednictví České republiky Radě EU v oblasti výzkumu, vývoje a inovací. Klíčovými tématy budou výzkumné infrastruktury a synergie ve financování výzkumu, vývoje a inovací. Podrobněji o prioritách českého předsednictví pojednává následující článek, který vyšel v aktuálním čísle časopisu ECHO vydávaném Technologickým centrem AV ČR.

carl campbell bMd0hMm0lzY unsplash

Obě témata (výzkumné infrastruktury a synergie ve financování výzkumu, vývoje a inovací) vycházejí z nové politické agendy Evropského výzkumného prostoru pro roky 2022–2024 (European Research Area Policy Agenda 2022–2024).

V souvislosti s novými výzvami, kterým čelí EU zejména v oblastech hospodářství, environmentálních a společenských problémů a v návaznosti na potřebu zelené a digitální transformace, byl v uplynulých dvou letech zahájen proces obnovy Evropského výzkumného prostoru (ERA). Tento proces vyústil k přijetí závěrů o řízení ERA a Paktu pro výzkum a inovace (R&I) v Evropě. Tím byl zaveden zjednodušený správní rámec pro ERA včetně politického programu ERA a stanoveny priority výzkumné politiky na období 2022–2024. Přílohou závěrů o řízení ERA je nová politická agenda European Research Area Policy Agenda (2022–2024), stanovující 20 konkrétních akcí ERA pro období 2022–2024, které podpoří prioritní oblasti definované v Paktu pro výzkum a inovace.

Priority ČR vycházejí z nového pohledu na Evropský výzkumný prostor

V nové politické agendě vztahující se k ERA mají svůj základ dvě následující priority navržené pro nadcházející předsednictví České republiky Radě EU v oblasti výzkumu, vývoje a inovací:

rozvoj ERA v oblasti výzkumných infrastruktur
synergie ve financování vědy, výzkumu a inovací

Diskuse k těmto dvěma prioritám byla součástí Kulatého stolu k předsednictví ČR Radě EU, který pořádalo MŠMT dne 3. 2. 2022 za účasti politických špiček, jejichž agenda se dotýká VaVaI a přípravy předsednictví Radě EU. Na kulatém stolu vystoupili ministr školství, mládeže a tělovýchovy Petr Gazdík, ministr pro evropské záležitosti Mikuláš Bek a ministryně pro vědu, výzkum a inovace Helena Langšádlová a další odborníci a institucionální stratégové pro oblast VaVaI. Kulatý stůl se věnoval nejen problematice výzkumu a vývoje, ale i dalším sektorovým prioritám, které jsou spojeny s tématy týkající se vysokého a regionálního školství a mládeže.

Výzkumné infrastruktury

ČR bude moderovat diskusi členských států EU rámující problematiku výzkumných infrastruktur z řady hledisek. Půjde nepochybně o otázky týkající se ukotvení výzkumných infrastruktur jako integrální součásti kritické infrastruktury v Evropě a dále o vybudování jednotné evropské datové infrastruktury pro vědecká data přístupné jak akademické sféře, tak i průmyslu, anebo poskytovatelům veřejných služeb. Diskuse členských států by měla vyústit k přijetí a následnému schválení závěrů Rady EU v prosinci 2022 na úrovni příslušných rezortních ministrů v Bruselu.

Politický rámec diskuse o výzkumných infrastrukturách bude přímo navazovat na expertní práce a výstupy aktivit Evropského strategického fóra pro výzkumné infrastruktury (ESFRI), kterých bylo dosaženo v letech 2019–2021 a jsou shrnuty v Bílé knize ESFRI nebo v Cestovní mapě ESFRI z roku 2021. Tyto dva strategické dokumenty přinášejí podněty k rozvoji politiky budování výzkumných infrastruktur v Evropě. Cílem českého předsednictví je přenést klíčové priority budoucího rozvoje evropského výzkumně-infrastrukturního ekosystému z úrovně ESFRI na vysokou politickou úroveň formou Závěrů Rady EU, stanovujících stěžejní cíle i nástroje k jejich dosažení.

Pandemie covidu-19 ukázala důležitost sdílení expertiz, vědeckých dat a experimentálních zařízení na makroregionální a globální úrovni. Z tohoto důvodu je ambicí ČR, nad rámec schválení výše zmíněných Závěrů Rady EU k výzkumným infrastrukturám, využít příležitosti konání konference ICRI (International Conference on Research Infrastructures) 2022 v ČR rovněž k přijetí tzv. Brněnské deklarace k výzkumným infrastrukturám, která bude směřovat k politickým reprezentacím všech světových regionů za účelem zintenzivnění procesu integrace výzkumně infrastrukturních kapacit do komplexu odvětví a zařízení zajišťujících reakce na krizové situace a společensko-ekonomické výzvy, které bude třeba řešit na vysoce odborné úrovni.

Synergie ve financování vědy, výzkumu a inovací

Druhou prioritou českého předsednictví v oblasti výzkumu a vývoje jsou synergie ve financování výzkumu, vývoje a inovací (VaVaI) prezentované jako nástroj k zefektivnění a maximalizaci investic do sektoru VaVaI. ČR nechce pohlížet na synergie jen ve smyslu vzájemného propojení různých nástrojů financování, např. na synergie mezi rámcovými programy (RP) a Evropskými strukturálními fondy (ESIF), ale hodlá se zaměřit na synergie v širším pojetí – kofinancování projektů evropského charakteru, využívání komunitárních programů a fondů RRF pro synergické financování, hledání možností podpory projektů s pečetí Seal of Excellence, nastavení podmínek fungování a certifikace národních/regionálních programů v připravovaném tzv. plug-in nástroje, využití synergií na národních úrovních apod. Efektivní synergie jsou rovněž předpokladem k tomu, aby členské země EU byly schopny zvládnout schválené evropské výzkumné mise, které jsou součástí programu Horizont Evropa.

ČR proto hodlá předložit Pražskou deklaraci k synergiím, která bude vyzývat členské státy k překonávání různých druhů bariér bránících využívání všech dostupných zdrojů v oblasti výzkumu a vývoje. Kromě synergií mezi plánovaná témata dále patří také technologický foresight, genderové otázky nebo problematika otevřené vědy, tzn. zpřístupňování vědeckých výsledků, experimentálních zařízení, vědeckých dat ke sdílení vědními i mikroregionálními komunitami.

Nejen „policy making“

ČR se v době svého předsednictví nechce zaměřovat na výzkumné infrastruktury a synergie pouze jako na předmět tvorby politiky (policy making), ale hodlá reflektovat a diskutovat rovněž vědní a socioekonomická témata na evropské úrovni provázaná s oběma navrženými prioritami. Pozornost bude upřena na digitalizaci, využití infrastruktur v digitální transformaci evropské ekonomiky, klimatickou změnu a environmentální výzkum. Je třeba věnovat pozornost také významu infrastruktur v řešení epidemiologické krize a významu infrastruktur pro posilování připravenosti evropské i celosvětové populace na další možné krize. Neméně důležitou součástí českého předsednictví bude rovněž zapojení veřejnosti zejména ve smyslu pochopení důležitosti investic do výzkumu a inovací (Iniciativa Citizens Science Programme jako součást konference ICRI 2022).

Navržené priority českého předsednictví dávají smysl

V ČR je 48 velkých výzkumných infrastruktur působících v oblastech fyzikálních věd a inženýrství, energetiky, environmentálních, biologických, lékařských, sociálních a humanitních věd a e-infrastruktur. Výzkumné infrastruktury se staly jednou ze stěžejních složek národního výzkumného a inovačního systému. Česku se dlouhodobě daří účastnit se projektů podporujících výzkumné infrastruktury z rozpočtu RP. V ČR existuje od roku 2009 strategie podpory velkých infrastruktur včetně zajištění jejich financování. Je podporována internacionalizace, příp. mezinárodní spolupráce velkých výzkumných infrastruktur a jejich zapojování do mezinárodních sítí a právních uskupení, a to zejména právnických osob ERIC. V červnu 2009 bylo během českého předsednictví Radě EU přijato nařízení č. 723/2009, o právním rámci Společenství pro konsorcium evropské výzkumné infrastruktury (ERIC). Od roku 2014 organizuje MŠMT ve víceletých periodách komplexní mezinárodní hodnocení velkých výzkumných infrastruktur, které v roce 2021 potvrdilo vynikající úroveň velkých výzkumných infrastruktur ČR plně srovnatelnou se špičkovými výzkumnými infrastrukturami provozovanými v Evropě a ve světě. V roce 2019 byl pro období 2019–2021 zvolen předsedou ESFRI Jan Hrušák. ČR měla svého zástupce v expertní skupině EK pro implementaci nařízení ERIC (EGERIC), která pracovala od října 2020 do září 2021 (viz následující článek The work of the EGERIC working group as a step towards CZ PRES 2022). Potvrzuje se tak význam výzkumných infrastruktur v ČR jako jedné z klíčových složek českého národního výzkumného a inovačního systému.

Existence výzkumných infrastruktur je podmíněna synergickým financováním z různých finančních zdrojů. Zlepšení předpisů, finančních mechanismů a zajištění souladu mezi finančními zdroji výzkumných infrastruktur je dlouhodobá výzva, před kterou stojí EK, a předsednictví ČR by mohlo tuto agendu posunout vpřed, protože stabilní, dostatečné financování výzkumných infrastruktur a propojování veřejných prostředků a soukromých zdrojů je tématem jak na evropské, tak i na národní úrovni. Bezproblémovému přístupu k veřejnému i soukromému financování na národní, regionální a evropské úrovni však brání rozdílná pravidla využívání finančních zdrojů a možnost jejich použití v různých fázích cyklu fungování výzkumné infrastruktury. Větší synergie mezi finančními zdroji by umožnila koherentní a udržitelný systém výzkumných infrastruktur. Politika EK a národních států však není v současnosti v tomto ohledu vždy v souladu.

Předsednictví Radě EU neslouží k prosazování národních zájmů předsedající země. Ta má působit jako zprostředkovatel, moderátor, „honest broker“ či hledač konsenzu při prosazování priorit, které mají relevanci pro celou EU. Předsednictví ČR je třeba pojímat jako investici do dlouhodobé pozice ČR v EU. Obě navržené priority – výzkumné infrastruktury a synergie – mají evropskou relevanci a Česko má v této agendě určitě co nabídnout.

echo