Aktuální žebříček společnosti Times Higher Education nabízí odlišný pohled na otázku, jak univerzity přispívají k rozvoji světa a společnosti. Primárně se zaměřuje na to, jak vysoké školy po celém světě plní cíle udržitelného rozvoje, jak je definuje Organizace spojených národů.
Mezi 17 hlavních cílů udržitelného rozvoje patří například péče o lidské zdraví, zodpovědná spotřeba, efektivní využívání vody a její ochrana, snižování sociálních nerovností či spolupráce na inovacích se soukromým sektorem. Společnost Times Higher Education analyzuje, jak se jednotlivým školám v definovaných oblastech daří, a to jak z hlediska výzkumu, tak v otázce jiných aktivit, kterými školy přispívají k rozvoji v daných oblastech. Pro každý z cílů udržitelného rozvoje je připravena sada ukazatelů, na jejichž základě jsou univerzity hodnoceny. Školy si přitom samy vybírají, které indikátory si pro hodnocení vyberou, a to v souvislosti s tím, které cíle jsou v dané oblasti relevantní. Žebříček tak nabízí pohled nejenom na celkové skóre, ale také na daný výsledek univerzit v jednotlivých cílech udržitelného rozvoje.
Vysoké školy se mohou účastnit celkového srovnání, pokud poskytnou údaje pro jeden povinný cíl, kterým je „partnerství pro splnění cílů“ (cíl č. 17), a pro další tři cíle podle vlastního výběru. Pokud univerzity nabídnou údaje pro více cílů, celkové skóre se vypočítá z těch, ve kterých se škola umístila nejlépe. Zajímavé informace tak nabízí i pohled do specifických kategorií jednotlivých cílů udržitelného rozvoje.
Letošního žebříčku se účastnilo 1406 univerzit z více než 106 zemí. To je téměř o tři sta univerzit víc, než tomu bylo v minulém roce. Zájem o žebříček i ze strany samotných univerzit se tak rozhodně zvyšuje.
České školy směřují k větší udržitelnosti
Téměř všechny české vysoké školy se letos v žebříčku umístily lépe než v předchozích letech. Na společném prvním a druhém místě se mezi českými univerzitami umístila Univerzita Karlova a Univerzita Palackého v Olomouci. Oběma se podařilo prosadit na 201.-300. příčku. Univerzita Palackého uspěla mimo jiné v oblasti udržitelného městského života, spolupráce s místní komunitou a spolupráce na ochraně kulturního a přírodního dědictví (cíl č. 11, „udržitelná města a komunity“). Úspěšná byla také v cíli, který se týká pedagogiky a celoživotního vzdělávání. V něm Univerzita Palackého získala dokonce 42. příčku na světě.
„Výrazný posun nastal především díky úspěchu v hodnocení kvality vzdělání, a to z důvodu zlepšení hodnocení hned ve dvou indikátorech. Tento úspěch byl umožněn především díky pilotnímu získání a zaznamenávání dat, která UP v minulosti neměla k dispozici a získávala tak doposud nulové skóre. Zadání odpovídajících hodnot tak výrazně pozitivně ovlivnilo konečné umístění,“ vysvětluje pozitivní posun univerzity Michal Malacka, prorektor pro strategii a vnější vztahy Univerzity Palackého v Olomouci.
V oblasti udržitelného rozvoje univerzita intenzivní spolupracuje především s krajem a městem Olomouc. „Univerzita Palackého v rámci naplňování třetí role a svého poslání realizuje zpracování Adaptační strategie Olomouckého kraje na klimatickou změnu pro období 2023-2030, podílí se na vypracování zásad hospodaření se zemědělskými pozemky pro Statutární město Olomouc a v rámci interních procesů realizovala také Strategii udržitelného rozvoje a akční plán realizace Strategie udržitelného rozvoje UP pro letošní i příští rok,“ popisuje Malacka aktivity univerzity za poslední rok.
Posun v institucionálním prostředí a kurz pro studenty
Univerzita Karlova se žebříčku účastní letos teprve podruhé a výrazně si od minulého roku polepšila. „Důvodů je několik. První spočívá v tom, že oproti minulému roku se postavení univerzity zlepšilo v případě cílů, do nichž se zapojila již v předcházejícím běhu. Tyto meziroční posuny jsou dány pozvolnými proměnami institucionálního prostředí, kdy univerzita průběžně přijímá řadu opatření, například v oblasti vyrovnávání příležitostí, tak i řadou uskutečňovaných aktivit včetně studentských, které směřují k široké veřejnosti – kupříkladu různé sportovní akce,“ vysvětlila pro portál Vědavýzkum.cz Agáta Kotábová, manažerka Udržitelného rozvoje na Univerzitě Karlově.
Dalším příkladem úspěchů nejstarší české univerzity může být 47. místo na světě v cíli „zdraví a kvalitní“ život. Univerzita Karlova v něm uspěla nejen díky svým výsledkům výzkumu v oblasti lidského zdraví, ale také proto, že připravuje významný počet absolventů pro lékařské a zdravotnické profese, či uskutečňuje pro širokou veřejnost programy i dobrovolnické aktivity přispívající ke zdravému a kvalitnímu životu.
„Druhý důvod spočívá v tom, že oproti minulému, pilotnímu roku se pro letošní běh univerzita zapojila do tří nových cílů, v nichž byla hodnocena tak, že to posílilo její celkové postavení,“ vysvětluje dále Kotábová. „V rámci těchto nových cílů dosáhla Univerzita Karlova nejlepšího výsledku v cíli 8 Důstojná práce a ekonomický růst, kde jí patří 101-200. místo.“ To je podle Agáty Kotábové dáno tím, že se univerzita této oblasti věnuje nejen výzkumně, ale je odpovědným zaměstnavatelem, který soustavně pečuje o zlepšování pracovních podmínek svých zaměstnanců. K příkladům z poslední doby podle ní patří například aktivity spojené s certifikátem HR Excellence in Research Award. „Postupně se daří vydávat podstatné interní dokumenty, které jsou zásadní v transparentním jednání, jako je Strategie odpovědného veřejného zadávání Univerzity Karlovy či například nový Plán rovných příležitostí. V loňském roce se podařilo navázat mnohá i nečekaná partnerství, díky kterým se otevírají obzory vědecké spolupráce, která však může mířit i do samotného provozu univerzity,“ shrnuje některé z úspěchů Univerzity Karlovy v oblasti udržitelného rozvoje za minulý rok Kotábová.
„Podstatné je také zdůraznit, že univerzita se zavázala postupovat ve své činnosti směrem k snížení dopadů klimatické změny, kterou chápe jako velmi závažnou a ohrožující prosperitu celé společnosti,“ dodává Agáta Kotábová. Aktuálně tak na Univerzitě Karlově probíhá například zjišťování aktuálního stavu energetické spotřeby a bankovních smluv, ustanovuje se národní pobočka globální platformy Sustainable Development Solutions Network či se sbírají podklady pro vznik dalších interních metodik pro nakládání s odpady a šedou vodou. Připravuje se také velký plánována Strategie udržitelného rozvoje nebo nový úvodní kurz Udržitelného rozvoje pro všechny studenty univerzity. „Velkým plánem do budoucna je otevřít širokou diskuzi. Jako instituce s excelentním výzkumem, skvělými akademiky, šikovnými provozními pracovníky a v neposlední řadě uvědomělými studenty by Univerzita Karlova měla stát v čele veřejného diskurzu,“ uzavírá Kotábová.
Úspěchy v oblasti pedagogiky i další plány na ekologický provoz
Třetí příčku z českých škol získala Masarykova univerzita. Ta se letos umístila na 301.-400. místě v celkovém žebříčku. Uspěla ale i v jednotlivých cílech. „Nejlepšího umístění dosáhla Masarykova univerzita v cíli 4 Kvalitní vzdělání, kde se již podruhé v řadě umisťujeme na 101.–200. místě. Za své umístění zde univerzita vděčí zejména svému inkluzivnímu a nediskriminačnímu prostředí, rozvinutému systému celoživotního vzdělávání a také množství edukativních akcí, jež koná pro veřejnost,“ řekl Radim Sajbot, mluvčí Masarykovy univerzity pro portál Vědavýzkum.cz.
„Zlepšili jsme koordinaci řízení v oblasti udržitelného rozvoje, včetně propagace již realizovaných řešení – například fotovoltaických elektráren, udržitelného stravování, fungování SMART budov či hospodaření s vodou. Rovněž vznikly specializované stránky k udržitelnému rozvoji Masarykovy univerzity, kde je celá problematika podrobněji představována. Jsme také velmi rádi, že se nám jako koordinátorovi podařilo rozjet společný rozvojový projekt UNILEAD, který sdružuje 24 českých veřejných vysokých škol, které společně sdílejí a spoluvytvářejí dobrou praxi v oblasti provozních aspektů udržitelného rozvoje. Ohlas je výborný a projekt tak napomáhá nastolovat téma udržitelného rozvoje takřka na všech univerzitách a připravovat budoucí standard udržitelných univerzit v ČR,“ vypočítává Radim Sajbot úspěchy, kterých se na Masarykově univerzitě podařilo dosáhnout za uplynulý rok. Na Masarykově univerzitě se podle něj téma udržitelnosti řeší dlouhodobě a výsledky těchto snah se projevují nejen v žebříčku, ale také ve celkové správě instituce, vzdělání i výzkumu. „Celá tato otázka je dokonce zakomponována i ve Strategickém záměru Masarykovy univerzity pro období mezi lety 2021–2028,“ dodává Sajbot.
Jaké existují na Masarykově univerzitě plány do budoucna právě v oblasti udržitelného rozvoje? Podle Radima Sajbora je toho celá řada. „Máme rozpracované dílčí strategie týkající se odpovědného nakupování, odpadového hospodářství, energetického managementu a nakládání s vodou. Při nové výstavbě jsou zelené technologie standardem, usilujeme o získání certifikátů. Zkrátka, chceme jít při svém dalším rozvoji příkladem a spoluvytvářet zdravé a inspirující prostředí jak pro naše studenty a zaměstnance, tak v rámci celého města a regionu,“ říká mluvčí univerzity.
Budování ekologičtějšího kampusu i vzdělávací aktivity
Nová inovativní budova CEET se již staví, Foto: VŠB-TUO
Čtvrtou příčku pak získala mezi českými vysokými školami Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava, která letos získala 401.-600. místo. Od minulého roku si tak polepšila o dvě stě míst.
„Minulý rok byl pro nás vlastně určitým způsobem začátkem, protože jsme začali pracovat dle našeho nového Strategického záměru 2021+. Podařilo se nám získat ocenění HR Award a univerzita také prošla auditem rovných příležitostí s výborným výsledkem. V roce 2021 také první rok fungovalo naše Centrum energetických a environmentálních technologií (CEET), které má v podstatě téma udržitelnosti jako základ svého fungování,“ vysvětluje pozitivní posun univerzity rektor VŠB-TUO, Václav Snášel. Nové CEET sdružilo původní čtyři samostatná výzkumná centra do jednoho společného celku.
„Minulý rok jsme rozjeli i další projekt v rámci popularizace vědy a výzkumu, vlastní Junior univerzitu. Naše unikátní Univerzitní muzeum, které sdružuje rozsáhlou sbírku umění i technického dědictví, oslavilo rok svého fungování. Posunuli jsme se i s dalšími možnostmi ekologické dopravy do kampusu a mezi fakultami,“ říká rektor Václav Snášel. „Naše mezinárodní působení v oblasti udržitelnosti dále výtečně představují Urban Research and Education Knowledge Alliance a Fraunhofer Innovation Platform for Applied Artificial Intelligence for Materials & Manufacturing at VSB – Technical University of Ostrava,“ dodává.
Urban Research and Education Knowledge Alliance (U!REKA) je konsorcium sedmi univerzit z celé Evropy, které má udržitelnost jako jedno z témat spolupráce. Druhý příklad, Fraunhofer Innovation Platform for Applied Artificial Intelligence for Materials & Manufacturing at VSB – Technical University of Ostrava (FIP), je výsledkem dlouhodobé spolupráce univerzity s německou Fraunhofer-Gesellschaft. Hlavním cílem společné platformy je řešení udržitelnější průmyslové výroby.
Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava má v oblasti udržitelnosti řadu ambicí i do dalších let. „Naším plánem je, aby se udržitelnost stala součástí všech našich aktivit zcela přirozeně,“ vysvětluje Václav Snášel. „Určitě se chceme dále věnovat našemu kampusu, abychom snižovali jeho energetickou náročnost a dělali maximum pro to, aby budovy a celková infrastruktura byly co možná nejvíce inteligentní a udržitelné. Budeme pokračovat v efektivním hospodaření s dešťovou vodou a celkově s koncepcí odpadového hospodářství. Na univerzitě funguje při sečtení zaměstnanců a studentů 15 000 osob, to je velké společenství lidí, o jejichž komfort se musíme postarat, ale ne na úkor udržitelnosti,“ vysvětluje Václav Snášel. „Samozřejmostí budou dále naše výukové a popularizační aktivity pro všechny věkové skupiny. Edukace veřejnosti týkající se udržitelnosti je pro nás velkým tématem. Musíme být ale také partnery pro průmysl, který téma udržitelnosti řeší. Kde jinde by také měli hledat řešení pro otázky s tímto spojené než na naší univerzitě?“ dodává rektor.
Pohled i do jiných kategorií
Celkový žebříček umístěných českých vysokých škol uzavírá ještě Vysoká škola chemicko-technologická v Praze, která se umístila mezi první tisícovkou univerzit. Té se dařilo zejména v kategoriích zaměřených na ochranu klimatu. V kategorii „kroky proti klimatické změně“ (cíl č. 13) se škola umístila na 301.-400. místě na světě.
Přestože se další české školy do celkového žebříčku nedostaly, umístily se velmi dobře v některých specifických cílech udržitelného rozvoje. To je příklad Západočeské univerzity v Plzni. V oblasti boje proti hladu a nedostatku potravin se například umístila na 401.+ příčce a je vůbec jediným českým zástupcem v této kategorii. V oblasti průmyslových inovací se umístila dokonce na 201.-300. místě jako nejlepší z českých škol.
V podobné situace se nachází Česká zemědělská univerzita v Praze. Té se v povinné kategorii „partnerství pro splnění cílů“ podařilo získat 17. místo na světě. Na 401.-600. místě se umístila také v kategorii cíle „mír, spravedlnost a silné instituce“, který se týká univerzitního výzkumu v oblasti spravedlnosti, politik na ochranu akademických svobod a spolupráce akademiků s vládním sektorem.
Jako jediná soukromá česká škola se do žebříčku probojovala Anglo-American University, která získala v kategorii „partnerství pro splnění cílů“ 1001.+ místo.
Globální žebříček vede australská univerzita
Celému žebříčku vévodí australská Western Sydney University, která získala velké množství bodů v oblasti nakládání s vodou a ve výzkumu vodního hospodářství. Vynikajícího skóre škola dosáhla také v oblasti zodpovědné spotřeby. „Univerzity hrají zcela klíčovou roly. Naším primárním úkolem je v oblasti udržitelnosti především vyprodukovat absolventy, kteří budou umět efektivně přispět k řešení aktuálních globálních výzev,“ říká Barney Glover, rektor Western Sydney University. Podle něj je zcela zásadní, aby veškeré vzdělání, které univerzity nabízejí, ať už jde o standardní studijní programy, mikrocertifikáty, nebo veřejné přednášky či otevřené vzdělávací aktivity reflektovaly cíle udržitelného rozvoje.
Na druhém místě se umístila Arizona State University (Tempe) ze Spojených států amerických. Třetí příčku obsadila kanadská Western University. Na společné čtvrtém a pátém místě se pak podařilo umístit King Abdulaziz University ze Saudské Arábie, která získala vysoké skóre v oblasti inovačních partnerství se soukromým sektorem, a malajsijské Universiti Sains Malaysia, která zase uspěla v oblasti spolupráce s dalšími instuticemi.
Přestože v první desítce škol žádná země jasně nedominuje, nejvíc univerzit v první stovce pochází z Velké Británie. V žebříčku se jich umístilo 20. Nejlépe umístěnou tamější školou je Newcastle University, které se povedlo získat 8. místo v celkovém žebříčku. Uspěla mimo jiné právě v oblasti navazování inovačních partnerství. Hned za ní se pak na 9. místě umístila Manchester University, která získala vysoký počet bodů jak za spolupráci s dalšími partnery, tak za aktivity, kterými se podílí na vybudování udržitelného života ve městě.
Úspěšné v žebříčku byly také australské univerzity. Celkem se jich v první stovce škol umístilo 17. Kromě Western Sydney University, která získala první příčku, se dobře umístila také University of Technology Sydney, která velmi dobrého výsledku dosáhla v oblasti udržitelné spotřeby a produkce. V otázkách udržitelnosti je mimořádně úspěšnou zemí také Nový Zéland. Nejenže se se University of Auckland umístila hned na 6. místě celkového žebříčku, ale v první stovce se umístilo sedm tamějších vysokých škol.
Výsledky celého žebříčku si můžete prohlédnout zde.
Autor: Vědavýzkum.cz (JT)
Zdroj: THE, Univerzita Karlova, VŠB-TUO, Masarykova univerzita
