facebooktwittergoogleinstagram

Věda a výzkum

Portál Vědavýzkum.cz - Nezávislé informace o vědě a výzkumu

IOCB Tech, s.r.o. - hlavní partner portálu Vědavýzkum.cz

Hlavní partner portálu
facebooktwittergoogleinstagram

Proč svítí světlušky a česká naděje na lék proti rakovině

6. 8. 2022
Proč svítí světlušky a česká naděje na lék proti rakovině

Jak zaujmout protějšek opačného pohlaví? Tak například světlušky si za tím účelem před mnoha miliony let vymyslely světélkování – jak nově vybádal mezinárodní výzkumný tým s českou účastí. A tuzemští vědci a vědkyně stáli i za mnoha dalšími pozoruhodnými objevy a počiny. O několika z nich referuje i další přehled „vědy s českou stopou“.

Zářivé námluvy

Proč svítí světlušky? Letité dohady zřejmě ukončil mezinárodní tým se zástupci z olomouckého centra CATRIN, o němž referoval i prestižní časopis Nature. Vědci evoluční analýzou zjistili, že světélkování dospělců nejspíš primárně sloužilo k námluvám. „Zatímco larvy světlušek svítí proto, aby daly najevo, že nejsou chutnou potravou, dospělci bioluminiscenci pravděpodobně začali používat k sexuální komunikaci. Tuto schopnost totiž získali již před více než 133 miliony let. Tedy dávno před tím, než se na Zemi objevili jejich přirození nepřátelé – současní ptáci a netopýři,“ vysvětluje jeden z autorů studie Dominik Kusý.
20220805 pavla svetluska

Světlušky si vyvinuly světélkování kvůli námluvám. Foto: Wikimedia Commons.

Naděje jménem SOT101

Látka proti rakovině SOT101 vyvíjená v biotechnologické společnosti SOTIO vstoupila do druhé fáze klinického testování. Její účinek je založený na podpoře imunitního systému a aplikuje se v kombinaci s dalším léčivem, které rovněž posiluje imunitní reakci na nádorové onemocnění. Do studie bude zahrnuto přes 300 pacientů s různými typy nádorů z celého světa. Prvnímu pacientovi byla látka nyní podána v Masarykově onkologickém ústavu v Brně. Ačkoliv jsou dosavadní výsledky slibné, vyhráno zdaleka ještě není. Vědci aktuální šanci, že by se lék mohl dostat během několika let do běžné praxe, odhadují zhruba na dvacet procent.

Věda z titulky

Nejen české modelky, ale i vědci se dostávají na titulní stránky časopisů. Aktuálně se to podařilo skupině Tomáše Slaniny z dejvického ÚOCHB, jejichž výzkum vyzdvihuje odborný časopis Angewandte Chemie. Redakci tým zaujal novým způsobem jak „doručovat ve vodě nerozpustné signální lipidy“. Fígl tkví ve speciálním „chemickém balení“‎, které po doručení „lipidové zásilky“‎ na místo určení stačí osvítit červeným světlem, čímž se balení rozpadne a molekula je uvolněna. Doručený lipid má zároveň něco jako „sledovací zařízení“ a lze tak získávat informace o jeho lokalizaci a distribuci v buňce.
20220805 pavla bunka

Titulní strana s českou stopou a princip nové metody. Zdroj: Angewandte Chemie.

Další české stopy ve vědě:

Proteinové Vánoce pro vědce a vědkyně: DeepMind (výzkumná společnost firmy Google) a EMBL-EBI volně zpřístupní databázi proteinových 3D struktur pro téměř všechny známé proteiny na planetě, které predikovala umělá inteligence AlphaFold. Určování prostorové struktury proteinů doposud patřilo mezi jeden z nejtěžších úkolů biologie. Přitom prostorová struktura proteinu je naprosto zásadní – i jediná mutace (chyba) může narušit správné složení a tím i funkci celého proteinu. Znalost prostorové struktury pro zhruba dvě stě milionů proteinů tak otvírá vědcům obrovské možnosti, a od počátku se proto o AlphaFoldu hovoří jako o „revoluci v biologii“. I na ní se podílel Čech – Augustín Žídek.

Účinnější solární články s delší životností: Mezinárodnímu týmu, jehož součástí byli i vědci z Ústavu makromolekulární chemie AV ČR, se podařilo vyzkoumat, jak zvýšit životnost a účinnost fotovoltaických článků vyrobených z materiálů odvozených od minerálu perovskitu. Publikace vyšla v prestižním časopisu Science.

Fenomén zahrádkaření: Pokud i vy přemýšlíte o pěstování vlastní mrkve a brambor, jdete s dobou. Nová studie „z klávesnice českých vědců“ mapuje, jak se v akademickém světě píše o zahrádkaření. „Západní interpretace dlouho přehlížely středoevropské zahrádkaření jako činnost podmíněnou chudobou a jako alternativu k nefunkčnímu systému zásobování,“ říká Petr Daněk. „Náš výzkum ale ukazuje, že je totožné s ‚novými potravinovými alternativami‘, jaké představují třeba komunitní zahrady nebo lokální farmářské trhy. S tím rozdílem, že středoevropské zahrádkaření produkuje podstatně více potravin a věnují se mu téměř všechny sociální skupiny, zatímco nové alternativy lákají většinou jen mladé vzdělané obyvatele měst. Toto zjištění má i geopolitický význam, protože ukazuje, že při hledání východiska z potravinové krize není střední Evropa pozadu za Západem, ale naopak může ukazovat cestu.“
20220805 pavla zahradkareni

Středoevropské zahrádkaření může být návodem pro cestu z potravinové krize. Foto: Petr Daněk.

Kde všude je sucho? Projekt Intersucho mapující aktuální nedostatek vláhy i jeho nejrůznější dopady a předpovědi možná znáte. Již několik měsíců tento tým odborníků spolupracuje s globálním portálem Windy a od minulého týdne tak web intersucho.cz nabízí i data o intenzitě sucha, půdní vlhkosti nebo anomáliích pro celý svět.
20220805 pavla intersucho

Na webu intersucho.cz nově najdete data pro celý svět.

Tip na konec: pozvánka do kina

Kdo má rád přírodu, neměl by si nechat ujít nový film Planeta Praha, který právě vstoupil do kin. Za pomoci nejmodernějších technologií zachycuje pestrý život v metropoli. Co nebylo možné nafilmovat, nabízí stejnojmenná kniha. Více o tom, jak se spolupracuje se zvířecími herci a proč je Praha unikátním místem v celé Evropě, vypráví pro UK Forum biolog Ondřej Sedláček, hlavní odborný poradce celého projektu, který mimo jiné doporučuje toto: „Pokud chcete na výlet za přírodou, vyrazte do Prahy.“


AKTUALNE LOGO

Autorka: Pavla Hubálková

Blog vyšel na serveru Aktuálně.cz.


pavla hubálková maláPavla Hubálková

Píše o vědě. Původně si myslela, že bude vědkyní. Vystudovala klinickou biochemii na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze (VŠCHT) a pokračovala na doktorát v oboru neurovědy na 3. lékařské fakultě Univerzity Karlovy. Během Ph. D. studia ale díky Fulbrightovu stipendiu odjela na roční výzkumnou stáž na Northwestern University v Chicagu, kde přišla na to, že místo bádání v laboratoři se chce více věnovat komunikaci vědy. Od března 2020 působí jako vědecká redaktorka v magazínu Univerzity Karlovy Forum. O vědě píše i pro Hospodářské noviny, ekonomický týdeník HROT, Vědavýzkum.cz, Universitas a další média. Primárně se zaměřuje na „vědu s českou stopou“‎ – vědecké příběhy a úspěchy, na kterých se podíleli čeští vědci a vědkyně působící v Česku i v zahraničí. Nejaktuálnější novinky tweetuje jako @PavlaHub.