Na akademické půdě patří doktorandi mezi skupinu, která je ohrožena zhoršením duševního zdraví. To jenom potvrzuje mezinárodní studie z roku 2017, která ukázala, že 40 % Ph. D. studentů přírodních věd trpí depresemi a úzkostmi. U vývoje těchto potíží stojí velmi často špatný vztah se školitelem.
Nejen díky této studii se ve světě začalo více mluvit o prevenci v oblasti duševního zdraví. „Dobrou zprávou je, že se začaly hledat způsoby, jak podporovat studenty. Máme mnoho pozvánek od vysokých škol, abychom prezentovali svoje výsledky a diskutovali o zlepšení,“ říká Frederik Anseel, psychosociální vědec a spoluautor studie.
Vysoké riziko sebevraždy
I když se dějí změny, nedávná britská studie představuje, že jsou doktorští studenti pod vlivem chronického stresu. Navíc se zjistilo, že až 4 z 10 britských doktorandů jsou vystaveni riziku sebevraždy. Toto riziko je významně vyšší než u jiných studentů. Agentura UK Research and Innovation se proto zamýšlí nad přehodnocením doktorských programů, a to z hlediska zaměstnaneckého statusu, výše stipendií a kariéry.
Cassie Hazell, klinická psycholožka na University of Westminster, se vyjádřila, že takto vysoké číslo může být způsobené tím, jak je na doktorandy pohlíženo. Ph. D. studenti jsou technicky studenti, ale bez přednášek. Nicméně jsou bráni a pracují spíše jako zaměstnanci, ale nemají žádnou zaměstnaneckou podporu. Často se k tomuto problému přidruží i nedorozumění s vedoucím a obavy o svou akademickou kariéru.
Pozitivní zpětná vazba
Další akci v prozkoumání duševního zdraví doktorandů provedla Katelyn Cooper, expertka na duševní zdraví na Arizona State University. Cooper byla při zpracovávání výpovědí Ph. D. studentů překvapena, že studenti mluví tak málo pozitivně o výzkumu. Studenti se často nacházejí v prostředí, kde mohou slýchat jedině kritiku, a s neúspěchem se velmi špatně vypořádávají. Také se možná bojí o svých chybách mluvit, protože jsou v prostředí, kde se o tom nemluví. „Myslím, že by bylo také prospěšné, kdyby školitelé mluvili o svých omylech a selháních, aby jejich studenti mohli svoje selhání lépe uvést do kontextu. A všeobecně je pro zachování dobrého duševního zdraví lepší pozitivní posilování. Jsem první člověk, který na problém ukáže, ale zároveň nezapomínám zmínit, že i přes to si studentů vážím,“ říká Cooper a dodává, že je nutné doktorské studium strukturovat a pravidelně se s doktorandy setkávat.
Cooper vysvětluje, že její výzkum ji donutil zamyslet se nad sebou samou jako školitelkou: „Připomněla jsem svým studentům, že o duševní zdraví pečujeme stejně jako o zdraví fyzické. Stačí poslat email s tím, že si potřebujete vzít volno, abyste se dali psychicky do pořádku. Pravdou totiž je, že pokud si v tomto směru nedáte čas na zotavení, věci budou jedině horší.“ Ve studii totiž vyšlo najevo, že i na vysokých školách existuje stigma týkající se duševního zdraví, kvůli kterému se doktorandi snažili své problémy tajit, což jim dlouhodobě neprospívalo.
Mindfulness a Ph. D. koordinátoři
Konference Eurodoc diskutuje každý rok důležitá témata pro doktorské studium. Minulý rok přinesla také blok přednášek věnovaných duševnímu zdraví a vyvážení osobního a pracovního života. Například Inge van der Weijden, zabývající se sociálními vědami na Univerzitě v Leidenu, hovořila o své studii o psychickém zdraví doktorandů v Nizozemsku. „Rizikové faktory, které jsme identifikovali, jsou vysoká pracovní zátěž, špatné vyhlídky na další kariéru na akademické půdě a netransparentnost průběhu a dokončení Ph. D. programu. Zaznamenali jsme, že jsou na tom hůře také ti, kteří nejsou spokojeni se svým vedoucím, který jim neposkytuje podporu. Skupinou, která je více ohrožená, jsou mezinárodní Ph. D. studenti.“
Jak na tato zjištění reagovala leidenská univerzita? Vznikl program pro Ph. D. studenty, kde se mohou naučit technikám mindfulness a odolávání stresové zátěži. Pro začínající školitele jsou v rámci této akce připraveny semináře o managementu a diskuze se seniorními školiteli. Jako další odpověď byla vytvořena kariérní online platforma, na níž byli zřízeni Ph. D. koordinátoři, kteří v případě potřeby poskytnou doktorandům radu a pomoc.
Doktorandi mají po Evropě zastání
Gábor Kismihók, analytik procesu učení na Leibnizově univerzitě v Hannoveru, hovořil na loňské konferenci Eurodoc o iniciativách, které se starají o psychické zdraví doktorandů. „Jsem v nové vlně vedoucích výzkumných skupin, kteří by rádi viděli změnu v kultuře výzkumu. Musíme pro to ale něco udělat. Doporučuji, aby mladí výzkumníci o svých problémech více mluvili. I pro vedoucí je velmi důležité identifikovat problém co nejdříve, jak je to možné.“
Kismihók ve své přednášce ukázal několik iniciativ, které jsou pro začínajícího výzkumníka velmi podnětné. Zmínil význam mentoringu. Třeba projekt Referent v rámci Akce Marie Skłodowska-Curie. Hlavní motivací je vzájemná podpora v oblastech stresu na pracovišti. Dochází zde ke sdílení zkušeností mladých vědců, které pomáhají dalším zorientovat se v jejich vlastních problémech.
Další zajímavou iniciativou je Scilink. Výzkumníci v rámci ní vytvořili materiály pro začínající vědecké pracovníky v podobě workshopů zaměřených na péči o duševní zdraví a na mentoring. Na jejich stránkách lze například i mentora nalézt.
V přednášce Kismihók také zmínil projekt Researcher Mental Health Observatory (ReMO), jemuž předsedá. Je to iniciativa, která sdílí svoje vědomosti o možných problémech a třeba i o tom, jak na úrovni organizace podpořit spokojenost zaměstnanců. Je podporovaná z programu COST Action, díky kterému pořádá série workshopů, konference a také se věnuje vlastnímu výzkumu.
Spokojenost u nás
I v Česku vidíme minimálně snahu zajistit doktorandům spokojenější pracovní a studijní prostředí. Nejenže se mluví o zvýšení doktorského stipendia, ale i o zkvalitnění práce školitelů.
„Jakkoli je finanční stránka klíčová, sama o sobě efektivitu doktorského studia nezvýší. Zásadní úlohu ve zefektivnění a zkvalitnění doktorského studia, budu-li se držet terminologie Ministerstva, zaujímají školitelé,“ uvádí ve svém příspěvku Šárka Lojdová. Nově by podle strategického záměru MŠMT měl být zaveden Standard školitele. Tento předpis má stanovit kvalifikační požadavky, maximální počet doktorandů na školitele a vymezit úkoly a rozsah zodpovědnosti školitelů.
Slaďování profesního a rodinného života, zvýšení podílu žen ve vědě a posilování motivace mladých vědců k výzkumné kariéře patří k tématům, jež bude současná vláda prohlubovat. Radka Wildová, náměstkyně pro řízení sekce vysokého školství, vědy a výzkumu MŠMT řekla v rozhovoru pro portál Vědavýzkum.cz, že se MŠMT v této agendě dlouhodobě angažuje: „V uplynulých letech MŠMT vytvořilo základy pro to, aby jakékoliv politické směřování v této oblasti stálo na již zmiňovaných relevantních informačních a analytických základech. V minulém roce byl proto připraven projekt sdílených činností STRATIN+ (Strategická inteligence pro výzkum a inovace), který byl předložen ke schválení vládě. Na jeho realizaci se již úzce spolupracuje s Národním kontaktním centrem – gender a věda při Sociologickém ústavu AV ČR. Při Radě pro výzkum, vývoj a inovace působí taktéž zvláštní pracovní skupina de facto spolupracující na činnostech projektu STRATIN+. Předpokládám, že výstupy projektu STRATIN+ povedou k takovým opatřením celonárodního charakteru, která v tomto ohledu situaci v ČR podstatně zlepší.“
V nedávném rozhovoru jsme s Jaroslavem Millerem mluvili i o připravované reformě doktorského studia, která bude součástí novely vysokoškolského zákona. „Postgraduální studium v České republice není v dobré formě. Pro budoucnost vědy a výzkumu v této zemi to je zásadní problém, protože bez kvalitního a dobře vedeného vědeckého dorostu a bez výborných podmínek pro juniorní vědce se robustní a vysoce konkurenceschopný výzkum prostě nedá dělat. Reforma doktorského studia tak má přímý vliv na budoucnost české vědy. Tu zajistíme jen dobře zaplacenými, motivovanými a vynikajícími studenty získanými z celého světa, kteří jednou převezmou otěže vědy a výzkumu v České republice,“ popisoval Miller.
Národní vzdělávací fond na začátku července zpracoval data ze šetření Absolvent 2018 z dílny Centra pro studium vysokého školství, ve které se zaměřoval na kariérní dráhy Ph. D. absolventů. Z analýzy vyplynulo, že se absolventi musí smířit s daleko menší šancí na budoucí stabilní pracovní úvazek, kterému navíc předchází nízká finanční podpora i během samotného studia. V porovnání s absolventy magisterského programu mají doktorandi v průměru o 6 tisíc korun nižší měsíční výdělek.
Zdroj: Eurodoc, přednášky Eurodoc 2021, THE, Science (1, 2)
Autorka: Vědavýzkum.cz (ED)
Podívejte se na předchozí díly ze série Věda o štěstí. První díl se zabýval spokojeností s akademickou prací. Kateřina Zábrodská také v rámci seriálu hovořila o duševním zdraví v akademickém prostředí a o opatřeních, která jednotlivé instituce mohou učinit, aby podpořily své zaměstnance. Následující díl se týkal syndromu vyhoření a ten poslední byl věnován vědkyním, které se rozhodly založit rodinu.
