Již od roku 2016 vydává Generální ředitelství pro výzkum a inovace Evropské komise každé dva roky Zprávu o výkonnosti vědy, výzkumu a inovací v Evropské unii (Science, Research and Innovation Performance of the EU – SRIP). Tento zásadní hodnoticí dokument kombinuje makroekonomická data a vědecko-výzkumné indikátory s hlubší analýzou vybraných témat. O celoevropských výsledcích si můžete přečíst exkluzivně na Vědavýzkum.cz zde.

Zpráva SRIP ale poskytuje také pohled na národní výkon v oblasti výzkumu a inovací. Jaké vysvědčení podává zpráva o výkonnosti české vědy a výzkumu? A jaké rozdíly panují mezi členskými státy západní a východní Evropy?

Dokument poskytuje rozsáhlý dataset indikátorů sledujících obecné i dílčí komponenty, jež působí na inovační procesy evropských zemí. Prvním zajímavým dílčím ukazatelem o české vědě je (po Rumunsku) druhý nejvyšší pokles počtu vědeckých publikací na téma zdraví v letech 2019–2020.

Zdroj: Science, Research and Innovation Performance of the EU 2022, str. 31.

Spíše průměrnou pozici Česká republika zastává v alokaci zdrojů do výzkumu a inovací v rámci srovnatelných národních plánů obnovy po pandemii koronaviru (9 %, stejně jako Portugalsko a o  1 % méně než evropský průměr). V podílu mladých podniků či startupů ne starších pěti let na celkovém počtu zaměstnavatelských podniků Česko atakuje evropský průměr 30 % (oproti roku 2012 lze však sledovat mírný pokles), což dokresluje i metodika EIDES, jež srovnává fyzické a digitální předpoklady pro založení podnikání (a uvolnění rizikového kapitálu), podle které spadáme do třetí kategorie, tzv. dohánějících zemí.

Srovnání České republiky, Portugalska, Rakouska a Dánska podle metodiky EIDES v roce 2020.

Zdroj: Aplikace EIDES – Country Comparison.

Podobně si Česko stojí také v podílu rychle rostoucích firem, kdy je mírně pod průměrnými 12 % a ani se svými čtyřmi „unicorny“ (soukromé startupy, jejichž hodnota přesáhla jednu miliardu dolarů) zvlášť nevybočuje. Z následující mapy lze vyčíst, že průměrná je v Česku také zaměstnanost lidí ve vědě a technologických oborech, a to i z perspektivy regionálního rozložení.

Zdroj: Science, Research and Innovation Performance of the EU 2022, str. 98.

V čem naopak podle zprávy Česko, podobně jako Slovensko, Slovinsko a skandinávské země, exceluje, je nejnižší riziko upadnutí do chudoby a sociálního vyloučení, kterým bylo v roce 2020 postiženo 11,5 % populace, přičemž evropský průměr se pohybuje kolem 20 %. Je ovšem třeba doplnit, že tyto údaje vypovídají o době předcházející hlavním dopadům pandemie, před nástupem energetické krize i ruskou agresí na Ukrajině.

Oproti Skandinávii, ale podobně jako u dalších středoevropských zemí, byla u nás v letech 2000–2018 zaznamenána relativně nízká diference v počtu podaných patentů mezi metropolitní oblastí a regiony. Již tradičně dobrou pozici si Česko upevňuje ve sféře ICT vzdělávání ve firmách (modrá tabulka níže), nicméně v nadstandardních digitálních dovednostech a schopnosti adaptace na nový software (zelená tabulka níže) zůstáváme v evropském průměru.

Zdroj: Science, Research and Innovation Performance of the EU 2022, str. 278.

Postavení České republiky jako spíše průměrného inovátora potvrzuje a shrnuje také další měřicí instrument Evropské komise – Evropský srovnávací přehled inovací (European Innovation Scoreboard) pro rok 2021. Ten mezi silné stránky Česka počítá vysokou míru absolventů doktorského studia, vzdělávání a specializaci v ICT technologiích, vývoz technologicky pokročilých produktů a nízké emise jemných částic do ovzduší. Naopak mezi slabiny řadí nízký počet podaných patentů a pohyb rizikového kapitálu ve sféře vědy a výzkumu.

Strnulost české vědy a výzkumu, respektive jejich uzavřenost a lpění na zavedených postupech a vazbách, ostatně dokládá i pohled zevnitř. Například podle Indexu prosperity Česka odpovídá kvalita domácího vzdělávání a výzkumu 13. příčce mezi 27 zeměmi Evropské unie. „České instituce často trpí tím, že se fixují na své agendy a od poskytovatelů čekají dlouhodobou podporu svých témat,“ uvedla Jana Klánová v nedávném rozhovoru pro Vědavýzkum.cz. „Tak ale evropské projekty nefungují. Programy financované z evropských zdrojů daleko více reagují na společenskou poptávku a očekávají návrh komplexních řešení.“ Ředitelka výzkumného centra RECETOX nezůstává u konstatování, ale nabízí odpovídající recepty, jedním z nich jsou „multidisciplinární týmy, ve kterých jsou i odborníci na komunikaci výsledků všem zainteresovaným partnerům nebo na využití aplikačního potenciálu.“

Evropská krize?

V jakém stavu jsou evropská věda a výzkum ve výsledku jako celek? Souhrnně řečeno, ve srovnání s ostatními globálními veličinami a v kombinaci s neočekávanými vnějšími událostmi se produktivita a konkurenceschopnost evropské, potažmo i české vědy, výzkumu a inovací neukazuje v právě lichotivém světle. Ačkoliv výdaje na výzkum a inovace v „covidovém“ roce 2020 meziročně stouply o jednu desetinu na 2,3 %, bylo to způsobeno spíše poklesem HDP než pozitivními strukturálními změnami.

Vážnost situace podtrhuje nový termín „evropská krize“, který postupně nahrazuje termín globální ekonomická krize a do jehož vleku se přirozeně dostává i česká věda a průmysl. Narušení výrobních a dodavatelských řetězců pak komisařka Mariya Gabriel v rozhovoru pro časopis Science Business spojuje s urgentní potřebou opuštění přežívajících dogmat a nové orientace evropské vědy a výzkumu na efektivnější procedury: „Válka nás nutí urychlit tempo, myslet strategicky a získat spojence, kteří sdílejí naše zásady a hodnoty a dokážou propojit slova s činy.“

Černé scénáře zpráva vyvažuje poukazem na upevňování evropské suverenity ve výzkumu a inovacích týkajících se řešení globální klimatické změny. V tomto směru je možné letošní zprávu Evropské komise číst nejen jako argument pro Zelenou dohodu pro Evropu, ale také jako memento, že je třeba tuto dohodu neustále revidovat z pozic nejnovějších poznatků vědy a výzkumu a otevřít ji takovým inovacím, které umožní pružně zareagovat na nenadálé zvraty a současně vytvoří vhodné ekonomické podmínky a politické rámce pro realizaci těch nejambicióznějších cílů.

Celá zpráva Science, Research and Innovation Performance of the EU je dostupná zde.

Autor: Vědavýzkum.cz (MP)

Zdroje: SRIP – Science, Research and Innovation Performance of the EU 2022, Evropská komise, EIDES, European innovation scoreboard 2021, Eurostat, Science Business