Foto: Tým LAM-X, a. s.

Jen v zemích Evropské unie nemocniční infekce zapříčiní každým rokem úmrtí zhruba 100 tisíc lidí, odhady nákladů spojených s léčbou se v rámci EU pohybují okolo 7 miliard eur ročně. To by se však v budoucnu mohlo změnit.

Český spin-off LAM-X, a. s., totiž intenzivně pracuje na vývoji nanomateriálu, který nejen pasivně brání průniku virů či bakterií do otevřených ran, ale umí je zároveň i aktivně zničit. Je tvořen z nanovláken dopovaných fotoaktivní látkou, která po aktivaci běžným světlem eliminuje veškeré mikroby, které se nacházejí v její těsné blízkosti.

Současné obvazové materiály poskytují určitou mechanickou bariéru, jejíž cílem je potlačení přenosu infekce do těla pacienta. Je-li ovšem ambicí patogeny, které infekce způsobují, zároveň také zničit, jsou k dispozici krycí materiály s obsahem aktivního stříbra. To je však při dlouhodobém používání pro pacienta potenciálně toxické, navíc se postupem času objevují bakteriální kmeny, které mohou být vůči tomuto kovu rezistentní.

Materiál od firmy LAM-X funguje na zcela jiném principu. „Naše technologie pracuje s nanovlákny, které mají průměr řádově stovek nanometrů. Pomocí nich vytvoříme velmi hustou síť, která účinně brání průniku patogenů. Nicméně to samo o sobě přelomové není, krycí materiály se z nanovláken již nějaký čas vyrábí, i když zatím jejich použití není nijak masivně rozšířeno. Přidaná hodnota našeho materiálu spočívá především v tom, že do našich nanovláken dokážeme přidat fotoaktivní látku (tzv. fotosensitizér), která po osvětlení běžným světlem aktivuje sterilizační proces eliminující veškeré bakterie nebo viry na povrchu obvazu,“ říká Roman Chaloupka, CEO firmy LAM-X.

Světlem aktivovaný fotosensitizér dokáže prakticky všudypřítomný molekulární kyslík přeměnit na tzv. singletový kyslík, což je vysoce reaktivní molekula, která zoxiduje v podstatě vše, co jí přijde do cesty. „Díky využití procesu fotooxidace jsme schopni ničit i ty patogeny, které si již vybudovaly odolnost vůči antibiotikům či stříbru. Další obrovská výhoda naší technologie pak spočívá v tom, že odpadá problém s toxicitou aktivních obvazů, což umožňuje jejich dlouhodobé používaní. Singletový kyslík je totiž generován jen na povrchu nanovláken a kvůli své vysoké reaktivitě účinkuje pouze v jejich těsné blízkosti, takže se do kontaktu s vlastní ranou či kůží pacienta vůbec nedostane. A v neposlední řadě je náš materiál levnější, jelikož při jeho výrobě není třeba používat drahé kovy, jako je např. stříbro,“ dodává Chaloupka.

Obvazy, incizní fólie, fixace katetrů

Vývoj druhé generace chytrého obvazu s antimikrobiálním účinkem v současnosti směřuje ke klinické zkoušce. Pokud se potvrdí jeho dosavadní potenciál, mohl by již za několik let pomáhat například lidem s chronickými ranami. „U více než 50 procent pacientů s chronickými ranami probíhá léčba více než rok. Jedním z důvodů je, že jsou tyto rány opakovaně infikovány dalšími bakteriemi. Tomu by náš materiál měl zabránit,“ říká Roman Chaloupka. Své využití by však našel při ošetření v podstatě jakékoliv rány.

Prototyp tohoto typu obvazu již existuje a je v současnosti preklinicky testován. Jde o sadu testů, které je třeba provést, než výrobek obdrží potřebná povolení k provedení klinické zkoušky na reálných pacientech. Jejich nábor a následné sledování by pak mělo trvat zhruba rok. „Nejpozději na přelomu let 2024 a 2025 bychom tak měli mít data použitelná k certifikaci tohoto obvazového materiálu jako zdravotnického prostředku a následnému udělení CE značky, která je nezbytná pro uvedení na trh v EU. V ten okamžik může začít výroba,“ dodává Roman Chaloupka.

Obvazové materiály jsou však pouze jednou z cest, kudy se chce LAM-X při využívání své technologie vydat. „V tuto chvíli již pracujeme na vývoji dalších produktů, protože jsme přesvědčeni, že naše technologie má podstatně univerzálnější využití. Náš materiál by mohl sloužit například k zarouškování operačního pole, což by značně omezilo výskyt bakterií, které by se mohly dostat do blízkosti otevřené rány. Ještě lépe by mohly nahradit incizní fólie, které se zejména u časově náročnějších operací lepí přímo na kůži pacienta kvůli zesílení ochrany jeho zdraví. Zvýšení čistoty v průběhu operace při využití našeho materiálu by mělo jednoznačně snížit výskyt pooperačních infekčních komplikací,“ nastiňuje další možnosti Roman Chaloupka.

Technologie firmy LAM-X by našla využití i při nitrožilní katetrizaci, a to zvláště u dlouhodobých pacientů. „I v tomto případě lékaři bojují s přenosem bakterií do krevního řečiště, což způsobuje vážné zdravotní komplikace v podobě infekcí. Pokud bychom lepicí obvazy, které katetry k ráně fixují, vyrobili z našeho materiálu, vzniku infekcí bychom do značné míry zabránili,“ vysvětluje Roman Chaloupka.

Klinické testy, hledání průmyslového partnera

Firma LAM-X byla založena v roce 2020, a to díky společnému úsilí Univerzity Karlovy a Akademie věd ČR. Konkrétně za jejím vznikem stojí dceřiná společnost Univerzity Karlovy Charles University Innovations Prague a bio-inovační centrum i&i Prague. V současnosti se připravuje investiční kolo, ve kterém chce získat prostředky na výše zmíněné klinické testy. „Všechny naše produkty spadají do kategorie zdravotnických prostředků, jejichž výroba je samozřejmě značně regulována. Abychom získali potřebná povolení ať už v České republice, Evropské unii, či v mimoevropských státech, je třeba shromáždit velké množství dat, která potvrzují bezpečnost a účinnost materiálu,“ vysvětluje potřebu klinických zkoušek Roman Chaloupka.

Část získaných prostředků by firma ráda využila na vybavení vlastní laboratoře (včetně poloprovozního zařízení na výrobu nanovláken) a také na vývoj dalších produktů, které by tuto technologii využívaly.

Tím však plány firmy LAM-X nekončí. „Po dokončení veškerého potřebného testování našich krytů ran bychom je rádi uvedli na trh prostřednictvím průmyslového partnera v podobě velké nadnárodní firmy. Hledáme někoho, kdo se léčbou a hojením ran dlouhodobě zabývá, díky čemuž má již vybudovanou distribuční síť a účinný marketing. My bychom se tak nadále mohli soustředit na to, co nám jde nejlépe, tedy na vývoj nových produktů,“ uzavírá své vyprávění generální ředitel společnosti Roman Chaloupka.

Produkty, které firma LAM-X vyvíjí, se opírají o unikátní technologii, která může pomoci zlepšit kvalitu života milionům lidí. Díky své univerzálnosti najdou využití v mnoha oblastech zdravotnictví. Jejich výroba je také oproti v současnosti používaným materiálům v mnoha případech levnější. Právě tyto atributy dávají firmě šanci rozvinout svůj potenciál nejen na lokálním trhu, ale její výrobky mohou uspět i v celosvětovém měřítku.

Zdroj: Transfera.cz

Tento článek vyšel v rámci seriálu Věda do praxe vznikajícího ve spolupráci s Centrem transferu technologií AV ČR a spolkem Transfera.cz, který je partnerem rubriky Transfer a spolupráce portálu Vědavýzkum.cz. Transfera.cz je jednotná funkční platforma hájící zájmy transferové komunity v ČR s cílem pracovat na posílení činností v oblasti transferu technologií a jejich rozvoji.

Transfer technologií je zjednodušeně přenos myšlenky, poznatku či vynálezu do praxe. Jde o dlouhou cestu, během které je nutné zajistit dostatečné financování, právní ochranu i správné komerční nasměrování původního nápadu. Bez profesionálního transferu technologií se komerčního úspěchu prakticky žádný vynález nedočká. I tak v praxi v Česku uspěje přibližně každý desátý projekt. Ročně zajišťuje transfer technologií české vědě prostředky v řádech miliard korun.

CETTAV (Centrum transferu technologií AV ČR) je specializované oddělení Střediska společných činností AV ČR. Poskytuje konzultace a služby všem pracovištím AV ČR v oblasti uplatňování výsledků výzkumu v praxi. Pomáhá vědeckým týmům s konkrétními případy komercializace výsledků, analýzou potenciálu praktického uplatnění, strategií ochrany duševního vlastnictví i smluvním zajištěním spoluprací s aplikačním sektorem. CETTAV vytvořil a stará se o obsah Portálu transferu AV ČR.