Ústav struktury a mechaniky hornin Akademie věd ČR (ÚSMH) se těší celosvětovému renomé ve výzkumu přírodních hrozeb, jako jsou sesuvy a zemětřesení. Mezi jeho úspěšné výzkumné aktivity patří například přesný monitoring pohybů seismicky aktivních zlomů. Česká měřidla zaujala i tchajwanskou společnost, která provozuje vysokorychlostní vlaky.
Výzkum tohoto pracoviště přilákal pozornost tchajwanských specialistů z agentury, která spadá pod ministerstvo zemědělství – Agency of Rural Development, Soil and Water Conservation, muzea Chelungpu Fault Park, několika univerzit (Chinese Culture University, National Cheng Kung University a National Central University) a vědeckých pracovišť včetně Academia Sinica.
3D bezkontaktní polohová měřidla
Intenzivní spolupráce probíhá na několika úrovních. Tchajwanské partnery zaujala speciální 3D bezkontaktní polohová měřidla. Jejich unikátnost spočívá v tom, že měří pohyby bloků ve třech navzájem kolmých směrech s vysokou přesností a na relativně velkou vzdálenost až několika metrů. Zároveň dokáží svá měření předávat a zpracovávat téměř v reálném čase.
Měřidla byla vyvinuta díky projektu, který podpořila Technologická agentura ČR a Grantová agentura ČR, a dnes jsou ve spolupráci s Vysokým učením technickým v Brně nainstalována například blízko města Kaohsiung. Sledují tam velmi malé posuny zlomů a jejich souvislost s tektonickými a klimatickými vlivy.
Zaměřeno na seismicky aktivní zlomy
Česko-tchajwanský tým také sleduje zlomy, na kterých pohyby zemských desek v minulosti vyvolaly ničivá zemětřesení. V rámci pilotní studie tým nainstaloval tyto unikátní přístroje i na dalších dvou zdejších seismicky aktivních zlomech. Odborníci plánují využít umělou inteligenci pro vyhodnocení chování zlomů před i během zemětřesení nebo silných dešťů s cílem lépe poznat jejich vzájemné vztahy s možností jejich predikce.
Jak pochopit hrozby pro železnici
Přístroj se stal předmětem zájmu při jednání českých zástupců s tchajwanskou společností provozující vysokorychlostní vlaky (300 km/hod). Existuje několik míst, kde zlomy přetínají železnici a jejich pomalé pohyby mohou představovat nebezpečí pro dlouhodobý provoz trati. Česká měřidla by mohla dodávat přesnější data a poskytnout lepší pochopení situace a potřebu případných protiopatření.
Využití nových poznatků v Karpatech
Poznatky nabyté na Tchaj-wanu tým využívá i na Moravě v Karpatech k výzkumu pohybů zlomů a jejich možný vliv na vznik sesuvů. Vyhodnocuje, zda za vznikem zdejších sesuvů stály v minulosti extrémní deště, jak tomu bylo například během povodní v červnu 1997. Nebo jestli vznik některých sesuvů mohly mít na svědomí právě zemětřesné pohyby aktivních karpatských zlomů.
„Vědci pracují i s hypotézou, že následkem sesuvů způsobených zemětřeseními mohlo dojít před třemi tisíci lety k poboření keltského hradiště na Vsetínsku nebo opuštění sídlišť na svazích Pálavy v období paleolitu,“ vysvětluje Ivo Baroň, vedoucí výzkumného týmu.
V rámci česko-tchajwanské spolupráce probíhají také výměnné stáže vysokoškolských studentů a spolupráce se rozvinula i na úrovni základních škol, které možná vychovávají členy dalších česko-tchajwanských výzkumných týmů.
Autorka: Marie Leflerová, vedoucí vědecko-technologického úseku, Česká ekonomická a kulturní kancelář v Tchaj-peji
Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí ČR
Článek vyšel na serveru o moderní ekonomické diplomacii Export.cz při Ministerstvu zahraničních věcí ČR.
- Autor článku: ne
- Zdroj: Ministerstvo zahraničních věci ČR
