Na podzim letošního roku se v Praze konala dvoudenní konference Deep Tech Connect, na které se kromě domácích výzkumníků představily také výzkumné týmy z Chorvatska a Slovinska. Akce nabídla nahlédnutí do rychle se rozvíjejícího ekosystému deep tech inovací v regionu jihovýchodní Evropy a ukázala, že výzvy, kterým čelí mladé technologické společnosti, jsou společné napříč odvětvími a hranicemi.
Setkání přesahující hranice a obory
Když se v Praze setkali vědci, inovátoři a investoři z Chorvatska, Slovinska, České republiky a Slovenska, nešlo jen o „výměnu vizitek“. Cílem konference Deep Tech Connect (DTC) bylo vytvořit prostor pro sdílení zkušeností – nejen o technologiích, ale také o procesu uvádění výzkumu do praxe.
Podle Alexandra Siroise z organizující společnosti UNICO, která se dlouhodobě zabývá rozvojem inovačních ekosystémů, je tato výměna základním předpokladem pro pokrok: „Věda je často vnímána jako izolovaná činnost. Skutečný rozvoj však nastává, když se lidé uvolní a začnou se organicky propojovat napříč odvětvími a zeměmi. V Praze jsme viděli, že problémy, kterým čelí výzkumné týmy v Chorvatsku a Slovinsku, jsou v podstatě stejné jako v České republice – od validace výsledků po financování raných fází vývoje.“
Mimořádná prezentace regionální vědy
Zatímco českým technologickým akcím obvykle dominují domácí startupy, DTC přivedlo do Prahy také výzkumné týmy z jihovýchodní Evropy. Společným jmenovatelem byla kombinace hlubokého výzkumu a snahy o komerční využití, což je přístup, který v tomto regionu stále dozrává.
Sdílené výzvy regionálních inovací
Společným tématem všech prezentací byla snaha přemostit mezeru mezi výzkumem a trhem. Zástupci firem se shodli, že problémem nejsou jen finance, ale i přístup k validaci, spolupráci s průmyslem a schopnost přilákat zkušené partnery. Výzvy, s nimiž se potýkají startupy v Chorvatsku a Slovinsku, zrcadlí situaci ve většině středoevropských zemí – nedostatek kapitálu ve střední fázi vývoje, geograficky omezené investiční fondy a chybějící infrastrukturu pro testování.
„Máme kapitál, ale ten často zůstává uzavřený uvnitř národních hranic – až příliš často účelově. Pokud se naučíme propojovat investory a výzkumníky mezi jednotlivými zeměmi a dáme fondům širší mandát k investování, přinese to všem řadu pozitivních vedlejších efektů,“ shrnul Sirois.
Přečtěte si také
S tím, jak Chorvatsko rozšiřuje své úsilí v oblasti transferu technologií a komercializace výzkumu, zůstávají otázky týkající se dlouhodobého financování, institucionální podpory a sladění akademické a průmyslové sféry. V tomto rozhovoru hovoří Alexander Sirois, konzultant společnosti UNICO, o klíčových rozdílech mezi oběma zeměmi, o posledním vývoji v Chorvatsku a o širších výzvách, kterým čelí oba inovační ekosystémy: „Potřebujeme čas, ambice a větší podporu inovačního ekosystému zdola nahoru.”
Z laboratoří ke komunitě
DTC ukázalo, že spolupráce v regionu má konkrétní dopady. Vědci, kteří se dříve soustředili výhradně na akademickou práci, dnes zakládají firmy a učí se komunikovat s investory. Podpora technologického transferu a přátelského propojování oborů se ukazuje jako klíčová.
„To, co nás posouvá dál, není jen výzkum, ale otevřenost. Když si výzkumníci z Chorvatska povídají s inženýry z Česka a investory ze Slovenska, rodí se nové nápady, které by jinak možná nevznikly,“ dodává Sirois.
Věda bez hranic
Představení chorvatských a slovinských projektů v Praze ukázalo, že věda tohoto regionu má co nabídnout – a že klíčem k jejímu růstu není jen financování, ale komunikace a důvěra mezi lidmi napříč obory i státy.
Deep Tech Connect tak připomenul, že inovace nejsou soutěž, nýbrž společný proces. Jak poznamenal jeden z účastníků: „Když se spojí vědci z různých zemí, není to export nápadů – je to sdílení budoucnosti.“
Zdroj: UNICO
Seznamte se s chorvatskými a slovinskými protějšky
VaMa Medical Innovations (Chorvatsko)
Goran Marić ze společnosti VaMa Medical Innovations vyvíjí umělou oční čočku, která napodobuje přirozené vlastnosti lidské čočky a reaguje na změny v oku. Tato technologie vychází z nejmodernějšího výzkumu v oblasti oční mikrochirurgie a slibuje významný posun v léčbě šedého zákalu a dalších poruch zraku. Inovace spočívá v designu a materiálu „kapsulární čočky“, která umožňuje adaptivní zaostřování a minimalizuje pooperační komplikace.
Luxyon (Chorvatsko)
Luxyon Jakova Kukina a Stjepana Doliće vyvíjí flexibilní a lehké perovskitové solární články. Jejich hlavní inovace spočívá ve stabilizaci perovskitových vrstev, které jsou jinak náchylné k degradaci. Díky tomu vzniká solární technologie kombinující vysokou účinnost, nízkou hmotnost a mechanickou pružnost. Luxyon tak otevírá cestu k využití solární energie v nových typech aplikací, od chytré elektroniky po architektonické prvky.
DELTAsort Robotics (Chorvatsko)
Z oblasti ekologických technologií zaujal startup DELTAsort Robotics.Jeho systém robotické modernizace třídicích linek využívá strojové vidění a vlastní robotické moduly, které lze přidat do existujících zařízení. Řešení umožňuje menším recyklačním provozům zvýšit účinnost bez vysokých investic a zapadá do evropského trendu automatizace a cirkulární ekonomiky. Zakladatel Filip Kuzminski vysvětlil, že cílem je „umožnit provozům všech velikostí zavádět automatizaci postupně, nikoli revolucí“.
TINFE (Chorvatsko)
Startup TINFE, vedený Davorem Šakićem, se zaměřuje na využití fluorescenční spektroskopie pro pokročilou analýzu materiálů. Jejich technologie umožňuje přesnější měření stopových látek v průmyslových i lékařských aplikacích a zvyšuje citlivost detekce oproti konvenčním metodám. Díky kombinaci miniaturizace senzorů a vysoké přesnosti má potenciál najít uplatnění od environmentálního monitoringu až po biomedicínu.
VirusHunter (Chorvatsko)
Projekt VirusHunter pod vedením Dragomiry Majhen představil platformu pro rychlou detekci virů. Na rozdíl od konvenčních testovacích metod využívá fyzikální detekční principy, které umožňují identifikaci virů bez nutnosti kultivace. Kombinuje pokročilou molekulární analýzu s umělou inteligencí, díky čemuž dokáže rozpoznat širokou škálu virových agens rychleji než konvenční metody. Tým se zaměřuje na to, aby byl systém škálovatelný a použitelný v terénních laboratořích nebo nemocnicích.
AtomQL (Slovinsko)
Slovinský startup AtomQL – Atom Quantum Labs, vedený Erikem Županičem, pracuje na vývoji škálovatelných, kompaktních kvantových zařízení využívajících technologii chladných atomů. Tyto systémy umožňují experimenty s kvantovými jevy mimo velká centra, čímž snižují náklady a otevírají přístup menším institucím.Technologie má potenciál zpřístupnit kvantové výpočty a měření širší komunitě výzkumníků i firem. „AtomQL zmenšuje kvantovou laboratoř na velikost přenosného zařízení. To, co dřív zabíralo místnost, se vejde na stůl.“
eDNAture (Chorvatsko)
Startup Mateje Vucice eDNAture využívá environmentální DNA (eDNA) ke sledování biologické rozmanitosti a stavu ekosystémů. Pomocí genetických stop ve vodě, půdě nebo vzduchu dokáže identifikovat přítomnost druhů bez nutnosti jejich přímého pozorování. Tato technologie revolučním způsobem mění monitorování ohrožených druhů a hodnocení ekologických dopadů průmyslové činnosti. Její jedinečnost spočívá v propojení genetiky, environmentálních věd a analýzy dat do jednoho kompaktního systému.
FiberFusion (Chorvatsko)
Společnost FiberFusion, založená Vanjou Jurisić, vyvíjí biologicky rozložitelnou fólii pro balení potravin, která může nahradit tradiční plasty na bázi ropy. Jejich technologie využívá biologické materiály s vysokou pevností a bariérovými vlastnostmi, které zajišťují čerstvost potravin a zároveň snižují zátěž na životní prostředí. Jedinečnost tohoto řešení spočívá v kombinaci udržitelnosti s průmyslovou kompatibilitou – fólie je plně kompostovatelná a přizpůsobitelná stávajícím výrobním procesům.
- Autor článku: ne
- Zdroj: UNICO
