facebooktwittergoogle
Nezávislé informace o vědě a výzkumu
facebooktwittergoogle

Sedm důvodů, proč krachují české startupy

4. 3. 2019
Sedm důvodů, proč krachují české startupy

Začínající české firmy končí nejčastěji proto, že vyvinuly produkt, o který není na trhu dostatečný zájem. I v případě, že by mohl být výrobek užitečný, neumějí ho startupy dostatečně zpropagovat, aby přeměnily potenciální zájemce na skutečné zákazníky. Nezvládají také spravovat finance nebo dostatečně inovovat. Za krachy nadějných firem bývá i nedostatek zkušeností.

Poznatky odborníků tak potvrzují, že rozjet firmu se zajímavým technologickým produktem není to nejtěžší. Výrazně komplikovanější je pro její zakladatele udržet startup při životě během prvních měsíců či let. Proto přinášíme nejčastější důvody, proč tuzemské startupy krachují.

1. Produkty, které nikdo nechce

Za poslední roky startupů s různým předmětem podnikání přibylo a v dnešní době má podle statistik každý třetí zaregistrovanou ochrannou známku či patent. To je důkazem, že vytváří zcela nové produkty, jejichž řešení je zajímavé, avšak naráží na problém neexistujícího trhu.

„Absence dostatečně velké poptávky se tak stává nejčastějším důvodem jejich selhání. Podle statistik po roce svého fungování generuje stálé a dostatečné příjmy pouze pětina malých technologických firem,“ komentuje Miroslav Kvapil z poradenské společnosti BDO, která v rámci poradenského programu CzechStarter státní agentury CzechInvest poskytuje startupům odbornou pomoc.

2. Chybějící zkušenosti

Technologičtí nadšenci často zakládají svoji první firmu hned po škole nebo ještě při studiích. Není proto překvapivé, že jim obvykle chybějí zkušenosti s podnikáním. Tento nedostatek se snaží odstranit různé programy zaměřené na vzdělávání a akceleraci startupů.

Například program Platinn.cz Jihomoravského inovačního centra (JIC) je zaměřený na malé a střední podniky, které řeší nové výzvy. Třeba expanzi na zahraniční trhy, personální změny, financování, efektivitu a řízení společnosti. „Přes nové kontakty se daří získávat také další velmi zajímavé experty. Jejich síť se tak rozrůstá po celé republice, dostává do více míst a přibližuje se potenciálním klientům,“ dodává Jindřich Weiss, který v JIC vede tým podpory podnikatelů. Těch nyní v rámci programu působí již přes pět desítek.

3. Špatné řízení financí

Samotné počáteční financování nebývá pro mladé technologické firmy nepřekonatelnou bariérou. Většina českých startupů, zhruba 78 procent, financuje svůj chod z vlastních zdrojů. Velice častou příčinou krachu podnikatelského projektu jsou však nedostatky v následném řízení cash flow.

„Není velkým problémem zajistit financování nových subjektů, protože existuje mnoho možností. Opravdovým problémem je špatné řízení cash flow, které často vede až ke krachu projektu. Například právě při zavádění funkčního řízení finančních toků využijí start-upy naše dlouholeté zkušenosti,“ přibližuje způsob kooperace Miroslav Kvapil.

4. Tlak na ziskovost

Mezi důvody, proč v Česku končí i nadějné technologické startupy s potenciálně vysokou hodnotou, takzvaní jednorožci, je netrpělivost místních investorů. Netýká se to jen České republiky, ale celé oblasti střední a východní Evropy (CEE). „Rozdíl mezi budováním jednorožců v San Franciscu a CEE je ten, že evropské společnosti musí být obvykle profitabilní od úplného začátku,“ naznačil přetrvávající trend Oliver Dlouhý, zakladatel společnosti Kiwi.com. Připomněl, že v regionu CEE je na začínající společnosti vyvíjen mnohem větší tlak na výkon, výsledky a jasný byznys model nesoucí tržby. Oproti tomu investoři startupů v západní části světa se podle něj umí spokojit s jinými parametry, jako je například objem provozu na webových aplikacích, a samotný byznys model vymýšlí později.

5. Nedostatek inovací

Nejmenší české firmy patří v mezinárodním srovnáním k těm nejméně inovativním. Podle údajů Deloitte z českých firem do 50 zaměstnanců inovuje pouze 35,2 procenta, zatímco evropský průměr je 45 procent. Česká republika se v posledním Evropském srovnávacím přehledu inovací, který poskytuje roční srovnání inovační výkonnosti členských států, umístila na 14. místě, tedy pod průměrem EU. Mezi nejinovativnější země se naopak řadí skandinávské státy, Nizozemsko, Velká Británie a Německo.

„Digitální ekonomika může pro nás všechny znamenat velkou příležitost. Musíme ale investovat do vzdělání a doplnění dovedností, abychom z ní vytěžili co nejvíce,” komentuje Ingrid Popovič, manažerka vzdělávací iniciativy Grow with Google pro region CEE, motivy, proč Google v Česku investuje do vzdělávání startupů, studentů a vývojářů

6. Malé zastoupení v regionech

Dalším nedostatkem na české startupové scéně je malé zastoupení začínajících firem v regionech. Ukazuje to výzkum zpracovaný poradenskou společností Deloitte. „Z výzkumu vyplynulo, že více než polovina všech českých startupů vzniká v Praze, dalších 15 procent v Brně a 4 procenta v Ostravě.Za těmito inovačními centry ale ostatní česká města výrazně zaostávají,” říká Ingrid Popovič. Právě proto se společnost rozhodla v rámci iniciativy Grow with Google uspořádat workshopy a přednášky pro studenty a startupy v regionech. Přenášky odstartovaly v Olomouci, pokračovaly v Ústí nad Labem a dalších krajských městech.  V Praze se pak startupy přetahují o stejné experty, navíc tam nemohou jako v bohatém regionu čerpat řadu dotací a podpor.

7. Nedostatečná spolupráce s univerzitami

V České republice nedochází ke spolupráci startupů s univerzitami a soukromými výzkumnými centry tak často, jako je tomu v zahraničí. „Startupy jsou stále významnější součástí moderního hospodářství. Nadšení a množství energie, které do rozvíjení svých projektů zakladatelé vkládají, však zpravidla nedokáží nahradit nedostatek zkušeností,“ říká Miroslav Kvapil. Zlepšení by mohlo přinést například zakládání startupových inkubátorů a akcelerátorů při vysokých školách, jako je například xPORT při Vysoké škole ekonomické v Praze.

 

Autor: Dalibor Dostál

Zdroj: Businessinfo.cz