V jednoduchých sušičkách lze zpracovávat nejen mango, ale i další ovoce nebo ryby, foto: Velvyslanectví ČR v Phnompenhu
Kambodža nepatří mezi země, které by mohly nabídnout nějaký svébytný exportní artikl. Vzhledem ke geografické poloze ale mezi bohatství země rozhodně patří tropické ovoce. Hned po banánech je druhým nejčastěji pěstovaným druhem mango, kterého se ročně ze země vyveze na 200 tisíc tun. Jenže stejně jako v případě ostatního ovoce z tropů jeho produkce a prodej trpí velkým neduhem: mango rychle dozrává, sklizeň je krátká a co se nestačí prodat, většinou shnije.
Vědci z Mendelovy univerzity teď přišli s jednoduchým nápadem, jak mangu přidat na hodnotě a nastartovat jeho udržitelnou produkci. V rámci rozvojového projektu naučili farmáře z kambodžské provincie Kampong Speu, jak si vyrobit jednoduchou solární sušičku manga ze dřeva, plechu a plexiskla. Tři prototypy černých skříněk, které svým tvarem připomínají udírnu, čeští experti loni na místě pomohli vyrobit a zprovoznit.
Součástí projektu bylo nejen předání hotového výrobku a proškolení zemědělců i místní řemeslnické dílny, ale i nákup základního dílenského náčiní, jako jsou například akumulátorové vrtačky.
„Cílem je, aby z materiálu, který se dá na tamním trhu běžně sehnat, dílna vyráběla další sušičky. Ty zemědělcům umožní zpracovat přebytky manga v době, kdy hrozí, že se rychle zkazí. Díky usušenému ovoci se jim také rozloží nárazové výdělky do celého roku. Věříme, že přidaná hodnota zůstane přímo pěstitelům, nikoliv těm, kdo od nich jako dnes přebytky levně nakoupí a pak zpracují,“ vysvětluje Petr Němec z Ústavu lesnické botaniky, dendrologie a geobiocenologie Mendelovy univerzity.
Jaromír Novák z brněnské společnosti Holistic Solutions, která se podílela na designu sušiček i školení, pak věří, že sušené mango bude mít kromě uplatnění na kambodžském trhu v budoucnu také exportní potenciál. „Pokud budou kambodžští farmáři schopni vyrábět sušené ovoce v kvalitě splňující podmínky EU, rádi bychom takové ovoce od nich odebírali a prodávali v rámci fairtradových podmínek,“ říká.
Zkušenosti z Afriky
Sluneční sušičky, které fungují na principu přirozeného proudění horkého vzduchu, mohou mít navíc širší uplatnění. „Experimentovali jsme s banány i ananasem, šlo by sušit i papáju, i když tu je třeba dochutit. Kambodžská kuchyně jinak využívá také sušené ryby, i s těmi by se to dalo zkusit,“ dodává Petr Němec s tím, že s podobnými sušičkami má tým odborníků z Mendelovy univerzity zkušenosti také z Etiopie. I tam se ostatně brněnští experti angažují v produkci tropického ovoce.
Tým Petra Němce loni poblíž etiopského města Arba Minch v rámci jiného rozvojového projektu založil školky na produkci sazenic a vybudoval školící centrum pro místní farmáře.
A právě bohaté zkušenosti Mendelovy univerzity z různých koutů světa stály i za sušičkami pro Kambodžu, které podpořil Rozvojový program OSN. Takzvaný Czech-UNDP Challenge Fund, který se zaměřuje na udržitelné projekty a je financován českým ministerstvem zahraničí, od roku 2018 vložil na 2,5 miliony dolarů do téměř stovky projektů s účastí českých neziskových společností a firem v šesti zemích světa.
Know-how a chytré nápady z Česka přitom v souladu s cíli OSN pomáhají v oblastech, kde je česká rozvojová pomoc tradičně silná. Kromě zemědělství sem patří vodárenství, nakládání s odpady, sanitace, zdravotnictví, ale třeba i inteligentní dopravní systémy.
Autor: Blahoslav Hruška
Článek vyšel na serveru o moderní ekonomické diplomacii Export.cz při Ministerstvu zahraničních věcí ČR.
