facebooktwittergoogle
Nezávislé informace o vědě a výzkumu
facebooktwittergoogle

Financování startupů se v Česku zlepšuje. Banky začínají být vstřícnější

8. 2. 2020
Financování startupů se v Česku zlepšuje. Banky začínají být vstřícnější

Kromě úvěrů se finanční instituce zapojují do podpory začínajících technologických firem také podporou akceleračních programů. Podporu startupům výrazně zvýšil také stát v rámci programu Inostart.

Získat vstupní kapitál na rozjezd startupu bylo v Česku vždy těžší než ve vyspělých zemích. Banky byly k mladým, technologickým firmám tradičně skeptické, státní podpora téměř neexistovala, investoři dávali přednost nemovitostem a dalším méně rizikovým oblastem.

Podle odborníků je ale tento nepříznivý obraz již minulostí. „Situace se v posledních zhruba pěti letech výrazně zlepšila, a to především v případech, kdy firma hledá menší objemy prostředků v řádu jednotek až nízkých desítek milionů korun,“ vysvětluje David Uhlíř, zástupce ředitele pro strategii Jihomoravského inovačního centra (JIC).

Vstřícnější jsou také investoři. „Narůst počtu startupů souvisí s dospíváním jednotlivých regionálních inovačních ekosystémů. Přibývá v nich úspěšných podnikatelů, kteří chtějí své zisky investovat zpět do regionu či města, kde žijí. Viditelně tedy přibývá takzvaných business angels ochotných investovat jednotky až desítky milionů korun. Ve vyspělých ekonomikách je to standard a jsme rádi, že je v tomto ohledu začínáme dohánět. Příklad za všechny může být vznik Garage Angels v Brně okolo Jiřího Hlavenky a Karla Obluka,“ popisuje David Uhlíř.

Málo připravených projektů

Více peněz je podle něj také mezi takzvanými venture fondy, včetně peněz veřejných, které jsou spravovány soukromými venture fondy, ale poskytovány ze zdrojů Evropského investičního fondu (EIF). Tím se podle Davida Uhlíře mírně zvyšuje ochota soukromých fondů investovat do rizikovějších projektů.

„Co však vidím stále jako hlavní úskalí je nedostatečný počet projektů, které jsou připravené na vstup investora. Stále je v Česku málo organizací, které dělají mravenčí práci se startupy v raných fázích, než začnou být atraktivní pro investory,“ podotýká David Uhlíř.

Podobně jsou podle něj rezervy také u financování těch nejambicióznějších startupů, které potřebují největší investice. „U větších částek je situace stále složitá a firmy, které mají ambici expandovat ve velkém a rychle a potřebují řádově desítky milionů dolarů, v Česku mnoho relevantních investorů nenajdou,“ konstatuje David Uhlíř.

Příliš krátká historie

Problematický je i přístup bank. „Pro banky je obecně sektor startupů obtížně uchopitelný. Většina z nich má své metody hodnocení rizika, v jejichž rámci se startupy obvykle nekvalifikují už kvůli krátké podnikatelské historii,“ upozorňuje David Uhlíř.

Ale i banky tvrdí, že se snaží startupům ukazovat příznivější tvář než před několika lety. „Financování začínajících podnikatelů a startupů patří mezi priority České spořitelny. Česká spořitelna je ve financování startupů nejúspěšnější bankou na domácím trhu. K jejich podpoře vyvinula banka před dvěma lety program ‚Hledá se nová krev‘, v jehož rámci spořitelna již půjčila začínajícím podnikatelům prostředky v objemu dosahujícím téměř 800 milionů korun,“ popisuje František Bouc z tiskového centra České spořitelny.

Spořitelna má ve své nabídce produkt „Firemní úvěr Start-up“, který poskytuje ročně stovky těchto úvěrů. Část rizika za tyto úvěry pokrývá záruka Evropského investičního fondu. „Startupům zároveň nabízíme i úvěry v rámci programu Inostart, se zárukou Českomoravské záruční a rozvojová banky (ČMZRB),“ doplňuje František Bouc.

Program se zárukami EIF cílí na malé startupy. „Typicky například na rozjezd živnosti, maximální výše úvěru je 600 tisíc korun. Zaměřením programu Inostart je financovat inovativní startupy. Při poskytnutí úvěru se posuzuje inovativnost projektu, zda je řešení skutečně v něčem nové, případně zda využívá nové technologie, a tak dále. Maximální výše úvěru je v tomto programu až 15 milionů korun,“ uvádí František Bouc.

Různý přístup bank

Další banky mají ke startupům odlišný přístup. „Obecně Fio banka nemá žádné speciální fondy pro financování startupů nebo jiných podnikatelských záměrů,“ konstatuje mluvčí Fio banky Jakub Heřmánek. Podobně jsou na tom i jiné finanční ústavy. „Speciální nástroj pro financování startupů nemáme, ale začínajícím podnikatelům nabízíme podnikatelský účet zdarma. Pokud tento účet aktivně využívají, po pár měsících jim sami připravíme individuální nabídku financování, ať již pro financování provozních potřeb nebo investic,“ upozorňuje mluvčí Raiffeisenbank Petra Kopecká.

Také Raiffeisenbank má pro začínající podnikatele podnikatelský úvěr se zárukou Evropského investičního fondu. „Má atraktivní úrokovou sazbu 5,9 procenta a umožňuje předčasné splacení kdykoliv po dobu trvání úvěru zdarma,“ dodává Petra Kopecká.

Zástupci všech oslovených bank se shodují, že startupy představují výrazně odlišný typ firem v porovnání s jinými podniky. „Pro banky je klíčové ověřit si podnikatelskou historii žadatelů o úvěr, respektive životaschopnost projektů, s jejichž financováním mají pomoci. V případě startupů je takový credit scoring velmi obtížný, protože se často jedná o inovativní projekty iniciované žadateli, kteří v mnohých případech ani výraznou podnikatelskou historii nemají. Proto je v těchto případech riziko pro banku vyšší, a proto záruky dalších institucí typu EIB či ČMZRB významně zpřístupňují financování pro startupy,“ konstatuje František Bouc.

Bez majetku i zisku

S tím souhlasí i další banky. „Startupy obvykle nemají žádný majetek, který lze použít jako zajištění úvěru, nemají téměř žádnou historii podnikání a málokdy vykazují zisk,“ připojuje Jakub Heřmánek. Někde stačí k úvěru alespoň krátká historie. „Startupy jako takové pro banku rizikové nejsou, potíž může být s financováním. Pro banky je stěžejní, aby podnikatel doložil životaschopnost svého podnikatelského záměru. V Raiffeisenbank nám stačí šestiměsíční historie, kterou podnikatel doloží měsíčními výpisy z účtu u jakékoliv banky v ČR, a na základě těchto výpisů jsme schopni poskytnout financování,“ zmiňuje Petra Kopecká.

Roli hraje i podnikatelský záměr, se kterým začínající firmy přijdou. „Startupy často nemají ověřenou koupěschopnou poptávku od zákazníků – investují do rozvoje produktu peníze, ale nevědí, jestli ten produkt bude někdo chtít a jestli jim zákazníci zaplatí cenu, která by pokryla náklady a alespoň minimální úroveň marže. To je taky hlavní důvod, proč většina startupů do jednoho až dvou let zaniká,“ upozorňuje Zuzana Paulovics, lídr programu Start it@ČSOB, a navazuje: „Hlavní problémy v současné době vidíme v edukaci začínajících startupistů, aby přicházeli s řešením reálných potřeb na trhu a vždy nejprve testovali poptávku a pak teprve vyvíjeli produkt.“

Přístup bank k rozvoji tuzemské startupové scény souvisí často právě se sdílením rizik. „Česká spořitelna zpřístupňuje peníze domácím startupům kromě vlastního úvěrování i tím, že se zapojuje do již zmíněných programů obsahujících i externí záruky třetích institucí, ať již se jedná o EIF, ČMZRB nebo další. Právě sdílení rizika plynoucího z financování projektů je způsobem, jak více peněz startupům dále zpřístupňovat,“ podotýká František Bouc.

Soutěže i akcelerátory

Kromě samotných prostředků jsou zavedené i další formy podpory. „Již nyní existují různé soutěže pro startupy, v rámci kterých si začínající podnikatelé mohou ověřit atraktivitu svých podnikatelského záměru. Právě banky jsou často partnery těchto soutěží nebo grantových projektů. Raiffeisenbank se v minulosti účastnila například Grantového programu Podnikavá žena roku, v rámci kterého bylo vyhlašováno 10 vítězek, které od banky dostaly finanční příspěvek pro další rozvoj jejich podnikání. Naše mateřská společnost Raiffeisen Bank International každoročně pořádá soutěž s názvem Elevator Lab, kam se mohou přihlašovat týmy i jednotlivci z celé Evropy,“ popisuje Petra Kopecká.

Například ČSOB založila vlastní akcelerátor Start it @ČSOB. Celkem v jeho rámci banka včetně pilotního kola pomohla již 17 startupům. Některé už s podporou programu našly investora a svůj produkt uvedly na trh. „Náš akcelerátor je unikátní tím, že dopředu nestanovuje oblast podnikání. Jasně ale vidíme trend – většina firem se zaměřuje na řešení, která využívají digitální technologie a umělou inteligenci a usnadňují lidem práci. Máme radost z toho, že investoři na naše firmy reagují dobře a řada z nich je už ve stádiu navázání obchodní spolupráce nebo uvedení produktu na trh,“ říká Zuzana Paulovics.

Kromě startupů ČSOB podporuje také další typy začínajících podnikatelů. V rámci programu pro začínající podnikatele poskytuje úvěry do 600 tisíc korun kryté zárukou EIF. „Tímto programem cílíme zejména na klienty, kteří dosud pracovali v daném oboru jako zaměstnanci a nyní se chtějí osamostatnit a založit si svou společnost,“ doplňuje Zuzana Paulovics.

Naopak jiné banky se soustředí na odlišné oblasti. „Obvyklým zdrojem financování startupů nejsou banky, ale fondy rizikového kapitálu. Financování startupu formou bankovního úvěru je často nemožné,“ zmiňuje Jakub Heřmánek s odkazem na krátkou historii začínajících technologických firem. S důležitou rolí ostatních zdrojů financování souhlasí i další bankovní instituce. „Banka tím, že investuje peníze klientů, kteří ji své finance svěřili, se musí chovat obezřetně a proto financování startupů je hlavně doménou soukromých angel investorů, případně venture kapitálových fondů,“ zmiňuje Zuzana Paulovics.

Ministerstvo zvýšilo podporu

Letos se také výrazně zvýšila podpora státu pro startupy. Ministerstvo průmyslu a obchodu schválilo aktualizaci zmíněného programu Inostart, který nabízí zvýhodněné záruky za úvěry začínajícím podnikatelům z celé České republiky. Žádosti je potřeba podávat podle nových pravidel. „Program představuje jednodušší cestu k úvěru, který začínající inovativní podniky potřebují k rozjezdu svých odvážných plánů, ale vzhledem k chybějící podnikatelské historii je pro ně obtížné na bankovní financování dosáhnout,“ říká vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček. Zvýšení podpory startupům je v souladu s Inovační strategií 2019 – 2030.

Bankovní záruky za úvěry v rámci programu Inostart se navýšily o 10 procent a mohou tak zajišťovat až 70 procent jistiny úvěru. „Naše banka dlouhodobě podporuje podnikatele v jejich růstu a přispívá k realizaci inovativních projektů. Díky navýšení námi poskytované záruky u tohoto programu usnadníme přístup ke komerčnímu financování většímu počtu začínajících podnikatelů, kteří mají zajímavé a inovativní nápady, a budou je tak moci realizovat,“ říká předseda představenstva a generální ředitel Českomoravské záruční a rozvojové banky (ČMRZB) Jiří Jirásek.

Úvěry z programu Inostart od 500 tisíc do 15 milionů korun lze využít na financování nákupu hmotného, nehmotného, investičního a neinvestičního majetku i na pokrytí provozních nákladů.

 

Autor: Dalibor Dostál

Zdroj: BusinessInfo.cz