Čistírenské kaly využívané jako půdní aditivum v zemědělství představují vzhledem k obsahu léčiv, pesticidů, kovů a dalších látek environmentální riziko. Jak ukázal komplexní výzkum týmu vědců z Fakulty životního prostředí ČZU v Praze, pyrolýza je na rozdíl od levnějšího kompostování schopna zredukovat většinu těchto látek až o 100 procent.

Tomáš Prošek se celý svůj profesní život zabývá korozí. Jeho výzkumná skupina v Technoparku Kralupy při VŠCHT například odhalila, proč náhle praskají horolezecké skoby v přímořských oblastech. Vyvinula též antikorozní čidlo CorrSen pro monitorování koroze na mostech, ale i v galeriích či na výrobních linkách. Pro vývoj čidla využili pomoci Středočeského inovačního centra. „Musím s čistým svědomím říct, že SIC funguje skvěle,“ hodnotí Tomáš Prošek spolupráci.

Jako první na světě zobrazili celý chromozom v přirozeném stavu. Vědci z Ústavu přístrojové techniky AV ČR a Ústavu experimentální botaniky AV ČR věří, že jejich revoluční odhalení miniaturních výběžků s prostorově uspořádanými smyčkami vláken na povrchu chromozomu může mít využití v medicíně či zemědělství.

Minulý týden vydala Evropská komise pravidelný European Innovation Scoreboard (EIS), tedy přehled toho, jak si jednotlivé členské státy stojí na poli inovací. EU jako celek konstantně mírně roste, Česká republika je v polovině pelotonu s mírným růstem, nejsilnější na globální úrovni je v inovacích Jižní Korea.

Výzkumný tým vedený Karlem Hánou z Fakulty biomedicínského inženýrství ČVUT vyvinul ve spolupráci s nevidomými ultrazvukový detektor. Pomáhá detekovat předměty v oblasti hlavy a hrudníku, které jsou mimo dosah bílé hole. V rozhovoru shrnuje vznik přístroje, který významně podpořilo Středočeské inovační centrum, od prvního nápadu až po cestu ke komercializaci.

Nanotrubice oxidu titaničitého, poháněné UV zářením a peroxidem vodíku jako palivem, vyvinuli vědci z CATRIN, Centra energetických a environmentálních technologií (CEET) a Fakulty elektrotechniky a informatiky VŠB-TUO v Ostravě ve spolupráci s kolegy z CEITEC-VUT v Brně. Tito nanoroboti vyvinutí pomocí defektního a atomárního inženýrství dokázali zachytit mikroplasty ve vodě.

Česko má významný vědecký potenciál a biotechnologie patří k nejnadějnějším oborům. „Máme i úspěšné konkrétní příklady komercializace. Přesto tu zůstává spousta bariér, které jsou do velké míry způsobené státem,“ říká v rozhovoru výkonný manažer klastru Prague.bio Jiří Fusek. Naději naopak přináší ekonomicko-vědecká diplomacie, která přispívá k viditelnosti českých biotechnologií ve světě.

Konferenci Quantum Day, neboli Den kvantových technologií a kvantový hackathon, uspořádalo České vysoké učení technické ve spolupráci s agenturou CzechInvest a firmami IBM a Tensor Ventures. Samotná konference, která se konala ve středu 26. června 2024, nabídla kromě dosavadních úspěchů, vizí a nejnovějších trendů v oblasti kvantových technologií také platformu pro setkání vědců, studentů, průmyslových expertů a vládních představitelů.