Poměrně dlouhou dobu se sbíraly podněty ke stávající legislativě, na různých úrovních se scházely pracovní skupiny, které připravovaly komplexní novelu zákona o veřejných zakázkách - ta měla zjednodušila veřejné zadávání. Ke konci letošního roku však čekalo všechny zainteresované včetně Ministerstva pro místní rozvoj (MMR), pod který gesce zákona spadá, poměrně velké překvapení. V souvislosti s přijetím zákona o odpadech a zákona o výrobcích s ukončenou životností byl novelizován i zákon č. 134/2016 Sb., o veřejných zakázkách.

Pozměňovací návrh byl obsažen jako písmeno B. již v usnesení Hospodářského výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR č. 301 z 42. schůze, která se konala dne 10. 6. 2020 - tisk 678/8.

Za část devátou se vkládá nová část desátá, která včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 52 zní:

ČÁST DESÁTÁ

Změna zákona o zadávání veřejných zakázek

Čl. XIII

Zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění zákona
č. 368/2016 Sb., zákona č. 147/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 287/2018 Sb., zákona č. 309/2019 Sb. a zákona č. 277/2019 Sb., se mění takto:

V § 6 se doplňuje odstavec 4, který včetně poznámky pod čarou č. 52 zní:

„(4) Zadavatel je při postupu podle tohoto zákona, a to při vytváření zadávacích podmínek, hodnocení nabídek a výběru dodavatele, povinen za předpokladu, že to bude vzhledem k povaze a smyslu zakázky možné, dodržovat zásady sociálně odpovědného zadávání, environmentálně odpovědného zadávání a inovací ve smyslu tohoto zákona. Svůj postup je zadavatel povinen řádně odůvodnit⁵².

⁵²⁾Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU ze dne 26. února 2014  o zadávání veřejných zakázek a o zrušení směrnice 2004/18/ES. Usnesení vlády č. 531 ze dne 24. července 2017 o pravidlech uplatňování odpovědného přístupu při zadávání veřejných zakázek a nákupech státní správy a samosprávy. Pravidla pro uplatňování odpovědného přístupu při zadávání veřejných zakázek a nákupech státní správy a samosprávy, část III materiálu čj. 781/17, schválená vládou na základě návrhu Ministerstva práce a sociálních věcí a Ministerstva životního prostředí.“.

V § 28 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena p) až r), která znějí:

„p) sociálně odpovědným zadáváním postup podle tohoto zákona, při kterém má zadavatel povinnost zohlednit například pracovní příležitosti, sociální začlenění, důstojné pracovní podmínky a další sociálně relevantní hlediska spojené s veřejnou zakázkou,

q) environmentálně odpovědným zadáváním postup podle tohoto zákona, při kterém má zadavatel povinnost zohlednit například dopad na životní prostředí, trvale udržitelný rozvoj, životní cyklus dodávky, služby nebo stavební práce a další environmentálně relevantní hlediska spojené s veřejnou zakázkou,

r) inovaci implementace nového nebo značně zlepšeného produktu, služby nebo postupu související s předmětem veřejné zakázky.“.“.

Dosavadní část desátá se označuje jako část jedenáctá a dosavadní čl. XIII se označuje jako čl. XIV.

Dle informací na webu Poslanecké sněmovny Hospodářský výbor doporučil tento návrh po vyslechnutí náměstkyně ministra životního prostředí Bereniky Peštové. Ivan Adamec, který byl v pozici zpravodaje, k tomu na plénu podotkl: „Já jako poslanec na to mám trošku jiný názor, nicméně tady vystupuji v roli zpravodaje, takže pozměňující návrh máte popsaný v materiálu, který jste všichni obdrželi. To je v tuto chvíli za mě asi všechno.“

Předsedou Hospodářského výboru je Radim Fiala, místopředsedy jsou Ivan Adamec, Martin Jiránek, Marian Jurečka, Pavel Juříček, Martin Kolovratník a Květa Matušovská. Řadovými členy výboru jsou Jan Bauer, Jan Birke, Jiří Bláha, Petr Dolínek, Milane Feranec, Jiří Kohoutek, Roman Kubíček, Helena Langšádlová, Leo Luzar, Vojtěch Munzar, Patrik Nacher, Monika Oborná, Zuzana Ožanová, Petr Pávek, Ondřej Polanský, Pavel Pustějovský a Pavel Staněk.

Karel Zuska z Advokátní kanceláře HOLEC, ZUSKA & Partneři k tomu dodává: „Přestože Evropská Unie již několik let volá po aplikaci zásad odpovědného zadávání v praxi veřejných zadavatelů, zavedení povinnosti tyto zásady „natvrdo“ aplikovat a odůvodňovat je klasickým příkladem papežštějšího přístupu České republiky nad Bruselem“. Podle Zusky způsob, jakým se tak stalo – bez širší odborné diskuse a oponentury, dostatečné metodiky a evaluace právních a ekonomických dopadů na zadávací řízení, svědčí o úrovni legislativního procesu u nás.

„Takzvaná odpadová novela tak ve svém výsledku působí opravdu tak, jak se jí začalo říkat. Novela přináší rizika zejména pro zadavatele veřejných zakázek spolufinancovaných z Evropských strukturálních a investičních fondů. Jak víme z praxe, nedodržení základních zásad je velmi často spojováno s korekcemi v podobě nezpůsobilých výdajů. Nezbývá nám tedy nic jiného, než rychle upravit standardní zadávací podmínky tak, aby vyhověly požadavkům novely a abychom byli vůbec schopni od 1. 1. 2021 zahájit nová zadávací řízení,“ komentuje novelu Karel Zuska.

Autor: Vědavýzkum.cz (AV)