Vytisknout tuto stránku

Od července platí nová úprava pracovní doby akademických pracovníků VŠ

12. 3. 2019
Od července platí nová úprava pracovní doby akademických pracovníků VŠ

Ve sbírce zákonů, částka 13/2019, byla zveřejněna novela č. 32/2019 Sb., kterou se mění zákoník práce. V rámci této změny byl novelizován také zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách. Novelou vysokoškolského zákona se nově upravuje pracovní doba akademických pracovníků. Nabývá účinnosti 1. července 2019.

Návrh na novelu zákoníku práce byl předložen Poslanecké sněmovně 21. 2. 2018 skupinou poslanců ČSSD (Hamáček, Birke, Valachová a Dolínek). V rámci druhého čtení byl podán pozměňovací návrh poslance Karla Raise (ANO), který nově přidává paragraf 70a.

V rámci rozpravy Karel Rais uvedl: „Je to problém, který tíží univerzity a instituce vysokého školství, protože střední a základní školy se o sebe postaraly už v předcházejícím zákoně, takže ony mají rozvrženou pracovní dobu v tom smyslu, jak jsem tady mluvil minule. Já bych to dost nerad opakoval, ale jde o to, že bude pevná pracovní doba, co se týká výuky, která je definovaná, tzn. přednášky, cvičení, konzultace, zkoušky atd., a ta druhá část bude volná, bude záviset na konkrétních podmínkách pracoviště a toho konkrétního člověka. Je to pozměňovací návrh, který jsme si nevymysleli sami s paní kolegyní Válkovou, nýbrž je podporován a víceméně naším prostřednictvím prezentován návrh Rady vysokých škol.“

Poslankyně Helena Válková k tomu dodala následující: „Aniž bych šla do dalších detailů, prosím vás o podporu nejenom, jak tady bylo řečeno, za Radu vysokých škol, ale připojuji ještě Konferenci rektorů a celou širokou akademickou veřejnost. Myslím si, že zde vysokoškolští pedagogové, kteří sedí i ve vysokých pozicích v parlamentu, mohou potvrdit, že bychom potřebovali dodržovat zákony a rádi bychom se řídili tím, co je v právním předpise, a popravdě řečeno zatím se tím tak moc v praxi někdy neřídíme. Takže umožněte nám tím, že zvednete ruku pro náš pozměňovací návrh, který je i vaším tedy, a tím umožníte, aby akademičtí pracovníci skutečně mohli pracovat 24 hodin denně a nemít u toho špatné svědomí, že pracují mimo pracovní dobu.“

Nově schválený paragraf 70a má následující podobu:

§ 70a

Pracovní doba akademických pracovníků

(1) Akademičtí pracovníci vykonávají v pracovní době

  1. přímou pedagogickou činnost,
  2. práce související s přímou pedagogickou činností,
  3. vědeckou, výzkumnou, vývojovou a inovační, uměleckou nebo další tvůrčí činnost.

(2) Akademický pracovník je povinen být na pracovišti zaměstnavatele nebo na jiném dohodnutém místě v době stanovené rozvrhem jeho přímé pedagogické činnosti a v případech, které stanoví v souladu se zákoníkem práce zaměstnavatel.

(3) Jde-li o výkon jiné práce než podle odstavce 2, vykonává akademický pracovník sjednanou práci v pracovní době, kterou si sám rozvrhuje, a na místě, které si sám určí. Náklady, které akademickému pracovníkovi vzniknou výlučně v souvislosti s výkonem práce na jiném místě než na pracovišti zaměstnavatele podle věty první, se nepovažují za náklady vzniklé v souvislosti s výkonem závislé práce, a není-li dohodnuto jinak, hradí je akademický pracovník.

(4) Zaměstnavatel eviduje jen tu část pracovní doby, kterou sám rozvrhuje.

Matej Kliman z Advokátní kanceláře HOLEC, ZUSKA & Partneři novelu komentuje takto: „Nutno ocenit snahu řešit stávající situaci v akademickém prostředí, kde se zákoník práce občas v praxi obtížně aplikuje. Jedním z problémů, který v praxi často řešíme, je i evidence pracovní doby akademických pracovníků. Těžko si představit, že by se pracovní doba akademiků měla evidovat tradičními způsoby. Proto novelu vnímám jako krok správným směrem. Rozumím také tomu, že novelizovat zákoník práce v Česku není jednoduchý úkol. Přesto však na první pohled vyvolává otázky obsah i forma, jakou byla novela schválena. Jde o de facto novelu zákoníku práce umožňující částečnou práci z domova (home office) pro akademiky. Z pohledu dosavadní legislativní praxe je ale nesystematicky umístěná mimo zákoník práce. To vyvolává otázky i z hlediska její detailní propracovanosti a kompatibility se zákoníkem práce a evropskou právní úpravou, s předpisy na ochranu BOZP, dotačními pravidly apod. Také nerozumím tomu, proč se netýká výzkumníků na veřejných výzkumných institucích, nebo na jiných institucích, kde je situace obdobná.“

Návrh byl schválen na zasedání poslanecké sněmovny dne 31. 10. 2018. Senát následně návrh zamítl (20. 12. 2018) a na své 26. schůzi dne 22. 1. 2019 sněmovna setrvala na svém původním návrhu. Prezident zákon podepsal 30. 1. 2019 a ve sbírce listin byl vyhlášen dne 7. 2. 2019 pod číslem 32/2019 Sb. Účinnosti nabývá 1. července 2019.

 

Autor: Vědavýzkum.cz (AV)


Některá další témata týkající se pracovně-právní problematiky si můžete přečist ve článku z konference, kterou pořádala alevia ve spolupráci s AK HOLEC, ZUSKA & Partneři.