facebooktwittergoogle
Nezávislé informace o vědě a výzkumu
facebooktwittergoogle

Reinvestice zisku veřejně financovaných výzkumných organizací

12. 8. 2019
Reinvestice zisku veřejně financovaných výzkumných organizací

Veřejně financované výzkumné organizace jsou v Česku převážně založené jako neziskové, často hospodařící dle zvláštních právních předpisů. Proto je jejich hospodaření obvykle koncipováno jako vyrovnané. Přesto je v praxi nutno řešit otázky související s povinnostmi reinvestice výnosů či zisku ze specifických aktivit těchto výzkumných organizací.

Reinvestice zisku dle platných pravidel veřejné podpory

V praxi se lze setkávat s přetrvávající představou, že každá výzkumná organizace je povinna svůj zisk reinvestovat do svých činností výzkumu a vývoje, případně do šíření jeho výsledků prostřednictvím výuky, publikací nebo transferu znalostí. Hlavním důvodem přetrvávání těchto představ je zřejmě to, že takováto reinvestice zisku byla součástí pravidel veřejné podpory pro předchozí programovací období (2007-2014) jako definiční znak výzkumné organizace1.

Nová úprava Sdělení Komise – Rámce pro státní podporu výzkumu, vývoje a inovací (2014/C 198/01) účinná od července 2017 (Rámec) již takovouto povinnost neobsahuje. Rámec upravuje problematiku reinvestice zisku nyní jen pro oblast transferu znalostí. Reinvestice zisku zde však není upravena jako obecná povinnost (definiční znak) výzkumné organizace, ale nadále jen jako podmínka vykazování aktivit transferu znalostí jako nehospodářské činnosti v rámci specifické povinnosti výzkumné organizace odděleně sledovat své tzv. hospodářské a nehospodářské činnosti. Zde je nutno zdůraznit, že tato kategorizace se liší od kategorizace ve vztahu k daňové legislativě. Není proto vyloučeno, že z pohledu pravidel veřejné podpory bude správně příjem z transferu znalostí na jedné straně interně evidován jako součást nehospodářských činností výzkumné organizace, nicméně z pohledu daní, na straně druhé, s ním bude opět správně pracováno jako s ekonomickou aktivitou.

Dle nové úpravy pravidel veřejné podpory má v tomto ohledu výzkumná organizace dvě koncepční možnosti. Může vykazovat aktivity transferu znalostí jako nehospodářskou činnost. Pak by měla naplnit podmínky upravené v čl. 2.1.1. Rámce, tj. mimo jiné reinvestovat veškerý zisk z těchto činností do primárních činností výzkumné organizace. Měla by být rovněž schopna naplnění této podmínky doložit.

Tato relativně nová podmínka vyvolává v praxi výzkumných organizací určité interpretační otázky, zejména pokud jde o dělení výnosů z prodeje nebo licencí k předmětům práv duševního vlastnictví (patentů a jiných). Celá řada výzkumných organizací v ČR má vnitřními předpisy nastavený systém, kdy se čisté výnosy z těchto činností dělí zpravidla mezi původce, pracoviště původce, centrálu výzkumné organizace (rektorát apod.), oddělení transferu znalostí, anebo specifický fond transferu znalostí (tam, kde je možné takový fond zřídit). V praxi se pak objevují otázky, zda je takovýto postup dělení výnosů v souladu s novými pravidly. Byť tyto otázky nejsou zcela triviální a ani v nové úpravě není zcela jasné, co se rozumí ziskem z transferu a jakou formou je nutno reinvestici provést; v praxi je zpravila možné najít interpretační oporu ve prospěch zachování těchto interních systémů nakládání s výnosy transferu znalostí, a to buďto zcela bez úprav, nebo s drobnými modifikacemi.

Některé výzkumné organizace však volí druhou koncepční možnost, a to že činnosti transferu znalostí nadále vykazují jako součást svých hospodářských činností. Taková volba je zpravidla činěna tam, kde výzkumná organizace nemá problém s objemy kapacit alokovaných na hospodářské činnosti (na sledovaných okruzích je bezpečně pod 20 %); nebo zpravidla z důvodu neochoty výzkumné organizace řešit zmíněné interpretační otázky a reinvestici zisku evidovat a dokládat. Někdy je také nesprávně zaměňován pohled z hlediska daňové legislativy s pohledem pravidel veřejné podpory.

Reinvestice zisku dle pravidel OP VaVpI

Někteří poskytovatelé dotací zmíněnou předchozí úpravu pravidel veřejné podpory, kdy reinvestice zisku byla definičním znakem výzkumné organizace, vtělili do vlastních metodických dokumentů upravujících práva a povinnosti příjemců dotací nebo přímo do rozhodnutí či smlouvy o poskytnutí dotace. Přitom je častým jevem, že tato pravidla poskytovatelů se v některých případech aplikují dodnes.

Takovým případem je například ustanovení typicky vtělené do rozhodnutí o poskytnutí dotace z Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace (OP VapVI) v sekci Další povinnosti příjemce, například následujícího znění:

„Prostředky z dotace mohou být použity pro potřeby nehospodářské činnosti příjemce či partnera. K hospodářské činnosti (včetně smluvního výzkumu a vývoje) nelze využít majetek pořízený z dotace s výjimkou doplňkového* využití infrastruktury sloužící k jejímu účelnějšímu využití. Při tomto využití je nutné zajistit, aby byla alikvotní část příjmů** vygenerovaných podpořenou infrastrukturou převedena (reinvestována) do nehospodářských činností. Tato povinnost trvá po celou dobu životnosti pořízeného majetku.“

Takovouto úpravu lze označit z dnešního pohledu již za problematickou a vyvolávající celou řadu interpretačních obtíží.

Je například sporné, do jaké míry je nutno k takové úpravě přihlížet s ohledem na skutečnost, že se vázala k předchozí úpravě pravidel veřejné podpory, která dnes již neplatí. V praxi existence tohoto závazku vede často k situaci, kdy si výzkumné organizace ponechávají pravidla pro reinvestici zisku již jen z důvodu „dobíhání“ pravidel jednoho dotačního programu.

Důležitý je také časový aspekt aplikace takového pravidla. Ta je totiž vázána na celou dobu životnosti majetku pořízeného z OP VaVpI (nikoliv jen na dobu realizace projektu nebo jeho udržitelnosti). Vzhledem k tomu, že pojem životnosti není přesně specifikován, je nutno vycházet z toho, že se tato pravidla vztahují i na majetek, který je již účetně odepsán, nicméně je nadále výzkumnou organizací využíván pro její činnost. To není sice z účetního hlediska zcela správný jev, nicméně v praxi poměrně běžný. Nelze vyloučit, že se toto pravidlo v takových případech bude aplikovat ještě po desítky let po skončení realizace projektu, či jeho udržitelnosti či uzavření daného dotačního programu až do doby kdy bude předmětný majetek skutečně vyřazen z užívání.

I nadále pak „platí“ další interpretační obtíže týkající se toho, jaká část příjmů (zisk?) má být reinvestována, do jakých činností, a jakým způsobem má být splnění této povinnosti doloženo, jak má být naloženo s interními nájmy a výpůjčkami apod.

Reinvestice zisku spin-off společnosti

Zajímavá je také otázka reinvestice zisku spin-off společnosti. Pokud výzkumná organizace založí pro účely transferu znalostí tzv. spin-off společnost a vystupuje v roli jejího akcionáře či společníka, je nutno se zabývat otázkou reinvestice zisku z transferu znalostí jak na úrovni výzkumné organizace (které může vznikat příjem z transferu ve formě zisku vyplaceného společníkovi či akcionáři, licenčního poplatku, provize apod.), tak na úrovni spin-off společnosti, zejména pokud je založena jako organizace pro šíření znalostí ve smyslu čl. 1.3. písm. ee) Rámce.

I zde platí, že lze aplikovat variantu nahlížení na transfer znalostí jako na hospodářskou činnost. Nicméně pokud bude transfer evidován jako nehospodářská činnost, bude výplatu zisku spin-off společnosti nutno separovat, tedy určit, z jakého objemu se jedná o zisk z transferu znalostí a z jakého obejmu o zisk z jiných hospodářských činností spin-off společnosti (například z výrobní činnosti spin-off společnosti).

Také, pokud bude spin-off založen jako společnost pro šíření znalostí ve smyslu Rámce, bude zpravidla odděleně sledovat své hospodářské a nehospodářské činnosti. Pokud bude transferové aktivity realizované pro výzkumnou organizaci vykazovat jako nehospodářskou činnost, bude rovněž povinen zisk z těchto činností reinvestovat, a to buďto do svých primárních činností (do transferových aktivit), nebo do činností mateřské výzkumné organizace. I zde bude nutno řešit některé poměrně složité interpretační otázky.

Příjmy z transferu znalostí v jiných evidencích

Na závěr nutno zmínit, že zpravidla zcela jinou kategorií jsou příjmy z transferu vykazované v jiných evidencích, například údaje vykazované v rámci veřejně spravovaných statistik (údaje poskytované Českému statistickému úřadu), nebo příjmy vykazované ve vztahu k seznamu výzkumných organizací vedenému Ministerstvem školství mládeže a tělovýchovy. Tato „čísla“ se mohou (a zpravidla budou) lišit od objemů, které jsou předmětem povinnosti reinvestice.

 

1 Viz definice výzkumné organizace dle bodu 2.2 písm. d) Rámce Společenství pro státní podporu výzkumu, vývoje a inovací (2006/C 323/01)

 

Autor: Matej Kliman

 


Matej Kliman

Působil jako vedoucí sekce výzkum a vývoj, veřejná podpora v AK HOLEC, ZUSKA & Partneři. Ke svým zkušenostem si může připsat účast v pracovní skupině pro změnu zákona č. 130/2002 Sb. Má zkušenosti s poskytováním právního poradenství v rámci revolvingového financování a financování pre-seed aktivit či zadávaní formou PCP (Pre-commercial Procurement). V současné době působí jako externí konzultant.