facebooktwittergoogleinstagram

Věda a výzkum

Portál Vědavýzkum.cz - Nezávislé informace o vědě a výzkumu

Ernst & Young - hlavní partner portálu Vědavýzkum.cz

Hlavní partner portálu
facebooktwittergoogleinstagram

Veřejná podpora a její vztah k transferu znalostí a smluvnímu výzkumu

23. 10. 2016
Veřejná podpora a její vztah k transferu znalostí a smluvnímu výzkumu

Na problematiku veřejné podpory je zapotřebí si dát pozor i při aktivitách, které spadají pod transfer znalostí a smluvní výzkum.

Veřejná podpora a transfer znalostí

Transferem znalostí se rozumí proces, jehož cílem je získávání, shromažďování a sdílení explicitních a implicitních znalostí včetně dovedností a kompetencí v hospodářských i nehospodářských činnostech, jako jsou spolupráce při výzkumu, poradenství, poskytování licencí, zakládání společností typu spin-off, publikace a mobilita výzkumných pracovníků a dalších osob, jež se podílejí na těchto činnostech. Kromě vědeckých a technických poznatků zahrnuje také jiné druhy znalostí, např. znalosti, jež se týkají používání norem a právních předpisů, v nichž jsou tyto normy obsaženy, znalosti podmínek reálného provozního prostředí a způsobů organizačních inovací, jakož i řízení znalostí v souvislosti s určováním, získáváním, zabezpečením, ochranou a využíváním nehmotného majetku.
V souvislosti s jakýmkoli nakládáním se znalostmi výzkumné organizace resp. výzkumné infrastruktury je třeba si uvědomit, že byly zpravidla získány (nabyty) za veřejné peníze, ať již z institucionální či účelové podpory. Proto je třeba s nimi nakládat stejně, jako s veřejnými penězi, neboť únik těchto znalostí nebo jejich řízený převod na třetí subjekt musí být činěn za adekvátní protihodnotu. Opět se tedy zde uplatní obecný princip kritéria subjektu v tržním hospodářství. Výzkumná organizace je odpovědná za to, že nabyté znalosti, ať již jsou, či nejsou předmětem ochrany duševního vlastnictví, budou chráněny před únikem, tj. zneužitím třetí stranou bez poskytnutí adekvátní protihodnoty. Dále je odpovědná zato, že tyto znalosti budou v rámci transferových transakcí řádně oceňovány, tj. odborně stanovena jejich tržní hodnota a že budou případně zpřístupněny a využívány třetími stranami za tržních podmínek. Tento princip se uplatní nejen vůči nezávislým třetím osobám, ale i vůči dceřiným společnostem, zejména pokud se na jejich činnosti účastní další osoby (další společníci apod.). V praxi se setkáváme s nedostatky dodržování principu transferu znalostí za tržních podmínek např. vůči spin-off založeným společně se zaměstnanci výzkumné organizace, nebo v případě tzv. výzkumu ve spolupráci, prováděnému s dalšími podniky.

Jsou-li projekty spolupráce prováděny společně podniky a výzkumnými organizacemi nebo výzkumnými infrastrukturami, má Evropksá komise za to, že zúčastněným podnikům není prostřednictvím těchto subjektů kvůli příznivým podmínkám spolupráce poskytnuta nepřímá státní podpora, pokud je splněna jedna z následujících podmínek:
a) zúčastněné podniky hradí v plné výši náklady projektu, nebo
b) výsledky spolupráce, které nemají za následek vznik práv duševního vlastnictví, lze veřejně šířit a práva duševního vlastnictví vzniklá z činností výzkumných organizací nebo výzkumných infrastruktur plně náleží těmto subjektům, nebo
c) práva duševního vlastnictví vzniklá z projektu, jakož i související přístupová práva jsou mezi různé spolupracující partnerské subjekty rozdělena tak, aby byly náležitě zohledněny jejich pracovní oblasti, příspěvky a příslušné zájmy, nebo
d) výzkumné organizace nebo výzkumné infrastruktury obdrží za práva duševního vlastnictví, jež vznikla v důsledku jejich činností a jsou postoupena zúčastněným podnikům nebo k nimž získaly zúčastněné podniky přístupová práva, náhradu odpovídající tržní ceně. Od této náhrady lze odečíst absolutní výši hodnoty veškerých finančních či nefinančních příspěvků zúčastněných podniků na náklady činností výzkumných organizací nebo výzkumných infrastruktur, jež měly za následek vznik dotčených práv duševního vlastnictví.

Komise má za to, že obdržená náhrada odpovídá tržní ceně, pokud dotčeným výzkumným organizacím nebo výzkumným infrastrukturám umožňuje požívat všech hospodářských výhod spojených s těmito právy, za předpokladu, že je splněna jedna z následujících podmínek:
a) výše náhrady byla stanovena na základě prodeje v rámci otevřeného, transparentního a nediskriminačního soutěžního řízení, nebo
b) nezávislý odborný odhad potvrdí, že výše náhrady je rovna tržní ceně nebo vyšší, nebo
c) výzkumná organizace nebo výzkumná infrastruktura může jakožto prodávající prokázat, že náhradu fakticky sjednala za obvyklých tržních podmínek tak, aby při uzavření smlouvy dosáhla maximálního hospodářského prospěchu, s přihlédnutím ke svým statutárním cílům, nebo
d) spolupracující podnik má na základě dohody o spolupráci právo prvního odmítnutí k právům duševního vlastnictví vzniklým z činnosti spolupracujících výzkumných organizací nebo výzkumných infrastruktur a tyto subjekty mají reciproční právo vyžádat si ekonomicky výhodnější nabídky od třetích stran, tak aby byl spolu pracující podnik nucen svou nabídku náležitým způsobem upravit.

Pokud není splněna žádná z výše uvedených podmínek, bude se celá hodnota příspěvku výzkumných organizací nebo výzkumných infrastruktur na projekt považovat za výhodu pro spolupracující podniky, na kterou se vztahují pravidla státní podpory.

Veřejná podpora a smluvní výzkum

Financování služeb ve výzkumu, vývoji a inovacích je z pohledu problematiky veřejné podpory zajímavé i v případě, kdy výzkumná organizace nestojí na straně veřejného zadavatele, ale naopak je dodavatelem těchto služeb. Výzkumná organizace se tak jako veřejná instituce stává účastníkem soutěže na trhu služeb vedle jiných, zpravidla též soukromých dodavatelů. Typickým příkladem je provádění tzv. smluvního výzkumu nebo poskytování výzkumných služeb určitému podniku, který obvykle stanoví podmínky smlouvy, vlastní výsledky výzkumných činností a nese riziko neúspěchu.

Smluvní výzkum je tak opakem tzv. „nezávislého výzkumu“, tj. výzkumu, který není prováděn ve prospěch určitého předem stanoveného subjektu (objednatele), nýbrž jeho výsledky mají být šířeny na nevýlučném a nediskriminačním základě. Smluvní výzkum je naopak výzkumem „na objednávku“, přičemž díky tomuto svému charakteru jej pravidla veřejné podpory důrazně odlišují od tzv. výzkumu ve spolupráci (kooperativního výzkumu) a zařazují mezi tzv. hospodářské činnosti.

V rámci smluvního výzkumu je pak v souladu s pravidly veřejné podpory nezbytné provést test dodržení kritérií subjektu v tržním hospodářství, jak popsáno výše v kapitole 11. V případě, že výzkumná organizace obdrží za své služby přiměřenou odměnu, nebude na podnik zpravidla převedena žádná veřejná podpora. Jedná se zejména o situace, kdy je splněna jedna z následujících podmínek:
• výzkumná organizace poskytuje danou výzkumnou službu nebo provádí smluvní výzkum za tržní cenu, nebo
• nelze-li určit tržní cenu, výzkumná organizace nebo výzkumná infrastruktura poskytuje danou výzkumnou službu nebo provádí smluvní výzkum za cenu, která:
o odráží plné náklady služby a obecně zahrnuje marži stanovenou podle marží, jež obvykle uplatňují podniky působící v odvětví dotčené služby, nebo
o je výsledkem jednání za obvyklých tržních podmínek, pokud výzkumná organizace coby dodavatel služby v jednání usiluje o to, aby při uzavření smlouvy dosáhla maximálního hospodářského prospěchu, a pokryje alespoň své mezní náklady.

Pokud si výzkumná organizace ponechá vlastnictví práv duševního vlastnictví nebo příslušná přístupová práva, lze jejich tržní hodnotu odečíst od ceny, jež má být zaplacena za dotčené služby.

Karel Zuska

AK HOLEC, ZUSKA & PARTNEŘI

Aleš Vlk

TERTIARY EDUCATION & RESEARCH INSTITUTE