facebooktwittergoogle
Nezávislé informace o vědě a výzkumu
facebooktwittergoogle

Ministerstvo školství nalézá právo - průlomové rozhodnutí o dotacích

24. 3. 2016
Ministerstvo školství nalézá právo - průlomové rozhodnutí o dotacích

Je třeba uznat, že na půdě MŠMT s nástupem nové ministryně a jejího týmu výrazně posílilo právní vědomí. Je to patrné z různých vyjádření k dotačním případům, které se řeší jak na půdě samotného ministerstva, tak u finančních úřadů či dokonce soudu, u nichž lze zaznamenat výrazný posun v kvalitě oproti minulosti. Je vidět, že současné vedení MŠMT si plně uvědomuje obtížnost a nejasnost právní úpravy vztahů mezi poskytovatelem a příjemcem dotace a skutečnost, že dopady tohoto stavu nelze přenášet toliko na příjemce dotace. Stejně tak si uvědomuje, že postupy MŠMT coby poskytovatele dotace a Řídicího orgánu nebyly v minulosti vždy plně v souladu se zákonem.

V rámci přehodnocování některých postupů využila ministryně svého oprávnění jako správního orgánu ve smyslu § 77 odst. 1 správního řádu, zjišťovat a prohlašovat za nicotná rozhodnutí MŠMT, která byla vydána bez věcné příslušnosti ministerstva.

V konkrétním případě, o němž se v tomto článku zmiňujeme, posuzovala ministryně postup MŠMT jako poskytovatele dotace z OP VK, kdy v případu tzv. „taktovací frekvence“ vydalo Oznámení ve věci nezpůsobilosti výdaje projektu, kterým vyzvalo příjemce k navrácení části přiznané dotace, která již byla příjemci vyplacena (tedy navrácení již vyplacených finančních prostředků na základě kontroly ex post). Příjemce na základě předmětného oznámení požadovanou výši finančních prostředků z dotace uhradil.

Podle § 78 odst. 1 správního řádu se nicotnost zjišťuje a prohlašuje z moci úřední (ex offo), a to kdykoliv. Neběží zde tedy žádná promlčecí doba, neboť na rozdíl od nezákonnosti se na nicotné rozhodnutí hledí, jako by nebylo vůbec vydáno. Účastníci řízení, v němž bylo rozhodnutí vydáno, a dále ti, kdož jsou uvedeni v písemném vyhotovení tohoto rozhodnutí, jakož i právní nástupci všech těchto osob, mohou dát podnět k prohlášení nicotnosti.

V daném případě zvolila ministryně postup z úřední povinnosti na základě informací, které získala ze spisu při vyřizování žádosti příjemce o uplatnění opatření proti nečinnosti.

Z rozhodnutí ministryně citujeme:
„Na základě prostudování celého spisového materiálu a po posouzení skutkového stavu věci ministryně jako nadřízený správní orgán ministerstva dle § 178 odst. 2 ve spojení s § 77 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb. dospěl k závěru, že předmětné Oznámení příjemci podpory je nicotným rozhodnutím, resp. správním úkonem, a to z následujících důvodů: V prvé řadě je třeba poukázat na to, že ministerstvo jako poskytovatel dotace, na kterou dle § 14 odst. 1 rozpočtových pravidel není právní nárok, neztrácí postavení orgánu veřejné moci a že i při rozhodování o poskytování dotace dochází k výkonu státní moci vůči osobám stojícím vně veřejné správy. Proto i v právních vztazích týkajících se poskytování dotací musí mít ministerstvo na zřeteli jeden ze základních principů ústavního pořádku České republiky obsažený v čI. 2 odst. 3 Ústavy České republiky, že státní moc slouží všem občanům a lze jí uplatňovat jen v případech, v mezích a způsoby, které stanoví zákon. Zároveň pak dle čl. 79 odst. 1 Ústavy České republiky platí, že ministerstva a jiné správní úřady lze zřídit a jejích působnost stanovit pouze zákonem. Z toho plyne, že ministerstvo jako poskytovatel dotace může svoji pravomoc uplatňovat pouze tam, kde mu zákon výslovně stanovuje kompetenci, a tuto pravomoc může realizovat jen způsoby k tomu zákonem výslovně označenými. Zákonem, který upravuje kompetence a pravomoci správních orgánů při poskytování dotací ze státního rozpočtu nebo kryté z rozpočtu Evropské unie, je zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů. Podle tohoto zákona ostatně bylo vydáno rozhodnutí o poskytnutí dotace, na jehož základě obdržel příjemce finanční prostředky mimo jiné dotčené předmětným Omámením příjemci podpory. Podle ustanovení § 14e tohoto zákona ve znění účinném do dne 19. 2. 2015 dále platí, že poskytovatel dotace může nevyplatit část dotace, domnívá-Ii se, že došlo k porušení pravidel pro zadávání veřejných zakázek spolufinancovaných z rozpočtu Evropské unie. Dále pak platí, že správa odvodů za porušení rozpočtové kázně podle ustanovení § 44 a násl. zákona č.: 218/2000 Sb., které jsou následkem porušení rozhodnutí o poskytnutí dotace, je v kompetenci finančních úřadů. Zákon č. 218/2000 Sb. je tedy založen na tom, že dotaci poskytne na základě žádosti poskytovatel dotace, zde ministerstvo, svým rozhodnutím dle ustanovení § 14 odst. 4 rozpočtových pravidel, ale ukládání odvodu za porušení rozpočtové kázně, tedy za porušení rozhodnutí o poskytnutí dotace, již není v kompetenci poskytovatele dotace, nýbrž jde o kompetenci finančních úřadů dle 44 odst. 9 zákona č, 218/2000 Sb. a podle zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů, v rámci rozhodování o porušení rozpočtové kázně. Vydalo-Ii tedy ministerstvo shora označené Oznámení příjemci podpory, kterým uložilo příjemci dotace vrátit finanční prostředky poskytnuté na základě rozhodnutí o poskytnutí dotace, učinilo tak bez výslovné zákonné kompetence, resp. mimo své zákonné kompetence. Z uvedeného dále plyne, že není-Ii ministerstvu svěřena kompetence rozhodovat o porušení rozpočtové kázně a nedodržení rozhodnutí o poskytnutí dotace nelze podle zákona postihovat jinak než jako porušení rozpočtové kázně, nemůže ministerstvo v těchto věcech jednat ani rozhodovat, tedy není věcně příslušné dle ustanovení § 10 zákona č. 500/2004 Sb., a rozhodnutí nebo úkony v těchto věcech učiněné jsou pro absolutní nedostatek věcné příslušnosti ministerstva dle § 77 odst. 1 správního řádu nicotné. K tomuto je třeba doplnit, že se v případě předmětného Oznámení příjemci podpory nemůže jednat ani o opatření vydané v souladu s ustanovením § 14e zákona č. 218/2000 Sb., podle kterého platí, že poskytovatel dotace může nevyplatit část dotace, domnívá-li se, že došlo k porušení pravidel pro zadávání veřejných spolufinancovaných z rozpočtu Evropské unie, neboť se v tomto případě jedná o zcela odlišnou situaci, kdy byl příjemce předmětným Oznámením příjemci podpory vyzván k vrácení již poskytnutých prostředků.“

Příjemci dotací, kteří v minulosti postupovali obdobným způsobem, jako příjemce ve výše popsaném případě a na základě rozhodnutí poskytovatele dotace vrátili již vyplacené prostředky, tak mohou využít svého práva podle § 78 odst. 1 správního řádu a podat podnět k prohlášení nicotnosti předmětného rozhodnutí a navrácení finančních prostředků. Výsledek samozřejmě nelze předjímat, neboť každý případ nutno posuzovat ad hoc, avšak v obdobných situacích by mělo ministerstvo jako správní orgán postupovat konzistentně a uplatnit princip rovného zacházení s příjemci podpory.

 

JUDr. Karel Zuska

AK HOLEC, ZUSKA & Partneři