facebooktwittergoogleinstagram

Věda a výzkum

Portál Vědavýzkum.cz - Nezávislé informace o vědě a výzkumu

Ernst & Young - hlavní partner portálu Vědavýzkum.cz

Hlavní partner portálu
facebooktwittergoogleinstagram

Eva Hnátková: Open Science - zbožné přání nebo reálná budoucnost vědy?

5. 6. 2020
Eva Hnátková: Open Science - zbožné přání nebo reálná budoucnost vědy?

Pro komunikaci ve 21. století již nestačí, aby vědec vydal pouze článek v některém z uzavřených časopisů, za standardní se považuje zveřejnit také data, metadata a další potřebné informace. Open Science představuje nový moderní způsob, jak dělat výzkum a otevřít přístup k výzkumným výsledkům i datům prostřednictvím nových digitálních technologií a nástrojů, které vedou k posílení vědecké spolupráce.

Jedná se o vědeckou (r)evoluci, která mění způsob, jakým se vědecký výzkum dělá, komunikuje a hodnotí. Největším přínosem je:

  1. Dostupnost vědeckých výsledků, které jsou znovu použitelné.
  2. Transparentnost, která je ve všech fázích vědeckého procesu obrovským přínosem pro vědeckou integritu.
  3. Reprodukovatelnost a tím pádem robustnější vědecké výsledky.
  4. Spolupráce, která se mnohonásobně prohlubuje.
  5. Šíření výsledků, které je efektivnější a rychlejší. Zvyšuje viditelnosti pro samotné vědce i instituce.

Větší dostupnost vědeckých poznatků má také potenciál zvýšit společenský i ekonomický dopad a umožňuje rychlejší zavádění inovací.

Termín “Open Science” nemá žádnou pevnou definici, jedná se o pojem, který zahrnuje mnoho praktik: otevřený přístup k publikacím (Open Access), otevřená data (Open Data), otevřené metodiky (Open Methods), otevřené zdrojové kódy (Open Source), otevřené recenzní řízení (Open Peer Review), otevřené vzdělávací materiály (Open Education), alternativní metriky hodnocení (Alternative Metrics), zapojení občanů do vědy (Citizen Science) a další.

Open Science 1Zdroj: Open Science Taxonomy

Principy a praktiky Open Science se stále vyvíjejí a vědecká komunita má možnost je vylepšovat a přijímat na globální úrovni. Zatímco Open Science je nejčastěji užívaný termín, používají se i jiné názvy jako je Open Scholarship nebo Open Research zejména v oblasti sociálních a humanitních věd. Do češtiny se překládá jako otevřená věda či otevřený přístup k vědeckým výsledkům nebo informacím.

Open Access a Open Data jsou dva hlavní pilíře Open Science. V souladu s Berlínskou deklarací o otevřeném přístupu z roku 2003 lze Open Access definovat jako neomezený online přístup k vědeckým publikacím (včetně knih, monografií a netradičních výzkumných materiálů) pro čtení i k opětovnému využití, kterému nebrání žádné finanční, organizační, právní nebo technické překážky. Pro otevřené data (Open Data) a jejich sdílení platí mantra - pravidlo “as open as possible, as closed as necessary”, tj. zveřejnit jen data, která veřejná být mohou (s ohledem na komercializaci výsledků, citlivé údaje a další důvody). Pro sdílení dat však nestačí, aby byla data jen dostupná volně na webu, je potřeba, aby splňovala tzv. FAIR principy (Findable - dohledatelná, Accessible - přístupná jak pro lidi tak strojově čitelná, Interoperable - interoperabilní, Reusable - opětovné využitelná).

V důsledku coronavirové pandemie se přesun k otevřené vědě více zrychlil a posunul kupředu. Kdy jindy jsme měli tolik dostupných informací, která nakladatelství v důsledku krizové situace uvolnila články a publikace (i když zatím jen dočasně) v režimu Open Access? Ukázalo se, jak je důležité všechny informace včetně dat sdílet a ve vědecké komunitě vzájemně spolupracovat na lokální, národní i mezinárodní úrovni. Některé články byly dostupné ve zrychleném recenzním řízení nebo na pre-preprintových úložištích. Pro studenty bylo zase zásadní mít dostupné vzdělávací materiály. Čelíme ovšem i jiným globálním hrozbám, než je coronavirus, mnohé další nemoci, klimatické změny apod.

Organizace spojených národů (OSN) přijala v roce 2015 sedmnáct cílů udržitelného rozvoje (anglicky Sustainable Development Goals, SDGs) potřebných pro přeměnu našeho světa. Cíle udržitelného rozvoje jsou výzvou k akci všech zemí – chudých, bohatých a středních příjmů – na podporu prosperity a zároveň na ochranu planety. Uznávají, že ukončení chudoby musí jít ruku v ruce se strategiemi, které budují hospodářský růst, přitom řeší řadu sociálních potřeb, včetně vzdělávání, zdraví, sociální ochrany a pracovních příležitostí, a zároveň se zabývají změnou klimatu a ochranou životního prostředí. Abychom jich byli schopni dosáhnout, je důležité mít přístup k nejnovějším informacím a poznatkům.

 Open Science 2

Zdroj: OSN

Open Science je i jednou z priorit Evropské komise. Nový připravovaný rámcový program Evropské Unie pro výzkum a inovace na období 2021-2027, Horizon Europe, podporuje otevřenou vědu a zavádí mandatorní politiku pro otevřený přístup k publikacím a vědeckým datům (pozor, ne všechna data musí být ‘otevřená’ nebo poskytnuta ihned, důležité je, aby data byla FAIR), aby se zlepšil inovační potenciál výsledků generovaných z financí EU. Lepší šíření a využívání výsledků vědy a výzkumu (VaV) je také jedním ze způsobů, jak dosáhnout cíleného aktivního zapojení společnosti.

Další Evropskou iniciativou, která si dala za cíl podpořit Open Science a zejména Otevřený přístup k vědeckým publikacím je tzv. “Plán S”. Tuto iniciativu zahájila v roce 2018 skupina národních poskytovatelů finančních prostředků pro výzkum společně s podporou Evropské komise a Evropské rady pro výzkum (ERC), když oznámila vytvoření cOAlition S. Tato koalice vznikla na půdě Asociace Science Europe, která sdružuje Evropské národní poskytovatele financující výzkum (research funding organizations) a organizace provádějící výzkum (research performing organizations). Grantová agentura České republiky (GAČR) je jejím členem, ale v cOAlition S se zatím neagažuje.

Není to poprvé kdy se poskytovatelé financí pro vědu a výzkum spojili, aby podpořili a zajistili plný a okamžitý otevřený přístup (Open Access) k vědeckým publikacím. Jedná se o dlouhodobou snahu podpořit Open Science a zejména Open Access. Od výše zmiňované Berlínské deklarace o otevřeném přístupu z roku 2003 uběhlo již 17 let, kdy se o tom mluví, k dnešnímu dni deklaraci podpořilo více než 650 univerzit a vědeckých institucí z celého světa, mezi nimi i 11 institucí za Českou republiku. Realita je však taková, že v roce 2019 bylo jen 31 % ze všech vědeckých publikací volně dostupných.

Pro poskytovatele finančních prostředků na VaV je dostupnost vědeckých poznatků důležitá. Talentovaní vědečtí pracovníci, výzkumná aktivita, současně vědecké infrastruktury, laboratorní vybavení a materiál včetně testování stojí, a to zejména v některých disciplínách, nemalé finanční prostředky. Tyto peníze mají grantové agentury za úkol odpovědně rozdělit tak, aby nově získané poznatky v nejvyšší možné míře přispívaly k rozvoji hospodářství a poskytovaly řešení vedoucí ke prospěchu společnosti, tzn., aby byly využívány pro veřejné dobro. Většina investovaných peněz do výzkumu a vývoje pochází z veřejných zdrojů (z kapes daňových poplatníků), přičemž grantové agentury podporují víceleté výzkumné projekty. Výstupy na konci projektu, které shrnují výsledky víceletého bádání jsou následně publikovány ve vědeckých časopisech, kde dochází k něčemu, co by se dalo nazvat jakousi jejich privatizací, tzn. změnou z veřejného vlastnictví na soukromé.

V tradičním modelu vědeckého publikování zpravidla autor předává před publikováním článku svá autorská práva na článek vydavateli prostřednictvím Copyright Transfer Agreement (CTA). Autor tímto odevzdá vydavateli majetková práva ke svému dílu (článku), která mu znemožní s článkem nadále libovolně nakládat, např. jej zveřejnit na své webové stránce, sociální síti nebo v repozitáři po dobu embarga (bylo-li v autorské smlouvě dohodnuto). Na konci celého dlouholetého výzkumného a publikačního procesu jsou vydavatelé vědeckých časopisů nakonec jedinými aktéry, kteří z něj mají profit. Příjem vydavatele za jeden článek může činit v průměru kolem 5 tisíc USD, z čehož zisk u některých z nich může činit až 38 %. Samotní vědci navíc poskytují recenze k vědeckým publikacím ve většině případů zcela zdarma a vlastní text publikace dodávají v téměř hotovém formátu. Ve finále si však vědecká komunita musí prostřednictvím knihoven nakupovat drahé předplatné časopisů, aby měla zpět přístup v podstatě ke “svým” vědeckým poznatkům. Pokud jde o veřejnost, té tyto vědecké výsledky dostupné nejsou, pouze za poplatek (paywalls).

Z tohoto důvodu se členové cOAlition S zavazují učinit nezbytná opatření k naplnění 10 principů (tzv. Plánu S)

  1. Autoři/instituce si ponechávají autorská práva a mají standardně nastavenou veřejnou licenci CC BY.
  2. Robustní požadavky na kvalitní časopisy/platformy.
  3. Podněty a podpora na vývoj nových otevřených časopisů/platforem.
  4. Publikační poplatky hrazené poskytovateli financí/institucemi, nikoli výzkumníky.
  5. Rozmanitost obchodních modelů a transparentnost standardních poplatků.
  6. Být v souladu s politikami a strategiemi o transparentnosti.
  7. Uznání, že je zapotřebí více času pro otevření přístupu u knih.
  8. Hybridní modely časopisů jsou povoleny na základě transformačních dohod nanejvýš do konce roku 2024.
  9. Poskytovatelé finančních prostředků budou sledovat a postihovat za (ne) dodržování předpisů.
  10. Poskytovatelé finančních prostředků budou hodnotit výstupy na základě přínosu vědecké práce, a ne na základě prestiže časopisů, ve kterých jsou články publikovány.

A hlavního cíle:

„S účinností od roku 2021 musí být všechny vědecké publikace o výsledcích výzkumu financovaného z veřejných nebo soukromých prostředků poskytovaných národními, regionálními a mezinárodními výzkumnými radami a subjekty financující výzkum, zveřejněny v Open Access časopisech, na platformách pro otevřený přístup nebo musí být okamžitě k dispozici prostřednictvím otevřených repozitářů a to bez embarga.“

Open Science 3

Zdroj: cOAlition S (Science Europe)

Takže podle Plánu S by měly být výsledky výzkumu (financované subjekty z cOAlition S) publikovány v kompatibilních Open Access časopisech, otevřených repozitářích nebo nově vznikajících publikačních platformách. Autoři budou používat defaultně veřejnou licenci CC BY (to znamená, že kdokoliv může s článkem jakkoliv nakládat, upravit ho, čerpat z něj, apod., za jediné podmínky, že vždy musí uvést původního autora) a cOAlition S také důrazně vybízí k tomu, aby data z výzkumu a další výzkumné výstupy byly v režimu ‘as open as possible and and as closed as necessary’. Jednou takovou publikační platformou s otevřeným přístupem bude platforma Evropské komise Open Research Europe (ORE), která bude sloužit pro publikování výsledků z Evropských projektů H2020 a Horizon Europe. Provoz platformy bude zahájen na podzim 2020 s využitím technologie F1000Research. Platforma ORE nabídne možnost rychlého publikování preprintů, otevřené recenzní řízení (Open Peer Review) a také podpoří mandatorní politiku sdílení dat podle FAIR principů.

Co se týče vědeckých dat, Evropská Unie je jejich největším producentem. Tato data ovšem nejsou efektivně využívána, a proto v roce 2016 přišla Evropská komise s iniciativou vybudovat European Open Science Cloud (EOSC), Evropský cloud pro otevřenou vědu. EOSC bude kombinovat existující a budoucí datové infrastruktury, které budou výzkumným pracovníkům (včetně doktorandů) zajišťovat důvěrné virtuální prostředí (cloud) se službami a systémy pro ukládání, správu, analýzu a opětovné použití dat, aby vědecká komunita mohla opakovaně používat obrovské množství dat, které generuje. Vědecká data mohou být velkým přínosem zejména v dnešní době, ale právě jejich počet a různorodost formátů, ve kterých se ukládají, představuje zároveň i nemalý problém. Cílem budování EOSC je urychlit a podpořit současný přechod k otevřené vědě a otevřeným inovacím na jednotném digitálním trhu, a tedy podpora ekonomiky využíváním výsledků výzkumu – technology transfer. EOSC bude evropská infrastruktura celosvětově interoperabilní, dostupná a bude zahrnovat požadované lidské odborné znalosti, zdroje, normy, osvědčené postupy a podpůrné technické infrastruktury.

V České republice se na na podzim 2020 měla tematice Open Science věnovat Knowledge, Research and Education Conference - "KRECon 2020: Open Science - Future of the Science", kterou pořádá Národní technická knihovna v Praze. Tato dvoudenní konference nabízí pohled evropských expertů na nové trendy v Evropě a také poukazuje na současnou situaci v českém prostředí. Bohužel z důvodu nejistoty spojené s dalším vývojem koronaviru a jeho možné druhé vlny se letošní ročník konference KRECon – Open Science posouvá až na rok 2021. O přesném termínu budete brzy informováni. Předchozí ročník konference se zabýval hledáním rovnováhy v otázce otevřeného přístupu k vědeckým informacím Open Access - Seaking Balance. Na stránce konference můžete najít prezentace a videozáznam.

 

Autorka: Eva Hnátková (@EvaHnatkova)


Eva Hnatkova

Eva Hnátková

působí od roku 2020 v Národní Technické knihovně, kde má na starosti tematiku Open Science a vše, co je s ní spojené. V rámci NTK se podílí na organizaci konference Knowledge Research Education (KRECon), přípravě české sekce Falling Walls a dalších činnostech. Jako Open Science koordinátorka chce propagovat a rozvíjet Open Science přístup v České republice. Dále pracuje v Centru informačních služeb na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze, kde kromě tematiky Open Science bude podporovat doktorské vzdělávání a posilovat kariérní rozvoj začínajících výzkumných pracovníků zejména doktorandů. V současnosti je prezidentkou Evropské rady pro doktorandy a začínající výzkumné pracovníky (Eurodoc).

 

Pozn: Národní strategie otevřeného přístupu České republiky k vědeckým informacím na léta 2017-2020 podporuje přechod k systému otevřené vědy. Na národní strategií navazuje v roce 2019 Akční plán pro implementaci Národní strategie. Akční plán obsahuje 11 opatření se stanovenými termíny plnění a zodpovědnými gestory. Jednotlivá opatření plní konkrétní priority Strategie. A nejnověji se otevřenému přístupu k výsledkům a datům VaV, které jsou volně šiřitelné věnuje opatření v Národní politice výzkumu, vývoje a inovací České republiky 2021+, které má vazbu na všech 5 strategických cílů.