Tedy skoro jako to linecké – mouka, máslo… smícháme, upečeme, necháme odležet a konzumujeme. Jenže ten výrok pana Rusnoka zněl doslova: „Zavést poplatek za studium na vysoké škole typu 15 tisíc korun za semestr, co studenti běžně propijí za dva měsíce v hospodě. A okamžitě vyhlásit státní program: ti, kteří budou studovat technickou vysokou školu, budou mít tento poplatek zaplacený od státu. Do pěti let jsou vysoké školy technického směru plné a za dvacet let budeme míti dosti inženýrů.“ Originál je v celém kontextu ke zhlédnutí od cca od času 1 h. 37 minut ve vloženém videu zde.

Nevěřím, že by navržená penalizace humanitních oborů a jejich postavení do opozice vůči technickým vedlo k čemukoli pozitivnímu. Hledejme naopak nástroje, jak vzájemnou spolupráci těchto zdánlivě protikladných disciplín podpořit. Jestli něco potřebujeme, je to především kreativita a flexibilita. Kreativita často pramení z různorodosti více pohledů na stejnou problematiku. K interdisciplinárnímu přístupu je v dnešní době nezbytné přidat i schopnost se celý život učit, adaptovat se na nové podmínky, prostě být flexibilní. Z průzkumů vyplývá, že právě to dobře umí absolventi humanitních oborů. Využijme proto jejich potenciál, který v kombinaci s exaktními znalostmi technických, přírodních a dalších věd může přinést právě ten kýžený recept na inovace posunující vpřed náš průmysl a ekonomiku jako celek.

Otevírá se mnoho nových témat, kde je třeba zapojit expertízu z oblasti psychologie, sociologie, etiky, práva, ale třeba i religionistiky či kulturní antropologie. Řešíme umělou inteligenci, telemedicínu, práci s velkými daty, všechny superchytré technologie pro zlepšení kvality života jednotlivce, ale třeba městské veřejnosti, dále oblasti spojené třeba s bezpečností a obranou. Živě se diskutuje téma hybridní války, zneužívání informací a kognitivního válčení. Potřebnost zapojení a vzájemné interakce více oborů se začíná formalizovat i do oficiálních strategií, a to nejen v České republice, je to globální trend. Příkladem u nás jsou určitě takzvané domény specializace, kde jsou společenské a humanitní vědy vnímány jako nezbytný element i pro inovace v technických a přírodovědných oborech. Projevuje se to také na nastavení financování vědy např. z evropských zdrojů – spolupráce více oborů bude v některých případech podmínkou získání grantu.

Studenty Univerzity Karlovy se na nutnost mezioborové spolupráce snažíme připravovat. Na Centru pro přenos poznatků a technologií pod hlavičkou Inovační laboratoře UK nabízíme volitelné kurzy věnované právě umělé inteligenci, systémovému uvažování, podnikavosti. Často převažují zájemci z humanitních oborů, protože si chtějí doplnit expertízu, která je lépe připraví na spolupráci s kolegy z techniky a přírodovědy. Připravujeme zapojení našich studentů, včetně těch z humanitních oborů, do ideatonu „Hack the Mind“, tedy mezinárodního kolektivního brainstormingu s cílem nacházet inovativní řešení, která plánuje využít i NATO do svých obranných strategií.

Možná se ptáte, jak může vypadat výsledek takového interdisciplinárního snažení. Závěrem proto dva příklady z běžící praxe. Univerzita Karlova založila před dvěma roky společnost Charles Games s.r.o., která vychází z úzké spolupráce odborníků z několika pracovišť: historiků, techniků a programátorů a v současnosti se zapojují i designéři z uměleckých škol. První produkty vzešly ze snahy nabídnout inteligentní vzdělávací počítačové hry založené na autentických materiálech a historiky ověřených faktech. Dosavadní produkty jako hra Atentát 1942 slaví mezinárodní úspěchy. V současné době se ozývají i další zájemci, včetně zahraničních, kteří by rádi herní formu a univerzitní expertízu vyzkoušeli například pro programy zdravotnické osvěty atp.

Tematicky úplně jinou aktivitou je nový projekt „Za bezpečný domov“, který vznikl v reakci na současnou pandemickou situaci a významný nárůst případů domácího násilí. Iniciátorem je společnost IKEA, která oslovila akademickou a neziskovou sféru, zapojeni jsou právníci, psychologové, lékaři, sociologové a další. IKEA financuje cílený výzkum a chce nalézt řešení, jak na problém upozornit a upravit právní a podpůrné prostředí pro všechny, kterých se osobně dotkne. K této inciativě se připojuje i Vodafone, který přidává i technologická řešení.

Současná společnost bude stále víc potřebovat velkou podporu a zcela nová řešení pro to se vzpamatovat ze současné vlny epidemie, roste počet lidí s psychickými problémy, mění se pohled na způsoby práce, mobilitu ve městech atd. Tady všude je potřeba, aby spolupracovali vědci z více oborů. Vymýšlejme tedy motivační nástroje, jak jejich vzájemnou spolupráci podpořit, nestavme je násilně na opačné strany pomyslného hřiště.

ZÁZNAM (Události, komentáře, ČT 24, 15. 12. 2021 od 22 hod). Čas od cca 40. min.

Autorka: Hana Kosová

Hana Kosová

je ředitelka Centra pro přenos poznatků a technologií Univerzita Karlovy (CPPT UK). Na UK působí od roku 2011, přičemž začínala jako nezávislá obchodní konzultantka pro projekty pre-seed a proof-of-concept, a později pracovala na budování univerzitní inovační sítě (University Innovation Network). Pomáhala vytvářet českou národní profesní asociaci Transfera.cz, v letech 2015 – 2018 působila jako místopředsedkyně představenstva. Členkou představenstva zůstává i nadále. Od roku 2019 je také členkou představenstva mezinárodní asociace pro přenos poznatků a technologií ASTP. Byla součástí týmu, který inicioval a nakonec v roce 2018 vytvořil dceřinou společnost Univerzity Karlovy Charles University Innovations Prague s.r.o., nyní a.s., ve které byla jmenována členkou dozorčí rady. V minulosti zastávala různé funkce související s projektovým a strategickým řízením v ČR i zahraničí. V současné době se soustřeďuje na posilování Univerzitní inovační sítě a na jeden z klíčových projektů CPPT – Kampus Hybernská – zaměřený na třetí roli univerzity i konkrétní aktivity přenosu poznatků ze společenských a humanitních věd do praxe.

Centrum pro přenos poznatků a technologií Univerzity Karlovy

je od roku 2007 samostatná součást UK, která zajišťuje servis pro výzkumníky i studenty v oblasti praktického uplatnění výsledků výzkumu. Snažíme se, aby výsledky vědecké práce neskončily v šuplíku v laboratoři nebo jen jako akademická publikace. Spolupracujeme s nejrůznějšími typy externích partnerů (komerční společnosti, veřejná sféra – ministerstva, města, kraje, i s neziskovým sektorem), ukazujeme, jak může být věda společnosti prospěšná. Aktivně hledáme praktické uplatnění pro technologie, ale i pro know-how pramenící z humanitních a společenských věd. Přispíváme tím ke třetí roli Univerzity Karlovy, od roku 2021 využíváme za tímto účelem také Kampus Hybernská.