Vytisknout tuto stránku

O necitacích v humanitních a sociálních vědách

4. 5. 2018
O necitacích v humanitních a sociálních vědách

Časopis Times Higher Education zveřejnil 19. dubna 2018 statistiku citací vědních disciplín. Klade si především otázku, kolik z publikací není nikdy nikým citováno. Závěry mohou být zásadní jak pro hodnocení vědy na úrovni státu či poskytovatelů, tak uvnitř výzkumných organizací.

Analýza byla vytvořena na základě bibliometrických dat z databáze Scopus napříč jednotlivými disciplínami či oblastmi. Bylo sledováno, jaké procento publikací vzniklých v roce 2012 je, resp. není citováno do pěti let od svého zveřejnění. A závěr? 72 % článků v literární vědě a 55 % článků v historii není do pěti let citováno vůbec. Oproti tomu necitovány jen v řádu jednotek procent zůstaly články chemické, biologické či medicínské.

THE bakerTyto propastné rozdíly ukazují, jak se liší filozofie vědní práce, kultura citací i přístup jednotlivých vědců, nikoliv však jejich kvalita. Demonstrují úskalí kvantifikátorů pro hodnocení vědy a výzkumu napříč jednotlivými disciplínami.

Důvodů takto výjimečného postavení především humanitních věd je mnoho. Jako nejzásadnější se jeví vnímání monografií, a nikoliv článků jako vrcholů vědecké práce. Články bývají často chápány jako „cesta“ k monografii či jako publikování průběžných, „nefinálních“ závěrů. Neméně důležitým faktorem je rovněž počet časopisů, který je v humanitních vědách řádově nižší. Důsledkem toho je podstatně menší počet citovaných prací, zato však ve vysokém počtu citací. Další limitou této oblasti je častá vázanost na dílčí kulturní okruh a jazyková bariéra, tedy obtížná přenositelnost či uplatnitelnost v globalizovaném prostředí. Neméně důležitá je samotná citační kultura. Ta totiž nemusí fungovat jako pozitivistický výčet všeho, co bylo k danému tématu kdy napsáno, ale daleko spíše jako přihlášení se k určitým vzorům, jako afiliace autora ke konkrétní škole či teorii či k programové „jinakosti“. Dalším důvodem může být časový rozsah, kdy v humanitních vědách není pětiletý interval pro první citaci dostatečný.

Závěrem tedy rozhodně není konstatování, že by humanitní vědy byly horší, protože značný relativní počet děl není citovaný, ale že jsou už ze své podstaty odlišné. Nereflektování této jinakosti (vyplývající např. z citační kultury) může vést k podstatnému zkreslování při jejich financování i při vnímání jejich významu pro současnou společnost.

 

Autor: Václav Velčovský

 

Vaclav Velcovsky original

Václav Velčovský působí jako náměstek pro řízení sekce operačních programů na Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy a je také historik.