Jakub Novák: Trumpova vláda otřásá americkou vědou – chce historicky největší škrty v základním výzkumu

Poté, co staronový prezident Donald Trump nastoupil 20. ledna 2025 do funkce, začala jeho vláda velmi aktivně zasahovat do systému státního financování vědy a výzkumu ve Spojených státech. Zásahů je řada, ale většina se týká krácení peněz a rušení projektů. Vláda zdůvodňuje svůj razantní postup snahou vymýtit praktiky, které plýtvají veřejnými prostředky, anebo je rovnou kradou či zneužívají („fraud, waste, and abuse“). Kritici vlády, včetně mnoha vědců, ji obviňují z „války proti vědě“. Nebývale militantní hesla na obou stranách (rozkrádání vs. válka) ilustrují, nakolik je situace vypjatá. Nejde tu o rozvážnou reformu za účasti všech zainteresovaných aktérů dobré vůle – politiků, vědců, ekonomů. Probíhá nepokrytý politický boj.

Postup vlády je překvapivý. Po desetiletí se státní podpora vědy a výzkumu ve Spojených státech opírala o široký konsenzus a měla stoupající trend, a to jak v nominálních, tak reálných dolarech. Došlo-li občas k meziročním redukcím, většinou se držely v jednotkách procent. Do této tradice vstupuje Trumpova vláda s návrhem snížit federální rozpočet na vědu a výzkum pro fiskální rok 2026 ze stávajících 198 miliard dolarů na 154 miliard, tedy o 22 %. Je třeba ale zmínit, že vláda zároveň navrhuje přidat téměř 40 miliard dolarů na vývoj obranných technologií, i když se zhruba polovina této částky do rozpočtu na vědu a výzkum nepočítá, poněvadž by byla použita na vylepšování existujících systémů, nikoliv na vývoj nových.

Trumpova reforma vědy a výzkumu je v podstatě dvoufázová. V současné fázi vládu omezuje zděděný federální rozpočet, který zahrnuje i financování této oblasti, a vládní snahy do financování zasahovat jsou právně napadány a často blokovány soudy. Avšak s nadcházejícím rozpočtem pro rok 2026 – který má daleko větší šanci odrážet skutečné priority Trumpovy vlády, a zároveň bude sám zákonnou normou – nastane fáze druhá.

Pro kontext: Nejvíce státních fondů na vědu a výzkum tradičně protéká (rok 2024, v miliardách dolarů): ministerstvem obrany (90,6), ministerstvem zdravotnictví (47,6), ministerstvem energie (22,2), NASA (11,8), Národní vědeckou nadací (NSF, 7,8) a ministerstvem obchodu (3,9), pod nějž spadá NOAA, čili Národní agentura pro výzkum oceánů a atmosféry. V tomto článku se zaměřím hlavně na biolékařský výzkum pod hlavičkou Národních ústavů zdraví (National Institutes of Health, NIH) při ministerstvu zdravotnictví; o vývoji v dalších resortech se zmíním stručněji.

Chci se soustředit na politickou dynamiku reforem, a poněvadž je zde hybnou silou Trumpova vláda, budu především prezentovat její náhled. Komentáře a kritiku týkající se racionality a dopadů reforem omezím; podrobnější analýzu a komentář najdete v mé eseji zde.

První fáze reforem: Změny v mantinelech federálního rozpočtu

Ústavně je rozpočet amerického státu v kompetenci Kongresu, nikoliv prezidenta. Kongres každoročně schvaluje tzv. diskreční či variabilní rozpočet (discretionary budget) pro nadcházející fiskální rok, který běží od října do září. Fondy na vědu a výzkum, včetně grantů, jsou částí variabilního rozpočtu. Stávající granty měly běžet alespoň do konce fiskálního roku 2025 a možnosti vlády do nich zasahovat byly teoreticky omezené. Teorie ovšem rychle vzala za své. Vláda ihned po nástupu prohlásila, že je nutné okamžitě ozdravit státní správu, a úkolem pověřila Elona Muska. Muskův tým začal obratem rušit či krátit výzkumné granty a také propouštět státní zaměstnance, včetně grantových úředníků.

První fáze Trumpovy reformy vědy a výzkumu se odehrává ve jménu boje proti praktikám, které byly podle vlády tak škodlivé (přispívaly k „plýtvání, kradení, a zneužívání“), že si vyžadovaly okamžitou nápravu. K těmto praktikám a jejich zdrojům vláda přičítala: zaujatost univerzit; neúměrné provozní náklady; diskriminační politiku DEI (diversity, equity, and inclusion, čili diverzity, rovnosti a začleňování); klimatický alarmismus; pokřivený systém zdravotnictví. V následujících odstavcích tyto vládní priority blíže vysvětlím a doložím příklady. Zmíním ještě, že část těchto priorit je dlouhodobě hlásána křídlem konzervativního hnutí, se kterým je Trump spojen – například v konzervativním programu Projekt 2025 (Project 2025).

Univerzity obecně jsou vládě trnem v oku; má je za příliš zideologizované (směrem doleva). Několik univerzit, například Harvard a Kolumbijskou univerzitu, vláda plošně odstřihla od grantů, dokud se vnitřně nereformují. Ke 30. červenci zrušily NIH Harvardu a Kolumbijské univerzitě celkem 773 grantů na biolékařský výzkum v celkové výši 4,8 miliardy dolarů. To jsou velká čísla; po případné dohodě s univerzitami má ovšem vláda granty obnovit.

Na univerzity dopadla i další vládní opatření. Projekt 2025 kladl univerzitám za vinu, že si účtují neúměrně vysoké provozní náklady na vědecký výzkum (provoz, údržba, administrativa), a že pak peníze odklánějí na jiné účely. Elon Musk označil 7. února na X tuto praxi za „absolutní zlodějinu“ a tentýž den vydaly NIH novou vyhlášku, která zastropovala proplácené provozní náklady na 15 % – změna oproti dosavadnímu průměru 28 %. Zdá se, že autoři vyhlášky přesně nevěděli, jak se provozní náklady počítají (nikoliv jako procento celkového grantu, nýbrž jen jeho určité části), a v reálu stlačili strop až na 8 % celkového grantu. Zastropování mělo NIH ušetřit až 4 miliardy dolarů ročně a brzy bylo vyhlášeno i pro ministerstva obrany a energetiky a pro NSF.

Vědci a univerzity se hlasitě ohrazovali, že náklady odrážejí realitu, a pokud na ně dostanou o miliardy méně, budou muset chybějící peníze čerpat z jiných částí univerzitních rozpočtů a omezit výzkum. Univerzity se odvolaly k soudům, které 4. dubna 2025 rozhodly, že NIH nemají krátit již schválené peníze, a později zablokovaly i vyhlášky v ostatních resortech. Vláda však hodlá 15% zastropování provozních nákladů začlenit do rozpočtu pro příští fiskální rok (viz „Druhá fáze“), což už by nebylo soudně napadnutelné. Poněvadž toto finanční omezení univerzity asi brzy dostihne, desítky z nich již začaly s rozpočtovými škrty a propouštěním.

Administrativa začala také přímo rušit konkrétní granty. Podle nezávislé databáze Grant Witness bylo k 30. červenci zrušeno 3 028 grantů NIH, tj. zhruba 4 %. Šlo o radikální krok; v minulých letech se rušení již schválených grantů dělo jen ve výjimečných případech disciplinárních prohřešků a počítalo se na prstech. I zde se postižení výzkumníci odvolávali; přes 1 000 zrušených grantů bylo soudně či mimosoudně obnoveno.

Vláda při rušení grantů nejčastěji citovala nutnost zvrátit praktiky DEI. Již v lednu vydala prezidentská kancelář dvě nařízení namířená proti DEI. V nich prohlásila snahy zvýhodňovat skupiny občanů definované rasově, etnicky, podle pohlaví či sexuální orientace za diskriminační a nezákonné. Předchozí vládní směrnice, platné od šedesátých let, naopak ukládaly vládě povinnost odstraňovat – i „aktivním přičiněním“ (affirmative action) – překážky k rovnoprávné účasti právě takto definovaných skupin ve vzdělávání, zaměstnání atd. Podle dlouholetého úzu měla vláda sahat k aktivnímu přičinění (tedy i zvláštní finanční podpoře) v případech nerovného zastoupení té či oné skupiny – například malého zastoupení žen ve vědeckých profesích, nebo nepoměrně velkého zastoupení černochů mezi pacienty určitých chorob, ať zmíníme relevantní příklady. Ve zkratce – Trumpova nařízení charakterizují aktivní přičinění jako porušení Zákona o občanských právech z roku 1964; dlouholetý úzus tu samou vládní praktiku považoval za nezbytnou k naplnění téhož zákona. Není divu, že tento spor spěje k Nejvyššímu soudu.

Ve výzkumu HIV/AIDS bylo například zrušeno přibližně 13 % grantů, i když část byla později soudně obnovena. Zde se střetly politické preference vlády s realitou současného HIV/AIDS výzkumu. Epidemie HIV/AIDS v USA (30 000 nových případů ročně) postihuje hlavně homosexuální a bisexuální muže, a etnické a rasové menšiny. Výzkum se často zaměřoval právě na tyto epidemiologicky nejvíce postižené skupiny – tedy menšiny, kterým vláda odmítá z principu přednostně pomáhat.

NSF, sesterská organizace NIH řídící výzkum ve fyzice, chemii či matematice, zrušila 12 % grantů, ponejvíc vzdělávacích, opět většinou s vysvětlivkou ukončení podpory pro DEI. V souladu s dlouholetou směrnicí NSF se totiž podpora vzdělávání a náboru mladých vědců soustředila na „málo zastoupené“ skupiny. Spojené státy musí část svého vědeckého personálu nabírat v zahraničí (například 43 % vědeckých pracovníků s doktorátem se narodilo v zahraničí); v „málo zastoupených“ skupinách se měl skrývat potenciál zmenšit domácí deficit kvalifikovaných sil.

Ke klimatickému alarmismu: podle Projektu 2025 se NOAA „stala jedním z hlavních hnacích motorů celého průmyslu alarmistického brojení proti změně klimatu... Její zaměření na predikci a plánovaná opatření odráží jen a jen pošetilou snahu plánovat neplánovatelné.“ Vláda zrušila několik grantů NOAA a zmrazila nebo stáhla 24 databází týkajících se meteorologického, klimatologického či oceánografického monitoringu.

Nový ministr zdravotnictví Robert F. Kennedy Jr. (v tisku často RFK Jr.) dlouhá léta vystupoval proti zdravotnickému establishmentu. Ten podle něj žil v pohodlné symbióze s epidemií chronických chorob sužujících Ameriku: epidemie poskytovala výzkumníkům příležitost vyvíjet množství (málo účinných) léků, které pak farmaceutické firmy vyráběly a draze prodávaly. Podle ministra se má zdravotnický výzkum zaměřit na prapříčiny chronických onemocnění, jako jsou znečištění životního prostředí, škodlivé účinky výživy, nadměrné užívání léků a nezdravý životní styl. RFK Jr. také dlouhodobě nevěří vakcínám; zrušil granty v hodnotě 500 miliónů dolarů na vývoj mRNA vakcín, neboť mRNA vakcíny jsou podle něj neúčinné proti chorobám dýchacích cest, včetně covidu. Nelze podat názornější ilustraci toho, jak dalece se RFK Jr. rozchází s většinovými odbornými názory.

Druhá fáze: Rozpočtové škrty bez omezení

S debatami o příštím rozpočtu přichází na řadu druhá fáze reformy. Počátkem května postoupil prezident Kongresu svůj celkový rozpočtový návrh na rok 2026, v červnu pak ministerstva zveřejnila podrobnější resortní verze. Kongres se nyní zabývá rozpočtovými debatami; sice bere prezidentův návrh jako výchozí bod, ale jeho ciframi není nijak vázán. Do září by mělo být rozhodnuto o konečném znění rozpočtu, fiskální rok 2026 začne 1. října.

Nikdo neví, jak celý rozpočet dopadne, ale jisté je, že prezidentův návrh přinesl veřejnosti velké překvapení. Navržený objem škrtů ve vědě a výzkumu – celkem 22 % – daleko přesahuje vše, co se dělo v první fázi. Nejvíce škrtů by se mělo týkat základního výzkumu – 34 %. 

V NIH prezidentův návrh škrtá rozpočet o 41 %. Odůvodňuje to tím, že „NIH přišly o důvěru amerického lidu nehospodárným utrácením, zavádějícími informacemi, riskantním výzkumem a propagací nebezpečných ideologií, které podkopávají veřejné zdraví.“ To je odkaz na koronavirovou pandemii, za kterou podle vlády NIH spoluzodpovídaly podporou riskantního virologického výzkumu v Číně a pak zfušováním amerických protiepidemických opatření.

V NSF navrhuje prezident škrtat o 60 %. Škrty jdou mnohonásobně za rámec projektů, na které by mohly sedět nálepky klimatického alarmismu či DEI. Financování chemického výzkumu přes NSF se má snížit o celých 75 %, rozpočet Direktorátu pro informatiku a kybernetiku – který by měl financovat výzkum AI a kvantové informatiky, vládou deklarované priority – o 65 %.

NOAA má být z velké části demontována – řada jejích výzkumných a monitoringových aktivit má být odbourána či potenciálně zprivatizována.

Rozpočet NASA má být zkrácen o 24 %. Fondy na výzkum planet, Slunce a dalších hvězd mají být sníženy o 40 %. Již vyvinutý a částečně zkompletovaný vesmírný teleskop Nancy Grace Roman nebude vynesen do vesmíru. Bude však financována návratná mise na Měsíc, která má „předstihnout Čínu“, a navýší se finance na dosažení Marsu lidskou posádkou.

Ministerstvo obrany, které jsem ponechal na konec, má ovšem na rozdíl od všech ostatních resortů z nového rozpočtu těžit. Na začátku jsem zmínil, že rozpočet na vývoj obranných systémů a komponent se má zvýšit o desítky miliard, byť se značná část těchto vývojových aktivit do celkového rozpočtu na vědu a výzkum nepočítá. (Základnímu a aplikovanému výzkumu financovanému ministerstvem obrany má být ve skutečnosti ubráno.) Zkratkovitě – ale poměrně logicky – je možné nahlížet na Trumpovu rozpočtovou reformu jako přesměrování velké částky peněz od tradiční vědy a výzkumu k vývoji obranných systémů.

Sečteno a podtrženo: škrty v oblasti vědy a výzkumu navržené vládou pro fiskální rok 2026 jdou mnohonásobně za rámec projektů, které jsou pouze ideologicky diskutabilní. NIH a NSF jsou továrny na špičkový základní výzkum prováděný na amerických univerzitách, továrny na nobelovky. „Základní výzkum je náš kapitál,“ prohlásil v roce 1945 inženýr Vannevar Bush, duchovní otec státní podpory vědy v USA. To již neplatí; vláda dává najevo, že považuje základní výzkum z podstatné části jen za luxus.

Vláda jedná ve víře, že škrtá správně a efektivně: že za méně peněz bude stejně muziky, možná i více. Hodně kritiků ale tvrdí, že muziky bude méně. Senát amerického Kongresu již podal protinávrh rozpočtu, který odmítá škrty v rozpočtu NIH, a naopak jej o 1 % navyšuje. Ale ani tento protinávrh není posledním slovem. Vláda již mnohokrát ukázala, jak málo je ochotna snášet politické korektivy jak od Kongresu, tak od amerických soudů.

Možná je vládní návrh jen agresivním prvním tahem v rozpočtovém handrkování, které nakonec vyústí v daleko méně dramatický kompromis. Každopádně je teď ale systém podpory tradiční vědy a výzkumu destabilizován: i kdyby v příštích volbách zvítězila Demokratická strana a rozpočet na tuto oblast zase navýšila, možnost drastických škrtů podpory základního výzkumu – předtím nemyslitelná – teď bude na stole pokaždé, když budou republikáni u moci. Těžko předvídat, co vše to pro budoucnost celého systému představuje.

Autor: Jakub Novák

Příspěvky z rubriky Názory nijak nevyjadřují názory a postoje redakce.

Jakub Novák je publicista a historik vědy působící v Princetonu, USA. Vystudoval molekulární biologii v Praze a Torontu a dějiny přírodních věd v Princetonu.