Vyhledat

iocb tech

hlavní partner portálu

Nezávislé informace o vědě a výzkumu

Debata o ERC grantech se často soustředí na jejich počet a objem získaných peněz. Jejich význam je však hlubší: mohou měnit způsob, jakým se v Česku dělá věda. Příprava ERC projektu vede vědce k tomu, aby si kladli skutečně důležité otázky, poctivě promýšleli jejich význam a přijímali kritickou zpětnou vazbu. Hodnoty, jako jsou poctivost, pravdivost a profesionalita, by se měly šířit napříč celým výzkumným prostředím. Národní workshopy pro ERC žadatele proto nelze chápat jen jako technickou pomoc při psaní grantů, ale také jako jeden z nástrojů této širší proměny.

Český systém podpory žadatelů o ERC granty si v posledních letech získal v Evropě dobré jméno. Jeho síla podle mě spočívá mimo jiné v tom, že propojuje žadatele a zkušené experty napříč obory i institucemi. Navazuje na podporu poskytovanou jednotlivými výzkumnými organizacemi.

Individuální a navzájem izolovaná podpora na institucích může vést k relativně rychlému zvýšení nevelkého počtu získávaných grantů u některých z nich, sama o sobě však nestačí k trvalému zlepšování kvality naší účasti v soutěžích ERC napříč institucemi a v důsledku ani ke zlepšování jména a postavení vědy v naší zemi ve srovnání se světem.

Česká účast v ERC se zlepšuje. To ale není samozřejmost

Na workshopu zaměřeném na rozšiřování účasti v ERC, který organizovala budapešťská kancelář Academia Europaea, jsem měl možnost představit český systém podpory (záznam je možné zhlédnout online). 

Prezidentka ERC Maria Leptin tam opakovaně zdůraznila dobré jméno, které si Česká republika v posledních letech v ERC získala. Nikoliv absolutním počtem udělených grantů, ale rostoucí úspěšností žádostí.

Je to výsledek dlouhodobé práce žadatelů i řady dalších lidí, kteří jim pomáhají.

Dobré jméno je důležité a není samozřejmé! Může se také velmi rychle ztratit, protože svět kolem nás nestojí na místě.

Kdysi jsem na otázku, co je vlastně cílem Expertní skupiny na podporu žadatelů ve výzvách ERC (dále expertní skupina), která úzce spolupracuje s TC Praha, často odpovídal: ukončení její činnosti. Tedy okamžik, kdy se program ERC stane standardní součástí našeho vědeckého prostředí a expertní skupina už nebude potřeba.

Při návštěvě prezidentky ERC Marie Leptin v Česku mi byla během panelové diskuse v CEITEC položena stejná otázka – tentokrát s tím, že tato odpověď je zakázána. Řekl jsem proto, že cestou k cíli je změna myšlení a odvaha řešit těžké vědecké problémy a že jedním z ukazatelů dobrého směru bude dvouciferný počet každoročně získaných ERC grantů.

Tomu se žadatelé na českých institucích už téměř přiblížili. Nabízí se tedy otázka: Je práce expertní skupiny spolu s TC Praha v současné podobě stále potřeba? Jsem přesvědčen, že ano. 

Počátky podpory ERC žadatelů 

Jak český systém podpory vznikl? V roce 2010 jsme se při letu z Bruselu setkali s Petrou Fedorovou, která v TC Praha pracovala jako národní kontakt pro ERC (ERC NCP). Shodli jsme se, že s účastí České republiky v soutěžích ERC je potřeba něco udělat.

Postupně tak vznikla řada workshopů pro žadatele, které od roku 2011 každoročně pořádalo TC Praha s významnou podporou Univerzity Karlovy (UK). Kolem nich se vytvořila skupina hodnotitelů v panelech ERC a držitelů ERC grantů ochotných novým žadatelům pomáhat.

Tato iniciativa však zpočátku nebyla přijímána s jednoznačnou podporou. Objevovaly se i názory, že organizátoři „přemlouvají vědce, aby mařili čas a energii psaním neúspěšných žádostí“.

Takový pohled podle mě ukazuje nepochopení samotného smyslu přípravy ERC projektu. Ta totiž vyžaduje ujasnit si, jakému vědeckému problému vedoucímu za hranice současného poznání se chci věnovat, proč je důležitý, a zda vidím cestu k jeho řešení. Tak rostou výrazné vědecké osobnosti. Příprava kvalitního ERC projektu proto není ztrátou času ani pro ty, kteří nakonec grant nezískají.

V roce 2020 jsme spolu s Petrou Fedorovou a Zuzkou Čapkovou zveřejnili pod hlavičkou TC Praha a Univerzity Karlovy text Účast ČR v soutěžích o granty Evropské výzkumné rady (ERC): Strategická doporučení pro podporu žadatelů o granty ERC na institucionální a národní úrovni.

Popsali jsme v něm existující systém workshopů a zdůraznili, že národní podpora vedená skupinou expertů musí být doplněna podporou přímo na jednotlivých institucích. Formulovali jsme také čtrnáct doporučení pro výzkumné organizace, která jsou podle mě platná dodnes.

Na tuto iniciativu navázala společná deklarace Univerzity Karlovy a Akademie věd ČR podepsaná v roce 2021 rektorem Tomášem Zimou a předsedkyní Akademie věd Evou Zažímalovou. K jejímu vzniku zásadně přispěli Tomáš Jungwirth, tehdejší člen Vědecké rady ERC, a Jan Konvalinka, tehdejší prorektor UK.

Deklarace významně zvýšila zájem o ERC i podporu práce expertů. Později se výrazně zapojila také Masarykova univerzita. Samotný systém workshopů však vznikal postupně už od roku 2011 a v době podpisu deklarace byl velmi rozvinutý.

Jaký je stav dnes?

Řada institucí si dnes vytváří vlastní systém podpory žadatelů o ERC granty. To je velmi pozitivní a zároveň nezbytné.

Připravenost zájemců, kteří přicházejí na národní workshopy, se však stále výrazně liší. Někteří jsou téměř připraveni projekt podat, jiní teprve hledají originální myšlenku nebo i tápou v základech, jak by měl ERC projekt vypadat. To celý systém zatěžuje a s rostoucím zájmem o ERC je stále obtížnější zachovat kvalitu intenzivní společné práce. 

Mohlo by se proto zdát, že individuální podpora na jednotlivých institucích by měla národní workshopy zcela nahradit.

Nemyslím si to.

Nejde jen o to, že nemáme dostatek lidí se zkušeností z panelů ERC, jejich vedení či z úspěšného řešení ERC grantů. Podstatnější je, jak bylo zmíněno výše, že čistě individuální a vzájemně oddělená podpora může zlepšit statistiky některých institucí, sama o sobě však nevede ke změně prostředí napříč vědou v České republice.

Potřebujeme proto propojit obě úrovně: kvalitní podporu na jednotlivých institucích a společnou národní aktivitu.

Individuální mentoring nemůže nahradit společnou práci

Individuální podpora žadatelů je v zásadě mentoring zaměřený na konkrétní projekt nebo malou skupinu tematicky blízkých projektů. Taková podpora by měla být především v gesci institucí, které mají k danému tématu odborně blízko.

Národní workshopy mají jinou funkci. Umožňují žadatelům i expertům promýšlet své přístupy v obecnějším kontextu napříč obory a institucemi.

Když jsme s workshopy před šestnácti lety začínali, měli jsme pro účastníky k dispozici jediný ERC projekt – navíc z matematického panelu, takže pro žadatele z jiných oblastí nebyl vždy snadno přístupný. Přesto mělo společné čtení a rozebírání projektu velký význam.

Práce na workshopech totiž nesměřuje jen k tomu, jak napsat konkrétní grantovou žádost. Učí formulovat důležitou vědeckou otázku, obhájit její originalitu, přijímat kritickou zpětnou vazbu a přemýšlet o kvalitě vědy i mimo hranice vlastního úzkého oboru.

Zároveň vzniká společenství založené na sdílení, kritické reflexi a spolupráci napříč institucemi. Právě to je v prostředí, které je stále uzavřené a fragmentované, velmi důležité.

Expertní skupina je proto záměrně složena z odborníků z různých institucí. Doménu přírodních věd (LS) vede Pavel Tomančák z CEITEC, fyzikální a technické vědy (PE) Pavel Jelínek z Fyzikálního ústavu AV ČR a společenské a humanitní vědy (SSH) Matthew Rampley z Masarykovy univerzity. Já působím na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy.

Individuální mentoring tedy národní workshopy nemůže nahradit. Stejně tak ale platí, že kvalitní institucionální mentoring je nezastupitelný při přípravě na workshopy a při samotném psaní grantového projektu. Na mnoha institucích se ho přitom žadatelům stále nedostává v potřebné míře.

Systém podpory se mírně promění, podstata zůstává 

Po důkladné diskusi v expertní skupině spolu s národními kontakty ERC z TC Praha jsme s ohledem na rostoucí zájem o ERC granty a rozvíjející se podporu na institucích dospěli k několika úpravám národního systému.

Národní informační den jednou za dva roky

Národní informační den zůstane zachován, zpravidla však bude pořádán jednou za dva roky. Pokud v pravidlech ERC nedojde k podstatným změnám, jsou dostupné záznamy z předchozích ročníků dostatečným zdrojem základních informací. V případě významných změn bude informační den uspořádán i v mezidobí.

Nové reading days

Zcela novým stupněm národní podpory budou tzv. reading days. Budou se konat odděleně pro jednotlivé vědní domény PE, LS a SSH a účastníkům umožní seznámit se s projektem, který ERC financovala. Potenciální žadatelé tak budou moci sami lépe posoudit, zda je jejich vlastní vědecká myšlenka dostatečně zralá pro vstup do systému národních workshopů. Ten totiž předpokládá, že po absolvování workshopů bude následovat podání ERC žádosti v nejbližší výzvě.

Účast na reading days nebude podmíněna zasíláním dalších materiálů. Omezením bude pouze kapacita sálu, protože předpokládáme jejich prezenční formu. Reading days budou otevřené žadatelům napříč všemi schématy ERC a budou předstupněm možné budoucí účasti na workshopech. Jejich absolvování bude, až na možné výjimky ve specifických případech, podmínkou pro přijetí.

Náročnější vstup do workshopů

Součástí přihlášky na workshopy bude jako dosud abstrakt, CV a Track Record podle pravidel ERC. Nově však bude třeba dodat také draft jádra budoucí první části grantového projektu. Ve dvou až pěti stranách má žadatel vysvětlit originalitu tvůrčí myšlenky, důležitost položené otázky v kontextu svého oboru, očekávaný posun hranic poznání a základní výzkumnou strategii.

Workshopy nemohou být hromadnou akcí. Jejich přínos závisí na intenzivní práci ve skupině, jejíž velikost je nutně omezena, a proto musí být účastníci vybíráni podle kvality předložených materiálů.

Nepřijetí na workshop přitom samozřejmě neznamená, že daný člověk nemůže podat žádost o ERC grant. Znamená pouze, že při omezené kapacitě byly v daném okamžiku na základě zaslaných materiálů vybrány jiné projekty. Samotné workshopy zůstanou stejně jako dosud určeny kategoriím Starting a Consolidator. 

Dva společné workshopy a následný mentoring

Na prvním workshopu každý účastník během deseti minut představí hlavní myšlenku svého projektu a získá zpětnou vazbu expertů. Současně bude mít možnost porovnat vlastní přístup s ostatními.

Druhý workshop bude zaměřen na podrobné porozumění tomu, jak se ERC projekty hodnotí. Účastníci budou společně číst a hodnotit celý již dříve Evropskou výzkumnou radou podpořený projektový návrh včetně jeho druhé části, což je oproti dosavadnímu systému významná změna.

Dříve pořádaný třetí workshop, jehož cílem byla zpětná vazba k první části vědeckého návrhu účastníků, už nebude pokračovat ve stejné podobě.

Namísto něj nabídneme institucím možnost zapojit experty, kteří s daným projektem pracovali během prvního workshopu, do individuálního mentoringu žadatelů před podáním grantu. V této fázi je totiž užitečnější podrobná práce nad konkrétním projektem, včetně posouzení metodologie.

Důležitá příprava na pohovor

Příprava na interview ve druhém kole hodnocení ERC zůstane zachována v současné podobě. Vítáni budou všichni, kteří do druhého kola postoupí, bez ohledu na to, zda se předtím národních workshopů účastnili. Příprava na interview bude organizována nejen pro ERC Starting a Consolidator granty, ale také pro žadatele o Advanced Grant.

Národní kontakty ERC v TC Praha budou nadále v rámci svých kompetencí k dispozici všem žadatelům ve všech fázích projektového cyklu.

Národní podpora nemůže být izolovaným systémem 

Práce expertní skupiny spolu s TC Praha je proto podle mě stále potřebná. Neměla by však fungovat izolovaně. Další posun bude možný jen tehdy, podaří-li se národní systém skutečně propojit s kvalitní podporou žadatelů na jednotlivých institucích.

Členové expertní skupiny spolu s dalšími kolegyněmi a kolegy odvedli za uplynulých šestnáct let mnoho práce pro společnou věc, často bez většího uznání a mimo pozornost veřejnosti.

Spolupráce expertní skupiny s TC Praha je v tomto ohledu mimořádná.

Děkuji všem, kteří ji umožnili a podstatně k ní přispěli, zejména národním kontaktům ERC Petře Fedorové, Zuzce Čapkové a Lídě Tysyachne z TC Praha, Adéle Jiroudkové z Univerzity Karlovy, nyní ČVUT, a Veronice Syrovátkové z UK. Petře, Lídě a členům expertní skupiny také děkuji za pomoc při přípravě základů textu, který byl dále upraven ve spolupráci s Vladislavou Vojtíškovou.

 

Autor: Zdeněk Strakoš

Příspěvky z rubriky Názory nijak nevyjadřují názory a postoje redakce.


Zdeněk Strakoš vystudoval matematické inženýrství na ČVUT v Praze. V devadesátých letech pracoval čtyři roky na univerzitách v USA, do Prahy se trvale vrátil z pozice profesora na Emory University v Atlantě v roce 2000. Od roku 2010 působí na MFF UK. Profesně se zabývá  matematickými otázkami spojenými s metodami používanými při numerických výpočtech. Od roku 2011 se snaží spolu s řadou dalších pomáhat žadatelům o ERC granty.

  • Autor článku: ne
  • Zdroj: VědaVýzkum.cz
Kategorie: Názory