Nezávislé informace o vědě a výzkumu

Carlos Moedas navštívil Prahu

14. 6. 2018
Carlos Moedas navštívil Prahu

Eurokomisař pro výzkum, vědu a inovace Carlos Moedas se v rámci své návštěvy České republiky zúčastnil veřejné diskuse na půdě Akademie věd ČR. Probíral se budoucí rámcový program Horizon Europe, problematika transferu technologií, mobilita výzkumníků nebo otázky spojené s Brexitem.

Po stručném uvítání vzácného hosta místopředsedou Akademie věd ČR Janem Řídkým, si eurokomisař pro výzkum, vědu a inovace Carlos Moedas bere slovo: „There is no future without science and innovation“. V duchu úvodní řeči se pak nesla většina debaty s názvem „Co může Evropa nabídnout české vědě?" Eurokomisař z Portugalska v průběhu zdůrazňoval především rostoucí důležitost vědy pro vývoj Evropy, výhody otevřené vědy a potřebu lepší komunikace s občany. Dle jeho názoru potřebuje Evropa v oblasti vědy viditelné úspěchy, díky kterým mohou být její obyvatelé pyšní na to, že jsou Evropany. Proto podle Moedase potřebujeme tzv. mission-oriented approach.

Jak udržet špičkové vědce?

V první části diskuse nastolil moderátor Otakar Fojt téma mobility vědců. Otázky směřovaly především k tomu, že nejenom České republice, ale i ostatním státům ze střední a východní Evropy, se stále nedaří udržet nebo přilákat do své země excelentní vědce. Podle eurokomisaře spočívá hlavní zodpovědnost v řešení tohoto problému na státech samotných. Klíčové je především vytvoření dobře fungujícího systému vědy, ti nejlepší se totiž vždy budou přesouvat či vracet tam, kde mají pocit, že systém funguje kvalitně. Na úrovni EU pak je třeba pomáhat v těchto aktivitách, což se podle něj v posledních letech dělo – především ze strukturálních fondů EU šlo do vědních systémů zemí přistoupivších do Unie od roku 2004 (EU-13) hodně peněz.

Sbližování akademické sféry a byznysu

Dalším řešeným problém se týkal transferu technologií. Otakar Fojt se především ptal na to, co může Evropa udělat pro podporu transferu technologií v zemích EU-13. V této oblasti je podle Moedase potřeba změnit smýšlení akademiků i lidí z byznysu. Tyto dva světy jsou stále oddělenější, než by bylo potřeba a je nutné investovat energii do jejich propojování. Je žádoucí přesvědčovat akademiky k tomu, aby se o prostředí byznysu zajímali a měli k němu blíže, stejně tak zástupce byznysu přilákat ke spolupráci s vysokými školami. K lepšímu transferu může pak pomoci i tlak na interdisciplinaritu.

Horizon Europe

Na úvod diskuse o novém rámcovém programu Horizon Europe hovořil eurokomisař o tom, proč vybrali právě tento název. Značka Horizon je podle něj kvalitní a získala si díky současnému programu Horizon 2020 prestiž. Podle Moedase je současně potřeba více zdůrazňovat, že se jedná o program evropský.

Portugalský eurokomisař také zdůraznil několik dobrých zpráv, které se týkají pozice České republiky v rámci nového rámcového programu. Tou první je, že byly zdvojnásobeny prostředky na tzv. teaming and widening aktivity. Unie tak bud více podporovat propojení českých institucí s těmi nejlepšími pracovišti v daném oboru v Evropě. Další dobrou zprávou je to, že podporu z programu Horizon Europe půjde propojit i s podporou ze strukturálních fondů, které tak mohou pokrýt část peněz, kterou by měl jinak financovat státní rozpočet. Závěrem také zdůraznil užitečnost značky „Seal of Excellence“, která se uděluje kvalitním projektům, jež nedosáhly na podporu z rámcového programu z důvodu omezeného objemu finančních prostředků.

Co bude po Brexitu?

Poslední část debaty se věnovala budoucí participaci Velké Británie v unijní vědě. Z důvodu připravovaného Brexitu je totiž nutné vytvořit podmínky proto, aby spolupráce zemí EU a VB nadále pokračovala. Podle Moedase se tyto celky potřebují vzájemně a EU chce Velké Británii otevřít dveře. Je třeba se ale vypořádat s problémy spojenými s financováním a také s mobilitou. V oblasti financování by se podle eurokomisaře měl najít takový model, ze kterého nebude výrazně finančně profitovat ani jedna strana. Výše příspěvku VB by tak měla být úměrná objemu finančních prostředků, které z Unie dostane. V rámci umožnění britské participace v oblasti vědy je třeba změnit obecné podmínky přístupu „třetích zemí“ do unijního systému. Tématu jsme se věnovali také zde a zde.

 

Autor: Vědavýzkum.cz (NS)